Praha - 235 dní po nehodě, při níž se krátce před začátkem zimní olympiády ve Vancouveru zabil gruzínský sáňkař Nodar Kumaritašvili, konstatoval koroner v oficiální vyšetřovací zprávě, že Nodarova smrt byla z největší části dílem náhody.
Do značné míry a už definitivně tak vyšetřování snímá vinu na Gruzíncově smrti z pořadatelů a stavitelů trati ve Whistleru, kde se olympijské závody sáňkařů konaly.
Kumaritašvili při jedné z tréninkových jízd vyletěl z dráhy a v rychlosti 145 km/h narazil do ničím nekrytého ocelového sloupu.
Čtěte také:
- Nodar se té zatáčky bál, tvrdí otec zemřelého sáňkaře
- Mrtvému sáňkaři daly poslední sbohem tisíce lidí
Okamžitě po tragédii se rozproudila debata o tom, proč se dráhy ve Whistleru před olympiádou upravovala tak, aby na ní jezdci dosahovali tak vysokých rychlostí.
"V případu smrti Nodara Kumaritašviliho hraje velkou roli relativní nedostatek zkušeností závodníka," píše koroner Tom Pawlowski, který byl pověřen oficiálním a podrobným vyšetřením závodníkovy smrti.
"Jeho nezkušenost byla významnou nevýhodou, která spolu s dalšími okolnostmi určila průběh nehody," je přesvědčen koroner.
Obhajoba pořadatelů a Mezinárodní sáňkařské federace je však v koronerově podání jen částečná.
Pawlowski totiž ve zprávě také zmiňuje korespondenci mezi federací a předními odborníky v tomto sportu, kteří upozorňovali ještě před startem zimních her, že pro reprezentanty některých zemí bude trať nadmíru náročná.
Úřady v Britské Kolumbii už před olympiádou doporučovaly komplexní bezpečnostní audit dráhy Whistler a žádaly řídící orgány, aby důkladněji prozkoumaly konstrukci, výrobu a certifikaci sáňkařské a bobové dráhy.
Koroner také zmiňuje, že ačkoliv konstruktéři dráhy vypočítali maximální možnou rychlost na dráze na 136 km/h, někteří závodníci dosáhli až 156 km/h.
I Nodarova rychlost v momentě, kdy se zabil, byla vyšší než teoreticky nejvyšší možná podle konstruktérů.
