„Věčně druzí“ Evans a Schleck jdou do cyklistického důchodu

Ondřej Kurečka
17. 10. 2014 7:44
Cyklistika se loučí s velkými jmény historie závodů. Cadelem Evansem a Andy Schleckem.
Cadel Evans
Cadel Evans | Foto: Sirotti/Cycling News

Praha - Rok 2014 se z hlediska silniční cyklistiky definitivně chýlí ke konci. S tím se ke konci chýlí také závodní kariéry jezdců, kteří se rozhodli, že tato sezona byla definitivně poslední.

V letošním roce jsme tak s číslem na zádech v Evropě naposledy viděli vítěze Tour de France Cadela Evanse, o jehož odchodu do důchodu se už vědělo nějaký ten pátek. Minulý týden pak odchod z cyklistiky oznámil další šampion „Staré dámy“, Andy Schleck. A závodit už nebude ani bývalý mistr světa Thor Hushovd, David Millar či Jens Voigt.

Pojďme si krátce připomenout kariéry dvojice Schleck – Evans. Ti mají mnoho společného, svedli spolu řadu soubojů a oba byli vnímáni jako „věčně druzí“, na konci kariéry se jim však povedlo získat triumf na největším závodě světa, paradoxně ve stejném roce.

Evans úspěšný hned od mládí

Cadel Evans se narodil v roce 1977 v městečku Katherine na severu Austrálie a svých prvních mezinárodních úspěchů dosáhl na bicyklu s rovnými řídítky a tlustými plášti. Jako biker získal hned několik světových medailí v mládežnických kategoriích, ale dokázal se prosadit i ve světovém poháru „dospělých“, který dvakrát ovládl celkově. V pouhých 19 letech vybojoval 9. místo při olympijské premiéře horských kol v Atlantě 1996, o čtyři roky později, na domácí půdě v Sydney dojel sedmý.

Ač byl Evans původně pravověrným bikerem, nechal se v dorosteneckém věku přesvědčit svým trenérem, aby v si rámci tréninku občas zkusil zajet nějaké silniční kritérium.

V období australské olympiády už koketoval s úplným přestupem do silničního pelotonu, tehdy se setkal s nechvalně proslulým doktorem Michele Ferrarim, šlo však údajně pouze o absolvování tréninkových testů, po nichž se mladý Australan definitivně rozhodl pro silniční kariéru. Ta začala v roce 2001 v italském týmu Saeco, kde se potkal i s Pavlem Padrnosem.

Následovala angažmá v týmu Mapei a německém Telekomu, kde závodil společně s Tomášem Konečným. Zlomovým okamžikem byl až přestup do týmu Lotto v roce 2005, tehdy jeho silniční kariéra definitivně nabrala směr k úspěchu.

„Nervák“ Evans

Evans se vždy mohl opřít o výborné časovkářské schopnosti, je však také skvělým vrchařem. Přesto se dlouho pochybovalo o jeho schopnostech uspět na velkém závodě, býval považovaný za velkého nerváka, který v klíčovém okamžiku neumí zachovat chladnou hlavu.

To jej v roce 2009 při Vueltě pravděpodobně připravilo o první vítěznou Grand Tour. Evans tenkrát kvůli defektu v závěrečném stoupání jedné z etap ztratil mnohem více času, než bylo nutné a celkově skončil třetí.

Evansova kariéra je však spojena především s Tour de France. Svou anabázi na největším závodě roku započal v posledním roce kralování Lance Armstronga, tedy v roce 2005 a bylo z toho osmé místo, v roce 2006 následovala čtvrtá příčka. Pak začala stříbrná „dvouletka“, v  roce 2007 byl po známém odstoupení lídra Rasmussena poražen pouze Contadorem.

Evans býval v týmu Lotto jednoznačným lídrem, podpora jeho spolujezdců však často bývala velmi slabá a sám Evans si na to občas stěžoval. Právě slabá týmová podpora byla jednou z příčin porážky v roce 2008, kdy se Tour pro Australana vyvíjela slibně, v cílovém stoupání 17. etapy, kterým byl slavný kopec Alpe d´Huez, jej však „vyučili“ závodníci týmu CSC. Frank Schleck ve žlutém byl obětován, etapu vyhrál Carlos Sastre, ujal se vedení a nakonec zvítězil s náskokem 58 sekund na Evanse.

Konečně ve žlutém

Vítězství na „Staré dámě“ se Evans dočkal až po přestupu do týmu BMC, který svému lídrovi dovedl zajistit lepší podporu. A Evans sám, jako by se s věkem zklidnil. Na Tour 2011 v předposlední etapě, kterou byla časovka, vysvlékl ze žlutého Andyho Schlecka a v Paříži se konečně mohl naplno radovat, jako první Australan v historii a v pětatřiceti letech také jako nejstarší poválečný vítěz.

Loni se Evans třetí příčkou na Giru přiřadil k necelé dvacítce závodníků, kterým se během kariéry podařilo stanout na pódiu všech tří Grand Tours. Letos sedmatřicetiletý Australan však nebyl pouze jezdcem pro etapové závody. V Mendrisiu, nedaleko jeho švýcarského domova, se mu podařilo vyhrát světový šampionát a rok 2010 strávil v prestižním duhovém dresu.

