Praha - Petr Vakoč je ve svých dvaadvaceti letech nejmladším českým zástupcem v nejvyšší cyklistické lize. A rodák z Prahy už ve své nováčkovské sezoně v kategorii World Tour dosáhl velkého výsledku.
Na závodě Okolo Polska (kategorie World Tour) totiž dokázal ovládnout druhou etapu, po níž se čtyři dny mohl honosit žlutým dresem pro průběžně vedoucího závodníka. O ten sice nakonec přišel, ale i celková desátá příčka je velkým úspěchem a příslibem do dalších let.
Jak si Vakoč úspěch užívá, na které závody se chce v budoucnu zaměřit a jak se vůbec k cyklistice dostal, to si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.
Už se vám podařilo nějakým způsobem vstřebat týden starý, podle vašich slov, největší úspěch kariéry? Předpokládám, že tak povedený závod a výsledek výrazně nakopne v tréninku.
„Ani se mi po Polsku nechtělo moc odpočívat, jakou jsem měl motivaci. Ale jsem přesvědčený, že se to ještě více projeví v dalších závodech, do kterých teď budu nastupovat s mnohem větším sebevědomím.“
Kdybych se ještě vrátil k té vítězné, druhé etapě. Proč jste se rozhodl k tak dlouhému sólovému úniku (už 30 km před cílem)? Přece jen patříte k těm rychlejším závodníkům a měl byste velkou šanci vyhrát i ve spurtu skupiny.
„Již asi 50 kilometrů před cílem přestal jeden ze závodníků spolupracovat a po několika kilometrech ani ten druhý nezvládal držet tempo, věděl jsem, že to musím zkusit sám. Ve spurtu na rychlostní prémii jsem získal malý náskok a pak jsem na nic nečekal a pokračoval sám.“
Nicméně, druhá etapa byla dokonce nejdelší etapou celého závodu, a když jste se odhodlal k sólové jízdě, měl jste už v nohách přes 200 kilometrů. U tak mladých jezdců, jako jste vy, často tak dlouhé závody či etapy ještě bývají problém.
„Vždycky mi vyhovovaly dlouhé a náročné závody a v posledních letech jsem již absolvoval několik podobně dlouhých etap, i tak mě ale trochu překvapilo, že jsem měl v závěru dostatek sil.“
V Polsku byla většina etap poměrně dost dlouhých. Podepsal se tento fakt na vaší ztrátě ve dvou kopcovitých etapách nebo vám délka etap nedělá problémy a ztráta byla způsobena čistě tím, že nejste ryzí vrchař?
„Asi jsem po tom úniku nedokázal dostatečně zregenerovat. I tak mi ale v kopcích na úplnou špičku ještě trochu chybí.“
Od třetí etapy jste jel ve žlutém a stal se tak lídrem týmu, jak vám tato role sedí? Leopold König během Tour přiznal, že se ji musí teprve postupně učit.
„Byla to pro mě úplná novinka, loni jsem sice již žlutý trikot párkrát oblékl, ale tohle bylo jiné. Najednou jsem měl kolem sebe sedm špičkových jezdců. Zejména první den jsem se cítil dost nesvůj, ale postupně jsem si začal zvykat a užíval si to. Určitě bych si tuhle roli rád zase brzy zopakoval.“
Jak moc je důležité zapsat se takovým výsledkem hned v první sezoně v nejvyšší lize, vzhledem k budoucí pozici v týmu a vůbec profipelotonu?
„Jsem hrozně rád, že se mi to podařilo, určitě teď dostanu více šancí předvést se. A v pelotonu jsem zatím jezdil tak trochu inkognito, ale teď se to dost změnilo.“
Do konce sezony byste měl kromě pár menších závodů startovat na Okolo Británie. Už víte, s jakými úkoly tam pojedete? To by mohl být závod poměrně vyhovující vašim závodnickým charakteristikám.
