Melbourne - Čekal to s každým zápasem, ale přišlo to až ve čtvrtek. Australský tenista Lleyton Hewitt předem oznámil, že Australian Open bude jeho posledním turnajem v kariéře, a tak se po porážce s Davidem Ferrerem ve druhém kole v 34 letech rozloučil s fanoušky. Bývalou jedničku vyprovodily z kurtu vlastní děti.

"Už jsem to řekl dřív, ale chci vám poděkovat, jak jste mě po celé ty roky podporovali, moc to pro mě znamenalo," začal svůj proslov k nabité Rod Laver Areně, ve kterém neopomněl poděkovat ani své ženě, která mu porodila tři ratolesti, jež ho přišly při rozlučce na dvorec podpořit.

Ferrer: Je to tenisový idol

Těžké chvíle zažíval i Ferrer, kterého mrzelo, že australské legendě ukončil kariéru právě on. "Je to smutné. Mám pro něho jen dobrá slova, je to idol a skvělý hráč. Dokonce mám doma podepsané jeho tričko, které mi před sedmi lety dal. Dnes je to jeho večer, ne můj," prohlásil španělský tenista po zápase.

"Jsem rád, že jsem nic nenechal v šatně a dal jsem do posledního zápasu 100 procent," okomentoval prohru na tři sety Hewitt. "Za těch dvacet let jsem tu prožil krásné chvíle a velké úspěchy, jsem rád, že se můžu loučit právě tady," dodal.

V kariéře dosáhl všeho podstatného, byť právě na Australian Open došel pouze do finále. Byl světovou jedničkou, vyhrál Wimbledon, US Open, Davis Cup.

Přitom až do 13 let hrál australský fotbal, což odkoukal od otce, který provozoval tento zvláštní mix fotbalu a rugby závodně. Poté ale převládla touha stát se profesionálním tenistou.

Už v 15 letech porazil Aggasiho

"Poprvé jsem se s Lleytonem setkal, když mu bylo asi 12. Rodiče chtěli ještě jedny trenérské oči, tak mi zavolali. Jednou se u nás ozvalo zaťukání na dveře, otevřel jsem a tam stál malý chlapec s kšiltovkou dozadu a taškou s raketami přes rameno," zavzpomínal pro web ATP jeden z Hewittových prvních trenérů Darren Cahill.

"Podíval jsem se na něj a říkám mu "Jsi připravený si pinknout?'. On jen beze slova prošel kolem mě na kurt za domem a hráli jsme asi tři hodiny. Jediné co chtěl, bylo hrát další a další sety."

Následující tři roky dřel na technice úderů, na neúnavné obraně a agresivní hře, kterou pak dlouhé roky trápil všechny hráče světa. V pokojíčku mu visel plakát André Agassiho, připomínal mu, jakým chce být jednou šampionem.

Netrvalo dlouho a v 15 letech s ním poprvé změřil síly na domácím turnaji v Adelaide. Australskému mladíkovi nejen, že se kolena proti svému idolovi nerozklepala, ale v semifinále dokonce Američana porazil a nakonec celý podnik ovládl.

Nejmladší jedničkou historie

"Tohle nikdo nečekal. Takhle mladý porazit Aggasiho, který byl skvělým hráčem? Od té doby všichni věděli, že v Lleytonovi je něco
speciálního," prohlásil další pozdější Hewittův kouč Tony Roche.

To se psal rok 1998. V následující sezoně tu titul obhajoval, všichni na něho měli spadeno, držel velkou spoustu bodů, kdyby o ně přišel propadl by se v žebříčku zase hluboko dolů. Jenže on se nedal a zopakoval si finále. V něm sice prohrál se Švédem Enqvistem, ale bylo jasné, že z něho roste velký hráč.

Do světového tenisu vystřelil jako raketa. Dostal pozvánku do Davis cupu a hned první zápas proti Američanovi Toddu Martinovi vyhrál, a přispěl tak k celkovému triumfu Austrálie v týmové soutěži. Fanoušci byli uneseni, jak je blonďatý mladík odhodlaný bojovat za svou zem. To mu vydrželo celou kariéru.

"Víte, jak jsem vyrůstal, přál jsem si tři věci, vyhrát Davis Cup, grandslam a být světovou jedničkou. Nakonec se mi být jedničkou podařilo splnit až jako poslední," zavtipkoval v jednom z rozhovorů Hewitt. Opravdu si jedničku v žebříčku mohl odfajfkovat až nakonec, jenže všechno to zvládl do 20 let a stal se nejmladším lídrem na okruhu v historii.

Při hře body za sympatie nikdy nesbíral, celý zápas se mračí, je impulzivní, ale mimo tenisové dvorce se změní v srdečného chlapíka, který se aktivně angažuje v několika charitativních organizacích.

Pro Federera byl noční můrou

Jeho prvním vyhraným grandslamem bylo US Open 2001, když ve finále vyřadil hvězdu Peta Samprase. O rok později ještě triumfoval na Wimbledonu. Celá Austrálie mu ležela u nohou. Byl to nevídaný úspěch pro tamní tenis a on to svým krajanům ještě vracel v Davis Cupu, který vyhrál ještě jednou v roce 2003.

Na první pozici vydržel 80 týdnů, než přepustil místo své ikoně André Agassimu. Mezi nejlepšími se držel dál, v Austrálii si v roce 2005 například zahrál grandslamové finále. Jenže na úplný vrchol to už nestačilo. Jeho fyzický náročný tenis si začínal vybírat svou daň, provázela ho zranění, a tak padal žebříčkem dolů.

V roce 2011 musel kvůli bolavému zápěstí ještě před US Open ukončit sezonu a začalo se spekulovat, jestli to není poslední tanec australské hvězdy. Ale kdeže, hned další sezonu se vrátil a všem škarohlídům ukázal, že na to ještě má.

Předloni na jeho oblíbeném turnaji v Brisbane porazil ve finále Rogera Federera a získal tu už třetí triumf. Celkem nasbíral na okruhu 30 turnajových titulů.

Legendární Švýcar má vůbec na Hewitta zlé vzpomínky. V roce 2005 na turnaji v Indian Wells sehráli výměnu roku, míček přeletěl přes pásku 45 krát, Federer se dostal ze dvou lobů, ale nakonec stejně slavil Hewitt. Australan i tak zápas prohrál, ale potvrdil pověst muže, který nevypustí jediný úder.