Praha - Hlavní disciplínou Anežky Drahotové je chůze, což potvrdila především loňským bronzem na mistrovství Evropy, titulem juniorské mistryně světa i novým českým rekordem na trati 20 kilometrů.
Tato všestranná sportovkyně má však nemalé ambice také v cyklistice a často nechybí ani na významných běžeckých akcích. Po své loňské premiéře se opět zúčastní i zítřejšího Pražského půlmaratonu.
Jaká byla vaše příprava na letošní sezonu?
Náročná, pestrá a dlouhá, od listopadu až do února. Chladné počasí mě provázelo na horách, teplé naopak na Kanárských ostrovech.
Začátkem března bylo velkou událostí pražské halové mistrovství Evropy. Nelitovala jste neúčasti na tomto šampionátu?
Sledovala jsem ho při jednom z důležitých soustředění v televizi a po následném setkání s některými atlety jsem se dověděla, že ho provázela báječná atmosféra. Těsně před dvěma potvrzenými zahraničními starty jsem však o účasti nemohla uvažovat. Pokud bych na mistrovství startovala, tak asi v závodě na tři kilometry, v němž se mi líbila Kristina Mäki.
Zato zítra svůj chodecký program zpestříte Pražským půlmaratónem. Čím pro vás je tato akce?
Především budu mít skvělý pocit ze setkání se světovou vytrvaleckou elitou. Po zimní přípravě a dvou nedávných závodech jsem sice trochu unavena, ale přesto se chci pokusit vylepšit svůj osobní rekord na této trati 1:14,25, nebo dokonce i současné české maximum, které je o osm vteřin lepší.
Které zahraniční závody máte už za sebou a s jakými pocity?
Velice jsem spokojena především s vystoupením v závodě na 20 kilometrů chůze ve švýcarském Luganu, v němž se mi podařilo splnit limit na letošní mistrovství světa. Těší mě, že ve světovém žebříčku mně na této trati patří třetí příčka.
S jakými záměry jste do letošního roku vstoupila?
Dobře zvládnout dvě největší atletické události, kterými jsou červencové mistrovství Evropy do 22 let v Tallinu a koncem srpna pak mistrovství světa v Pekingu. A dále pak se chci přes mistrovství republiky poprat o účast na světovém šampionátu v cyklistice.
Jaká cesta vede pro vás na olympijské hry?
Splnit olympijský limit v chodeckém závodu na 20 kilometrů by pro mě neměl být problém. A když už se na tak daleko cestu do Brazílie vydám, tak bych byla ráda i na startu cyklistického závodu. Zatím ale nevím, jakou cestou se lze do Ria dostat (smích).
A s jakými chodeckými představami se na olympiádu vydáte?
Mnohé může o mých šancích napovědět mistrovství světa, ale už dnes je jisté, že do Ria pojede každý velice dobře připravený. Rozhodující bude zřejmě momentální forma a v den závodu i potřebná pohoda. Samozřejmě netajím, že bych ráda rozšířila svoji medailovou sbírku. Chodecká špička je však hodně široká, kandidátek na přední umístění je několik.
