Komentář - Film o Lanci Armstrongovi se měl točit už před více než deseti lety, v éře jeho sedmi vítězných Tour de France. Tehdy ale z tohoto projektu nakonec sešlo.
Životní příběh slavného Texasana tak přichází do kin až nyní pod názvem "The Program: Pád legendy“, za zcela odlišných okolností a s naprosto jiným vyzněním, než bylo patrně původně plánováno.
Americký sen
Příběh Lance Armstronga byl až do nedávna jakýmsi ztělesněním onoho proslulého "amerického snu“. Narodil se patnáctileté matce, která jej vychovávala sama nebo s často násilnickými nevlastními otci. Prvním sportem, kterému se začal malý Lance věnovat závodně, bylo plavání a v pubertě přešel k triatlonu, v němž na americké úrovni pravidelně porážel dospělou špičku. Nakonec ale zvítězila silniční cyklistika. No a pak už to každý zná – rakovina varlat, následovalo sedm výher na Tour a pořad Oprah Winfreyové, v němž se přiznal k dopování.
The Program se zabývá až Armstrongovou profesionální kariérou po zisku duhového dresu pro mistra světa, tedy od roku 1994. To je rovněž rok, kdy na scénu výrazně vstoupil pro Američanovu další kariéru klíčový muž, doktor Michele Ferrari, týmový lékař stáje Gewiss-Ballan, která nevídaným způsobem ovládla klasiku Valonský šíp. Nechybí ztvárnění proslulé tiskové konference, kde Ferrari říká, že EPO není pro závodníky nebezpečné.
Indiana Hospital
Dalšího klíčového muže Armstrongovy kariéry se snaží tvůrci možná až trochu křečovitým způsobem představit hned na začátku filmu, kdy Johan Bruyneel, z něhož později Armstrong udělal šéfa týmu US Postal, na startu mladému Američanovi v dresu mistra světa povídá, že v Evropě stejně nic nevyhraje, protože ten a ten závodník dopuje.
Následuje rychlé rozhodnutí dopovat také, nález nádoru na varleti a scéna z Indiana Hospital, kde Armstrong před manželi Andreuovými přiznal lékaři užívání zakázaných látek. Podobným epizodním způsobem s dostatkem záběrů na injekční stříkačky vlastně film pokračuje až do úplného závěru, kdy se Armstrong ve zmíněném televizním pořadu ke všemu doznává. Kdo četl některou z knih Davida Walshe, na jejichž motivy je scénář napsán, toho ve filmu nic nepřekvapí. Naopak přesně ty momenty, které čtenáři utkví v paměti, tvůrci do filmu zařadili.
Absence hlubšího pohledu
Problém ale je, že film nepůsobí jako celek, je to spíše shluk epizod, často navíc zařazovaných proti chronologii a jakž takž pohromadě jej drží vlastně jen postava Davida Walshe. Autora předlohy si možná poněkud překvapivě zahrál Chris O´Dowd, kterého fanoušci seriálu IT Crowd znají jako představitele Roye.
Tvůrcům se bohužel nepodařilo zachytit problém v celé jeho šíři a hloubce, film tak pouze klouže po povrchu. Příběh slavné éry Lance Armstronga je příběhem obrovské moci, kterou americký cyklista měl díky své osobní historii a z ní vyplývající marketingové hodnoty. Armstrong v podstatě řídil svůj tým, kam si přivedl Bruyneela jako šéfa, ale fakticky byl jeho nadřízeným, měl obrovský vliv také na fungování týmu, příchody, odchody závodníků a samozřejmě také dopingový program.
Obrovskou moc měl ale Armstrong také nad cyklistikou jako celkem, potažmo nad UCI (Mezinárodní cyklistickou unií), díky jeho příběhu cyklistika výrazněji prorazila na americký mediální trh, což samozřejmě znamenalo významný příliv peněz do tohoto dříve téměř výlučně evropského sportu. Proto UCI zametla pod koberec dva prokázané pozitivní testy. Tyto pro celý příběh klíčové momenty jsou ve filmu velmi odbyty, což je velká škoda.
Ferrariho zachycení
Své moci a přízni především amerických médií Armstrong umně využíval k umlčování všech kritiků, ať už to byl Walsh, Betsy Andreuová nebo Greg LeMond, kterého v pořadu Oprah Winfreyové označil za alkoholika. To vše ve filmu sice zmíněno je, většinou ale skrze krátká prohlášení postav, často přímo hlavní postavy. Prostředí, které se kolem Armstronga vytvořilo, se ale věrně zachytit nepodařilo.
Co se tvůrcům naopak povedlo, je nestranný pohled na Armstrongovu osobu. Neudělali z něj ani ztělesnění všeho zla, na druhou stranu mu nijak nenadržovali. Je akcentována, byť opět jen epizodně, také jeho opravdu upřímná starost o ty, kteří onemocněli rakovinou.
Dále se docela dobře podařilo vykreslit osobu doktora Ferrariho, byť se ve druhé polovině z filmu nepochopitelně zcela vytratil, zatímco v první části se naopak pohyboval u týmu US Postal až příliš často. A také postava Floyda Landise téměř přesně kopírovala způsob, jakým jej ve své knize charakterizoval bývalý Armstrongův týmový kolega Tyler Hamilton.
Sečteno a podtrženo, The Program informovaným fanouškům cyklistiky žádné překvapení nepřináší, však to také není dokument. Film nicméně neurazí a divák o téma se blíže nezajímající se dozví řadu zajímavých až možná šokujících faktů.
