Krasnaja Poljana - Gabriela Soukalová měla být dalším trumfem české výpravy na olympijských hrách v Soči, první závod jí ale vůbec nevyšel. Sprint biatlonistek v horách v Krasné Poljaně zahájila třemi chybami na střelbě vleže, připravila se o medailovou šanci a nejspíš také o možnost bojovat o cenný kov v úterním stíhacím závodu.
Snad lehká nervozita, která provázela Soukalovou při trénincích, snad očekávání prvního olympijského závodu. To mohly být faktory, které se podepsaly na jejím výpadku. "Sakryš," řekla si po první ráně. "Sakryš," hlesla po druhé, opět nepovedené. "To je patnáctka pryč," tušila, než vypálila znovu.
A poslední ranou minula terč potřetí. "To bylo už po závodu," prohlásila za cílem. "I kdybych letěla jak bůh, tak se s tím už nic nedalo dělat," řekla. Sama ale netuší, čím to mohlo být. "Snažila jsem si to nepřipouštět, očekávání jsem neměla skoro žádná. Vůbec nevím, co se stalo," pokrčila rameny.
Zbytek už byl jedno, to ji uklidnilo
Paradoxně zmar, který prožila na první střelnici, jí vlil krev do žil. "Tonoucí se stébla chytá," usmála se Soukalová. Hlava se jí uklidnila a na stojce neminula ani jednou. "Věděla jsem, že to je stejně konec závodu, že to je stejně jedno. Tak jsem to tam nasypala a jela jsem," uvedla.
I pro maminku Gabrielu, bývalou reprezentantku v běhu na lyžích, která byla u trati v nejtěžším kopci. "Tak jedu aspoň pro ni, když už sem jela tak dlouhou cestu. Musela jsem jí to aspoň takto vrátit," říkala si biatlonistka v duchu.
Právě běh byl její silnou stránkou. Druhý nejrychlejší čas dává jistotu, že v Soči je v dobré formě. Musí věřit, že nedělní výpadek byl výjimkou, musí se srovnat v hlavě. Byť do úterní stíhačky vystartuje s velkou ztrátou, může ji to nakopnout k lepším výkonům, může se uklidnit.
"Aspoň běh, když se povedl, tak jsem ráda. Kdyby se náhodou stalo, že bych se trefila v dalších závodech, tak aspoň vím, že běžecky na tom nejsem tak špatně. Určitě mi to dává trochu sebedůvěru," uvedla. Loni při Světovém poháru v Soči zažila podobný závod, tehdy pro změnu třikrát minula na druhé střelbě.
Podle kouče i výpadek pomůže
Sprint prý nemá moc ráda. V minulé sezoně v něm ale dvakrát zvítězila, letos byla jednou čtvrtá. Následnou stíhačku v Ruhpoldingu vyhrála. "To si člověk řekne, že mu o nic nejde, když už jsem tak vzadu," pravila.
I kouč Ondřej Rybář věřil, že jí nedělní výpadek pomůže v pozitivním slova smyslu. "Souhlasím, určitě. Když jsem to zakopala hned v prvním závodě, o nic nepůjde," přikyvovala.
Při závodu prý také pocítila i náročnost tratí. "Jsem suverénně nejtěžší," usmála se. K tomu se musí připočítat čtyři kilogramy těžká zbraň. "Ono se to s tou flintou nezdá, ale to je taková rychlost, navíc to v dřepu držet ve sjezdech. V prvním kole jsem málem vylítla, bylo to tak padesát na padesát," přiznala.
