Měla jste před šampionátem tyto "rekordní představy“?
Do Kanady jsem odlétala ne zcela zdravá, léčila jsem chřipkové onemocnění, takže "velké oči“ jsem neměla. Jen jsem se domnívala, že pokud budu zdravotně v pořádku, tak bych za optimálních podmínek mohla na jeden český rekord zaútočit. Ale v žádném případě jsem nemyslela na časy, kterých se mi podařilo dosáhnout.
Především v závodě na 100 metrů jsem své maximum posunula o 27 setin vteřiny. Velice příjemně mně překvapilo i konečné umístění. Na startu obou motýlkářských závodů bylo téměř sto plavkyň a mně se díky postupu do semifinále podařilo skončit mezi patnácti nejlepšími. S tím jsem opravdu nepočítala.
Jaké jste ve Windsoru měli podmínky pro kvalitní výkony?
Velice dobré. Ať již jde o krásný bazén, prostorné zázemí či velice dobrou atmosféru. Díky tomu se mi plavalo uvolněně a těšila jsem se na každý ze svých čtyř závodů.
Nevadil vám šestihodinový časový posun?
Za tři dny pobytu před šampionátem jsem si na něj zvykla a ani jsem si moc neuvědomovala, že například semifinále se plavalo podle našeho času v jednu hodinu po půlnoci.
Myslíte si, že vaše současné české maximum 26,09 na 50 metrů a 57,76 na dvojnásobné trati je na hranici vašich možností?
Několikrát jsem vůbec nevěděla, zda jsem závod dobře rozjela. Rezervy mám i na obrátce, takže dobře vím, na co se v nejbližší době musím soustředit. Pokud se mi tyto určité slabiny podaří odstranit, tak logicky se to musí projevit na dosaženém čase. Věřím proto, že současné české rekordy už příští rok vylepším.
Kde by to bylo pro vás nejcennější?
Asi na světovém šampionátu v dlouhém bazénu, které se koná v červenci v Budapešti. Ale vůbec bych se nezlobila, kdybych současné časy vylepšila třeba už tento víkend na mistrovství republiky, nebo příští rok v některém dalším závodě. Ať již na domácí či zahraniční scéně.