Na letošním Giru ještě zvládl vybojovat osmou pozici, která už byla vzhledem k výbornému začátku velkým zklamáním. „Šance, že bych vyhrál další Grand Tour, pro mě pravděpodobně skončily. Jednou jsem to musel akceptovat. Teď je správný čas, abych řekl ´stop´,“ komentoval rozhodnutí skončit s velkou cyklistikou. Naposledy bude Evans závodit v zimě na australské půdě, kde po něm bude pojmenován závod.

Schleckovi není ani 30

Mladšímu z bratrů Schlecků , narozenému v Lucemburku, je teprve 29 let, o to větším překvapením bylo, když v minulém týdnu oznámil, že končí s vrcholovým sportem.

Na vině je zranění kolene, kvůli němuž mu lékaři nedoporučili dále pokračovat. Andymu Schleckovi tak zůstane nálepka nenaplněného talentu. Sice během zhruba desetileté profesionální kariéry dosáhl řady velkých úspěchů, čekalo se však více.

Cyklistická kariéra, jako by byla pro Andyho jasnou volbou. Vždyť profesionální cyklistice se věnoval už jeho otec Johny a samozřejmě také starší bratr Frank, s nímž vytvořil nerozlučnou, údernou dvojici.

Začátky v CSC

Andyho profikariéra začala v týmu CSC vedeném uznávaným stratégem Bjarnem Riisem, v němž se nejprve objevil na stáži, od roku 2005 již jako stabilní člen kádru. V roce 2007 dostal Andy první šanci zúčastnit se třítýdenního závodu a na Giru z toho hned bylo druhé místo a vítězství v soutěži mladých jezdců.

O rok později již Andy startoval na Tour, kde obsadil 12. příčku a před Romanem Kreuzigerem uhájil bílý trikot, ten získal i v následujících dvou ročnících a stal se tak nejúspěšnějším sběratelem trikotů pro vítěze soutěží mladíků. První Tour de France měla pro Andyho hořkosladkou příchuť, s bratrem cítili křivdu, když byl pro boj o vítězství upřednostněn Sastre, a Riisovi to nikdy úplně nezapomněli.

V roce 2009 už byl Andy druhý i na Tour, porazil jej pouze suverénní Contador. Následující „Stará dáma“ znamenala znovu souboj s Contadorem, tentokrát to byl boj mnohem vyrovnanější. Schleck měl dokonce dlouho navrch, Contador jej nakonec obral o žlutý trikot v patnácté etapě, po tzv. „kauze chaingate“.

Schleckovi po nástupu v jednom ze stoupání spadl řetěz a Španěl získal pravděpodobně rozhodující výhodu. „Já bych se za této situace proti soupeři nesnažil získat výhodu,“ vztekal se tenkrát Schleck, celkově nakonec druhý.

S novým týmem přišel Schleckův pád

V roce 2011 na popud bratrů Schlecků a Fabiana Cancellary vznikl nový tým Leopard Trek, financovaný lucemburským kontroverzním miliardářem Flaviem Beccou a složený především z přeběhlíků od Riise (z CSC).  Tento krok se často považuje za počátek Andyho pádu.

Tour 2011 byla Andyho labutí písní a dokončil opět druhý. Schleck předvedl impozantní sólovou jízdu v etapě s cílem na Galibieru, o vedení přišel až v předposlední etapě kvůli svým slabým časovkářským schopnostem a radoval se Evans. Lucemburčana tehdy patrně dostihla neochota se časovce více věnovat, kvůli níž jej často kritizoval Riis, ale i další zasvěcení.

Pouze pár dní poté se paradoxně konečně dočkal i vítězství. UCI uspěla s odvoláním k arbitráži a Alberto Contador byl potrestán za pozitivní test na clenbuterol během Tour de France 2010. Dodatečným šampionem se tak stal Andy Schleck, ale triumf „od zeleného stolu“, to není ono. Andy také prohlašoval, že se za vítěze nepovažuje a žlutý dres si chce vybojovat na silnici. To už se však nepovedlo.  

Pak už následovaly pouze problémy. V následujícím roce si Andy při pádu zlomil kyčel, od té doby se ve výsledkových listinách u jeho jména objevují pouze písmena „DNF“ nebo výsledky daleko za hranicí úspěchu. Poté, co byl za nález diuretik v moči potrestán Frank, začaly se šířit pochybnosti i kolem jeho mladšího bratra. Patálie dovršila letošní Tour de France, kterou Schleck „zabalil“ ve čtvrté etapě, čímž skončila i jeho kariéra.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Sekáč gólem a asistencí podpořil výhru CSKA nad Čeljabinskem

Jiří Sekáč svým pátým gólem z posledních osmi zápasů Kontinentální hokejové ligy pomohl CSKA Moskva k výhře 3:0 nad Čeljabinskem. Český útočník vstřelil v 51. minutě tečí před brankou druhý gól utkání a pak se ještě asistencí podílel v předposlední minutě na trefě Michaila Grigorenka.

CSKA i díky sedmé Sekáčově brance v sezoně zvítězil pošesté za sebou a je nejlepším týmem celé soutěže. Čeljabinsk s českým útočným duem Tomáš Hyka, Lukáš Sedlák prohrál počtvrté v řadě a na Východě drží poslední osmé postupové místo do play off.

Nejhorším týmem Východu zůstal Kunlun, který dnes se Šimonem Hrubcem v brance podlehl v Pekingu 1:2 Dynamu Moskva. Bývalý třinecký gólman si připsal 23 zákroků.

Další zprávy