Co si myslíte, že bylo hlavní příčinou vašeho zklamání na mistrovství Evropy v pražské Troji?

Byla jsem v optimální pohodě, neměla jsem v domácím prostředí ani nějaký psychický tlak. V semifinále jsem však v jednom případě jela velice těsně vedle branky a rozhodčí mně po přezkoumání mé jízdy připsali padesátivteřinovou panelizaci. A rázem bylo po naději na přední umístění.

Změnila jste potom něco v přípravě na závody Světového poháru?

Nezměnila jsem nic, protože nebylo co měnit. Byla jsem výborně připravena a v potřebném dobrém rozpoložení. Šlo opravdu jen o chybu v příliš těsném průjezdu brankou. Proto jsem si dala jako cíl, že branky nepojedu tak těsně, abych rozhodčím nedala šanci na penalizaci (úsměv). Budu dál pokračovat v osvědčeném tréninku, jen si musím si dát pozor, abych se nepřepínala.

Jakou hodnotu, vzhledem ke konkurenci, má pro vás stříbro v mixu s Jakubem Jáně?

Konkurence byla nečekaně velká, a proto stříbro má pro mě po naší pěkné jízdě nemalou hodnotu. Jen bych si přála, aby počet startujících v této kategorii dále rostl. Jde o to, aby svazy pokračovaly v podpoře této kategorie.

Jaká byla vaše cesta za stříbrem v závodě jednotlivců?

Musím přiznat, že byla dost trnitá. Semifinále jsem si z první jízdy vyjela jak se říká jen tak tak. Nebyla jsem si jistá, že můj čas bude na postup do finále stačit. Ale nakonec jsem si velice povedenou jízdou dojela pro stříbro,, čehož si velice cením. Ke zlatu jsem však měla daleko, protože jízda Foxové byla doslova úžasná.

S jakými představami jste přijela k dalšímu závodu Světového poháru do Krakova?

V našem sportu je těžké si dávat nějaký cíl, všechno je hodně proměnlivé. Chci být se svojí jízdou spokojená a na co bude stačit, k tomu si řeknou své slovo i soupeřky. Ráda bych samozřejmě navázala na medailový víkend v Liptovském Mikuláši a měla zase velkou radost. To samé platí i na kategorii C2 mix, v níž sice není taková tlačenice špičkových kanoistů, ale zase je velice náročná na souhru, protože v lodi nejsem sama.