Komentář – Český cyklista dokončil svoje druhé Giro d´Italia na 15. místě se ztrátou necelých dvacet minut na vítězného Kanaďana Rydera Hesjedala. Co fanouškům i kritikům nejlepšího českého silničního cyklisty historie uplynulé tři týdny řekly?

Rodák z Moravské Třebové si jel do Itálie pro pódium a prodloužení kontraktu v bohaté kazašské stáji Astana, odváží si z ní ale „jen“ první etapový vavřín na podniku Grand Tour a téměř stoprocentní jistotu, že příští sezonu pojede v jiném než modrozeleném dresu.

Vlastní stáj ho potopila

„Udělali jsme všechno, abychom ho na Giro přivezli ve formě. Navíc se zdálo, že toto Giro mu bude vyhovovat. Je na něm, aby opravil něco ve své přípravě nebo ve stylu, jakým závodí. Je tam něco špatného,“ pustil se do „Křižáka“ sportovní šéf Astany Giuseppe Martinelli.

"Jsem zklamaný. Martinelliho kritika po Cortině mě zasáhla. Říká se, že by závodníci měli počítat do deseti, než něco řeknou. Totéž by ale měli dělat i týmoví manažeři. Je těžké se usmívat, když je rána tak velká,“ zněla odpověď české jedničky.

Kreuziger si rozhodně slova kritiky za středeční etapu s vrcholem v podobě stoupání na Passo Giau, ve kterém totálně vybouchnul a připravil se o šanci na celkový úspěch, zaslouží. I když to dosud neřekl naplno, silné křeče, které jej chytily do nohou i rukou byly z největší části jeho vinou.

Krizi prožily i větší hvězdy

Neustál psychický tlak na svou osobu, který si vytvořil sám, jeho stáj, fanoušci i média. Jelikož na to nebyl zvyklý, nedokázal ideálně doplnit minerály, kvůli jejichž nedostatku odpadl. To vám potvrdí každý odborník na zdravou výživu. Kreuziger nedokáže svůj díl viny přiznat, což mu po právu mnozí vyčítají. Jenže vše má i druhou stranu.

Česká cyklistická jednička prožila situaci, kterou si v jejím věku „užila“ i jiná esa cyklistické minulosti či současnosti jako Jan Ullrich, Alejandro Valverde, Cadel Evans, což jsou všichni do jednoho vítězové závodu Grand Tour.

Trochu do pozadí Kreuzigerovy krize se dostal i výbuch jeho parťáka Paula Tiralonga, který už se po dvou týdnech Gira viděl jako lídr stáje, ale v páteční a sobotní etapě nabral dohromady více než třicetiminutovou ztrátu. Toho Tiralonga, který českému lídru Astany v úvodu Gira rozhodně nepomohl a nedostál tak Martinelliho slovům.

"Křižák" umlčel kritiku vítězstvím v etapě

Kreuzigerova odpověď? Páteční vítězství v přetěžké etapě s cílem na Alpe di Pampeago, sobotní výborný výkon, kdy se po úniku držel nejlepších až šest kilometrů pod vrchol na Passo dello Stelvio. Že jej v pátek nechali nejlepší ujet a cestu za triumfem mu usnadnili? Přišli vám Hesjedal, Scarponi, Basso či Rodriguez při stoupání na Pampeago uvolnění? Ne, v jeho cíli sotva slezli z kola.

Stejně tak o den později, kdy pláchnul Thomas de Gendt a zadělal si na celkové třetí místo na letošním 95. ročníku Gira. Všichni ze špičky si oba dny sáhly až na dno svých sil, i obdivovaný Basso, dvojnásobný vítěz Gira, o víkendu totálně odpadl. Jenže na rozdíl od Kreuzigera jej jeho stáj podržela.

Lídr Astany si každopádně na sebe pátečním triumfem ušil zároveň i bič. Ukázal, že umí zaútočit. Že umí bojovat a ne jen jezdit obrannou taktiku ve stylu „co nejdéle a nejlépe až do cíle se uviset těch nejlepších“. Nyní už neobstojí jeho slova o taktice a vyčkávání. I v dalších velkých závodech bude muset ukázat něco navíc. A to nebude snadné, na Giru například tlak na svou osobu neustál.

Z chyb se umí poučit

Jenže Kreuziger není hloupý, ze svých chyb se vždy dokázal zatím poučit, i když o nich nemluví nahlas a ke smůle fanoušků (i své vlastní) s médii komunikuje minimálně. Důkaz? Na všech závodech Grand Tour, které odjel, se až do letošního roku vždy výsledkově zlepšoval.

Mluví pro něj i věk. Kreuzigerovi je teprve 26, všichni závodníci v první pětce jsou zralí třicátníci. Jistě, vyjma překvapivě třetího De Gendta. Jenže ten využil toho, že nebyl na Giru pod tlakem svým, soupeřů a vlastně ani médií. Nikdo s ním nepočítal. Až další roky ukáží, zda dokáže na svůj úspěch navázat. Je tu totiž ještě něco, co mluví v Kreuzigerův prospěch a proč si místo kritiky zaslouží spíše hlavně obdiv.

Za poslední čtyři sezóny je pouze jeden jezdec mladšího nebo stejného ročníku narození jako Kreuziger, který je úspěšnější než on. Pochází z Lucemburska, od mládí je pod ochranou staršího bratra, celý život se staví týmy kolem a podle něj a jmenuje se Andy Schleck. Gesink, Mollema, Kruijswijk, Peter Velits (ten je o rok starší). Ti všichni jednou zazářili, ale zatím na svůj úspěch navázat nedokázali.

Třikrát na Grand Tour do desítky

Kreuziger? 12., 9. a 8. na Tour de France (loni 112., to ale jel po Giru a jako pomocník Vinokurova), 5. a 15. na Giro d´Italia. Triumfy na prestižních závodech Kolem Švýcarska a Romandie, druhé místo na klasice San Sebastian, etapový vavřín na Giru, dvě druhá místa v etapách na Vueltě, čtvrté na Tour.

Kreuziger má bezesporu na čem pracovat. Ať již ve zmíněné práci s médii a vystupování na veřejnosti jako celku, určitě i v tréninku samotném a poté také na své psychice. Ovšem moc dobře si to uvědomuje. Nikdy nedostal nic zadarmo, kromě zděděného talentu od otce, si vše musel vybojovat sám. Stále mu je pouze 26 let, nejlepší cyklistické roky má rozhodně před sebou.

A určitě se nebude muset bát o to, že by o něj nebyl od července zájem. Že by nezískal pozici lídra v jedné ze stájí ProTour, kterých je osmnáct. A kdo ví, třeba „neúspěch“ na Giru odstartuje jeho lepší zítřky ve stáji, kde bude lídrem, která bude stát vždy za ním a ve které se bude moct spolehnout na své týmové parťáky. V Astaně tomu tak totiž na Giru nebylo.