Samokov  - Stál před životní šancí urvat na seniorském velkém šampionátu medaili. Bohužel ji boxer Zdeněk Chládek nedokázal využít a ve čtvrtfinále 51. mistrovství Evropy v bulharském Samokově prohrál ve váze do 69 kilogramů se Španělem Youbou Sissokhem Ndiayem.

Jak jste viděl zápas ze svého pohledu? Vypadalo to, že jste dobře začal, ale postupně vaše aktivita klesala...

S tím mohu bohužel souhlasit. Nasadil jsem velké tempo, snažil jsem se ho předcházet, být aktivnější, ale bohužel si to pohlídal. Podle mne vyhrál zaslouženě, nebudu říkat, že ne. Dal jsem do toho všechno. Hodně mě to mrzí. Ale život jde dál a alespoň se mi povedlo dostat do té osmičky.

Budete mu nyní držet palce (pokud Ndiaye vyhraje semifinále, kvalifikuje na říjnové mistrovství světa  také Chládka, v opačném případě bude světový šampionát bez českého zástupce, pozn. autora)?

Tak asi jo. (úsměv) Ale budu mu držet palce na dálku, zítra všichni odjíždíme, kluci domů a já za tátou na dovolenou. Odpočinout si, dát se dohromady, doléčit všechna zranění a zase začít nabírat formu.

Jak tohle vyřazení mrzí i s ohledem na relativně slušný los, kdy byste nasazeného boxera - dvojku Eimantase Stanionise - potkal právě až v případném semifinále?

To je fakt. Na druhou stranu, sice jsem nechytil top soupeře ze špičky, ale všichni kluci tady jsou kvalitní, nikdo sem nejede jen tak na výlet. Vyřazení mrzí ale pořád stejně. I když se snažím ukázat, že jsem nad věcí, tak vždycky chci vyhrát.

Zmínil jste, že soupeř si výsledek pohlídal. Šlo ve druhém a třetím kole udělat něco jinak?

Zatím jsme zápas ani moc nerozebírali. Nevím, myslím, že jsem do toho dal vše, co ve mně je, nechal v ringu srdce, ale bohužel to tentokrát nestačilo. Nechci a nebudu se ale vymlouvat na to, co bylo, myslím ohledně zranění. Prostě jsem prohrál, a jak jsem řekl, porážka mrzí vždy stejně, je jedno, jestli jsem měl příjemnější, nebo těžší los.

Jak jste si celkově turnaj užil? Už dříve jste si pochvaloval kvalitní organizaci...

Celkově do středy dost, nyní jsem ale zklamaný. Musím se z toho ponaučit a jít dál.

Potěšila vás podpora fanoušků z domova? O boxu se díky vám, ale i Viktoru Agateljanovi zase hodně mluvilo a psalo. A co více, hlavně pozitivně...

Já doufám, že se bude moct o nás i nadále psát především pozitivně. I když chápu, že to nejde vždycky. Já ale nechám vždy v zápase, ale i v tréninku všechno. Myslím, že když se na mě zeptáte kohokoliv z mého okolí a trenérů, řekne, že jsem poctivý.

Pokud nevyjde účast na světovém šampionátu, je pro vás ještě šance na jarní olympijské kvalifikace?

Všechno se rozhodne na konci roku, kolik zbude míst. Nic jsme zatím konkrétně neřešili, cíl tady byl totiž jiný - získat medaili. Ale určitě, až to bude aktuální, budeme to řešit a dám vědět.