Praha - Šestadvacetiletý Lupač v západočeské metropoli ovládl nejprestižnější kategorii borců nad 120 kilo. Jeho výkon? Dřep 425 kilo, bench press 340 a mrtvý tah 362,5…
Jak se člověk vůbec dostane k silovému trojboji? Začal jste s ním, protože jste byl nejsilnější ve svém okolí?
Do patnácti let jsem hrál hokej. Někdy v tomhle věku jsem začal posilovat, abych se připravil na zimní sezonu. A už jsem u toho zůstal, zalíbila se mi ta hrubá síla. Na internetu jsem si obhlídl, co by se tak dalo dělat. A nejblíž mým představám byl silový trojboj. Postupně jsem začal poznávat lidi a musím říct, že správné lidi, kteří mě posunuli tam, kde jsem dneska.
Jak často se připravujete?
Abyste fungovali na té nejvyšší úrovni, musíte se sportem žít. Jídlo, regenerace, trénuju čtyřikrát týdně, a to tři, tři a půl hodiny večer. Je toho dost.
Nakousl jste jídelníček. Z čeho se skládá?
Mám speciálně sestavený od odborníka, jedu podle něj už rok a půl. Ve všední dny jím jenom maso. V plánu je 6000 kilokalorií, což je kilo denně. Není to úplně jednoduché, protože vynecháváte přílohy a dokolečka jíte jen maso. Člověk pak hledá různé alternativy, co si má nandat na talíř. Nejčastěji si dám hovězí, díky mletému zase dostanu do těla hodně špeku. A krkovici. Čím tučnější, tím lepší. O víkendu mám volné dny, ty potřebuju na to, abych udržel váhu na úrovni sto padesáti kilech. Tělo se o víkendu vždycky musí restartovat.
Nejsou se silovým trojbojem spojena zdravotní rizika?
A se kterým nejsou? Když se dělá dobře, rozumně, tak se zdravotním problémům vyvarujete. Pokud se powerliftingu věnujete na amatérské úrovni "tak nějak", může to být samozřejmě nebezpečné. Technika u začínajících závodníků leckdy bývá špatná.
Při pohledu na závodníky v momentě, kdy zvedají tak ohromné váhy, člověka napadne, že vám musí zaručeně rupnout kýla. Tedy minimálně…
Vše záleží na tréninku. Když je to vyhrocené, jdete na maximum, tak vždycky hrozí zranění. Ale na téhle úrovni k tomu přistupujeme obezřetně, dohlíží na nás fyzioterapeut, masér, hodně času věnujeme regeneraci.
Jak dlouho vydrží tělo takovou zátěž?
Do čtyřiceti se to ještě dá. Mám kolem sebe lidi, kteří to zvládají ve dvaa, třiačtyřiceti. Pak výkonnost rychle padá.
Silové sporty jsou často spojovány s dopingem. Abyste byl skutečně nejlepší, dá se mu vůbec vyhnout?
Určitě dá. Od osmnácti let jsem v monitoringu, dopinkoví komisaři za mnou jezdí šestkrát do roka neohlášeně domů. Není to jednoduché, musím být často k dispozici. Ale nikdy jsem neměl žádný problém. Doping samozřejmě existuje, nebudu lhát, že ne. Powerlifting je mladým sportem a doping je jednou z příčin, proč není na olympiádě. Ale který sport nemá s dopingem problémy? Podívejte se třeba na vzpírání, atletiku nebo cyklistiku.
Dá se silovým trojbojem uživit? Čemu se věnujete v soukromém životě?
V Eagle Fitness v Hloubětíně dělám provozního a trenéra. Záleží na zdroji peněz. Od státu nejdou, ten poskytuje pouze podporu, abyste ten sport mohli vůbec dělat. Ale výplata to není žádná. Jde o to prodat, co umím, tedy zkušenosti ze závodů a trénování lidí. Sponzoři k tomu taky patří, za ty roky mám nějaké kontakty. Nicméně v Česku žádného profíka neznám a ve světě jich moc není.
Čeho chcete ještě v powerliftingu dosáhnout?
Letos jsem se zúčastnil Světových her, které jsou jednou za čtyři roky. Je to vlastně olympiáda neolympijských sportů. Což bylo super, krásný, velký závod, pořádal ho mezinárodní olympijský výbor. Letos jsem byl čtvrtý, cílem je získat placku, ještě nikomu od nás se to nepovedlo.
Už jenom váš lehký políček je volnou vstupenkou na jednotku intenzivní péče. Pamatujete si, kdy jste se naposledy pral?
Když jsem přišel z Telče do Prahy, tak jsem asi tři roky dělal vyhazovače. Musel jsem se něčím uživit. Tak asi někdy před sedmi lety.
Jak to dopadlo?
Pro mě dobře, nepamatuju se, že bych někde dostal. A pro ostatní? Nejsem blázen, abych někoho mlátil (smích).
Účastníte se závodů siláků?
Ano, zkoušel jsem je, když mi bylo asi osmnáct, dvacet. Jsou to takové show, ale chybí mi u nich ta štábní kultura. Vylezete na náměstí a tam něco zvedáte. Mně se líbí, když přijedu na mistrovství světa, bydlím v hotelu, organizátoři se o nás starají…
