Co bylo pro vás rozhodující, že jste se s vodním slalomem nerozloučila?
Loňskou sezonu jsem měla výsledkově slabší. Možná i proto, že chyběla nějaká vrcholná akce. Mistrovství Evropy bylo v programu už začátkem května, světový šampionát se nekonal a olympiády se mohla v každé disciplíně zúčastnit pouze jedna kajakářka, což byla Kudějová. Měla jsem dost smíšené pocity a končit se mi nechtělo. Chtěla jsem pocitově prožít lepší sezonu, než byla ta loňská. Proto jsem se rozhodla mnohem dřív, než v předchozích letech, kdy jsem o konci kariéry také uvažovala.
Za přípravou jste se začátkem roku vydala do Austrálie. Splnila vaše představy?
Na rozdíl od předchozího roku, kdy jsem se připravovala v Emirátech, proběhla celá příprava v pohodě a tedy i s dobrým pocitem. Nejpodstatnější byl můj dobrý zdravotní stav, nic mě nelimitovalo. S manželem jsme zvolili skromnější pobyt, takže jsme potřebné finanční náklady zvládli také bez problémů (úsměv). V březnu jsme se ještě seznámili s tratí ve francouzském Pau, kde se koncem září koná mistrovství světa. A tak nejhorší bylo chladné dubnové počasí v Čechách, déšť se sněhem a zima mě doslova deptaly, ale i tuto povětrnostní překážku jsem musela překonat.
Jak vám komplikoval život direktivní návrat z osmikilové lodi na devítikilovou?
Moc tomu nerozumím, ale samozřejmě to musím respektovat. Měla jsem vždy ráda bílé lodě, ke které se nyní vracím. A navíc jsem svému synovci prozradila ideu, v níž hraje hlavní roli číslice trojka, a on moje přání splnil. V Atlantě jsem si v roce 1996 na lodi číslo tři dojela pro zlato, stejně jako o čtyři roky později v Sydney na lodi číslo 33. A letošní sezona je moje třicátá. Na současné nové bílé lodi jsou na zádi trojky a vpředu trojúhelníky. Kdybych na mistrovství světa dojela třetí, tak bych to brala (smích).
Především však musíte zvládnout nominační závody, které začínají o víkendu v Trnávce a pokračují za týden v Roudnici. S jakými představami do nich vstupujete?
Trnávka určitě není v optimálním stavu a také trať v Roudnici by potřebovala určitou úpravu. Obě tratě jsou náročné, ale je potřeba si k nim vytvořit pozitivní vztah. Nemá však význam o nich polemizovat. Jsou rozhodující pro nominaci a podle toho k nim každý slalomář musí přistupovat.
Je obdivuhodné, že stále patříte mezi světovou kajakářskou elitu. Co tomu říká vaše tělo?
Zatím na moje požadavky reaguje dobře. Musím se však věnovat různým cvičením a častější regeneraci. Vodní slalom je silovější, než před několika lety a pro mě je každý rok vždy o něco těžší. Jsem proto mile překvapena, že celou náročnou přípravu jsem zvládla bez zdravotních komplikací, což je snad příslib do celé sezony.
S čím byste byla aspoň v nejbližší době spokojena?
Kdybych se v nominačních závodech zařadila do elitní trojky. Nebude to snadné, ale jsem připravena poprat se s mladými děvčaty a potvrdit svoji pozici v reprezentačním týmu. Pokud se mi to podaří, tak potom by moje příprava byla zaměřena především na mistrovství světa ve Francii. Ale jak už jsem řekla, o celém programu letošní sezony se můžeme bavit až po zmíněných nominačních závodech.
