Praha - Rychlobruslařka Martina Sáblíková se už nemůže dočkat, až si o Vánocích užije domácí pohodu. I když bude trvat jen pár dnů.

"Nejvíc se těším na Štědrý večer a následující svátky, kdy se uvidím s celou rodinou," plánuje největší česká olympijská naděje.

Rodiče a další blízké osoby bude mít díky svému dárku i v Soči. "Tam si je ale tolik neužiju, protože budu mít dost svých povinností," říká Sáblíková.

Letos jste toho mimo ovály stihla opravdu hodně. Natáčela jste film, vydávala knížku, fotila se na kalendář. Přijde ještě něco dalšího?
"Teď už naštěstí nic. Kalendářem to všechno skončilo. Do olympiády už zbývá jen pár týdnů, takže už nechci o ničem slyšet."

Tyto zajímavé mimozávodní počiny jste stihla už do svých šestadvaceti let. Neříkala jste si třeba, že by bylo lepší ještě pár roků počkat?
"Říkám si, že žijeme jen jednou, musí se toho využít, nikdo neví, jak to bude dál. Třeba už nic podobného nebude."

Jak se vám dařilo v tom shonu kupovat dárky?
"Letos jsem to měla tak, že jsem vánoční dárky prakticky nekupovala. Mí nejbližší totiž dostávají letenky do Soči. Tím pádem jsem to měla všechno vyřešené a vánoční hektika mě nečekala a byla jsem docela ráda."

Jak jste na ten nápad s letenkami přišla?
"Napadlo mě to už loni a dávám to jako společný dárek za loňský rok i letošek. Všichni to věděli a bylo to v pohodě."

Kdo se z rodiny tedy za vámi do Soči podívá?
"Rodiče, bratr, prarodiče a tak dále. Celkem osm lidí."

Tak to asi nebyla zrovna levná záležitost.
"No jo. Ale je to jednou za čtyři roky a jelikož ve Vancouveru se mnou nikdo nebyl, tak jsem si řekla, že to tak udělám. Navíc poletí i prarodiče, u nichž člověk neví, jestli tady za čtyři roky ještě s námi budou. Proto nechci nic ponechávat náhodě a chci, aby si to všichni užili."

Kdy naposledy jste měla na závodě tak velkou rodinnou účast?
"Asi před dvěma roky na mistrovství světa, kde byli taky úplně všichni."

Býváte pak nervóznější, nebo vám to naopak hodně pomáhá?
"Samozřejmě je to jiné. Jedu i pro ně a chci, aby si to užili tak, že já podám stoprocentní výkon. I já si pak to vítězství užiju trochu jinak."

V Česku se lístky na vaše závody prodávají hodně dobře. Těší vás, že budete mít velkou podporu?
"Určitě jsem hrozně ráda, sportovce tohle vždycky maximálně potěší. Zároveň je to však také velký závazek."

Máte tedy i trochu strach?
"Bojím se, bojím se hodně. Ale budu moc bojovat a uvidím, na co to bude stačit."

Je podle vás těžší olympijské vítězství obhájit než jej vyhrát poprvé?
"Určitě obhájit. To, co bylo před Vancouverem je totiž už dávno za mnou, byť nějaké pocity z toho v sobě mám. Na druhou stranu ty, co teď přichází, jsou čerstvé, a zase cítím nervozitu."