„Momentálně to vypadá, že místo Británie pojedu GP Quebec a Montreal (jednorázové závody nejvyšší kategorie World Tour, pozn. redakce), moc se tam těším. Loni jsem tyto závody sledoval v televizi a myslím si, že přesně sedí mým charakteristikám. Moje role bude nejspíš podpůrná.“
Byla nějaká šance, že byste mohl místo toho startovat na Vueltě?
„Nebyla. Již dříve jsme se s týmem domluvili, že je na to ještě brzy.“
Již dříve jste se zmiňoval o přání startovat na MS, připomeňme, že loni jste kvůli nemoci nemohl startovat na MS do 23 let, kde byste po stříbru z ME patřil k favoritům. Na startu však letos budou moci být pouze tři Češi. Jak vidíte své šance na nominaci?
„Myslím, že šance je poměrně velká, s reprezentačním trenérem jsem ale zatím nemluvil. Určitě se budu na MS připravovat a budu moc rád, pokud budu mít možnost startovat. Navíc by mi měl okruh svým profilem sedět.“
Jak byste celkově zhodnotil svou premiérovou sezonu v nejvyšší lize?
„Do konce sezony ještě nějaká ta chvíle zbývá, ale rozhodně předčila má očekávání. Mým cílem bylo se alespoň jednou dostat na pódium, ale ani jsem nepomyslel na to, že bych zvítězil v závodě kategorie World Tour.”
Na jaký typ závodů byste se chtěl v budoucnu specializovat?
„Hlavně na ardenské klasiky a kratší etapové závody."
Na čem budete muset v budoucnu nejvíce zapracovat i s ohledem na zmíněnou specializaci?
„Kromě vrchařských schopností je na těchto závodech důležité pohybovat se celou dobu v přední části pelotonu, probíhá tam neustálý boj o pozice. V tom mám zatím velké rezervy. A pro etapové závody musím zapracovat na časovce, myslím, že tam mám velký potenciál.“
Pro většinového českého fanouška ještě možná nejste úplně známým závodníkem, mohl byste se nám nějak představit? Jak jste se vlastně ke kolu dostal?
„Již od šesti let jsem občas závodil na horském kole, naplno jsem se cyklistice začal věnovat ve dvanácti, kdy jsem skončil s plaváním a dalšími sporty. Nejdříve jsem závodil na horských kolech. Se silniční cyklistikou jsem pořádně začal ve čtrnácti letech, poté, co jsem přestoupil do Dukly Praha. Nejdříve to byla nutnost, ale chytlo mě to a během dvou let jsem horská kola úplně opustil.“
Před přestupem do Ettixu, tedy farmy vašeho současného týmu, jste krátce působil ve Švýcarsku a Francii, mohl byste vysvětlit, o jaký typ angažmá tenkrát šlo?
„Ve Švýcarsku jsem závodil za tým UCI (Světové cyklistické unie). Jedná se o projekt pro talentované jezdce ze zemí, kde nemá cyklistika dostatečné zázemí. Byli tam hlavně kluci z Afriky a Asie, ale i Slováci nebo Irové. Je to skvělé místo pro mladé závodníky, všichni trénují společně, mají k dispozici perfektní materiál, trenéra a dostatek kvalitních závodů.
Ve Francii jsem závodil za jeden z nejlepších amatérských týmů - CC Etupes. Je to skvělý tým s rodinnou atmosférou a dobrým zázemím i závodním programem a je asi úplně nejúspěšnější co se týče výchovy nových profesionálů. Každý rok se aspoň dva jezdci dostanou do některého z nejlepších profitýmů. Závodil jsem tam s Warrenem Bargilem, který loni vyhrál dvě etapy na Vueltě a předtím tam jezdil Thibaut Pinot, který byl třetí na letošní Tour.“
A poslední, mimo cyklistická, otázka: Studujete na Vysoké škole ekonomické, ke které z ekonomických škol byste sám sebe zařadil, která je vám nejbližší?
„Jsem zastáncem klasické ekonomické teorie. Myslím si, že by stát neměl příliš zasahovat do ekonomiky.“
