Čím to podle vás je, že se skateboarding dostal na olympijské hry?
Je to zajímavý sport, který chtějí vidět mladí lidé. Skate je jiný. Je to sport, u kterého jsme vyrůstali na ulici a starali jsme se sami o sebe. Bude to pro olympiádu takový cool faktor. Doteď tam byly hlavně vytrénované mašiny, ale chyběla jim možná trochu osobnost.
Se skateboardingem je spojená i jistá kultura nebo oblečení, jaký podle vás budou mít reprezentanti outfit v Tokiu?
Olympijský výbor má smlouvu s Alpine Pro, takže minimálně na nástup budeme mít oblečení od nich. Ale co se týče závodění, je to otázka. Můžu k tomu říct jednu historku.
Povídejte.
V roce 2014 se dělala v Číně představovačka skateboardingu jako olympijského sportu. Tehdy tam byly hry mládeže a v rámci toho jsme se měli ukázat i my. Vybrali tehdy šest lidí ze světa a já zastupoval Evropu. Postavili nám tam park a měli jsme jim ukázat, jak vypadá takový závod. Stalo se to, že den předem za námi přišli z MOV, že nám nesou kombinézy.
V tom jsme ale odmítli startovat. Oni nám vyhrožovali tím, že nás tím pádem vyškrtnou z programu. Všichni do jednoho ale řekli, že se nic neděje, že nás pozvali oni a my na účasti netrváme. Nakonec nám odpověděli, že nám dávají výjimku, a jeli jsme v tom, co jsme měli na sobě. Nikdo moc neví, jak nás uchopit, jsme pro ně mimozemšťani. Asi budeme mít dresy, ale nebude to nic přilnavého jako v atletice.
Skateboarding hodně připomíná snowboarding, kde v poslední době na vrcholných akcích vyhrávají téměř děti, jak je to na prkně s kolečky?
Teď se objevují dvanáctileté děti a vyhrávají, protože nemají pud sebezáchovy. Váží 40 kilo a to vás bolí míň než osmdesátikilového. Největší tahouni jsou Amerika, Brazílie a teď právě Japonsko. Má první zkušenost asi před čtyřmi lety s japonským progresem byla, když jsem tam vyrazil na Světový pohár. Viděl jsem tam třeba deseti- nebo dvanáctileté kluky, jak si tam hrají skoro jako na pískovišti, ale ve skate parku a dělali triky, při kterých se dá podle mě umřít. Byl jsem v šoku, nevěřil jsem tomu. A ty děti mě přejely i v závodě, byl jsem jedenáctý a první, kdo nepostoupil do finále.
Ty děti se účastnily závodů?
Ano. Skate nemá věkové omezení směrem dolů. Teoreticky by takovéhle děti mohly být i na olympiádě. Asi nebudou, protože tam asi budou jiné překážky, ale uvidíme. Rovnou však říkám, že bych se nedivil, kdyby dva z nejlepší trojky na stupních vítězů tam byli Japonci.
Budete mít možnost si trať v Tokiu osahat?
Pořádají se tam pravidelně Světové poháry, bude asi možnost tam zajet, ale asi až pár týdnů před olympiádou bude jasné, jak ta trať bude vypadat. Do té doby budeme vědět jen obecně, jak to bude typově nadimenzované, co tam zhruba bude za překážky a podobně. Před olympiádou by pak mělo být pár dnů na trénování v areálu.
Už tušíte, jak by měla vypadat olympijská kvalifikace?
Informace jsou zatím kusé. I mezinárodní federace, která skateboarding zaštiťuje, s olympijským výborem teprve dává dohromady přesný systém. Kvalifikační období začíná 1. 1. 2019 a končí 30. 5. 2020, tedy těsně před olympiádou.
V tomhle rozmezí je potřeba sbírat body do žebříčku?
Ano, pak se udělá tlustá čára, vybere se 20 nejlepších chlapů a žen ve dvou disciplínách, ve streetu s překážkami a parku, kde je velká rampa. Dohromady tam bude 80 sportovců a maximálně tři z jedné země a vždy minimálně jeden za každý kontinent. Navíc 11. až 13. ledna se koná v Brazílii první oficiální mistrovství světa pod federací World Skate. Je to první závod, který dává body do žebříčku pro olympijskou kvalifikaci. Na tenhle šampionát jsme se kvalifikovali dva, já a Maxim Habanec.
Jaké mají Češi šance na účast na hrách?
To je hrozně těžké říct. Dosud bylo více sérií, podobně jako v boxu, kde je možné vyhrát hned několik titulů. Nikdo o tom moc nevěděl, ale skateboarding je jedním z nejrozšířenějších sportů na světě. V Brazílii je zrovna po fotbale druhým nejrozšířenějším. V USA je asi třetí. Na světových akcích si nevedeme špatně. Máme tři reprezentanty v disciplíně, která je v Čechách rozšířenější, a to je street. Pak máme jednoho v disciplíně park. Mou úlohou je vedle samotné účasti i zaštiťování celého týmu z pohledu manažerského.
Co to obnáší?
Obnáší to hodně telefonátů, prezentací, papírování a připravování projektů. Jde hodně o výjezdy. Starat se o to, abychom jeli na akce, na které musíme. Dbát na to, abychom plnili jako reprezentanti, co musíme. Není to nic náročného, baví mě to dělat. Ale je s tím práce, protože od ledna až do září bychom měli mít osm kvalifikačních výjezdů po světě.
A to tedy stojí i spoustu peněz…
Peníze to stojí. Bavíme se s několika firmami o partnerství i generálním partnerství pro reprezentaci, ale máme záštitu MŠMT, jako sportovci jsme také byli přijati do Olympu, takže jsme i pod resortem ministerstva vnitra. Tyhle státní podpory jsou nejdůležitější, bez nich by to nešlo. Zaštiťuje nás také Česká asociace skateboardingu spolu s Českou unií kolečkových sportů.
