Melbourne - Porazila šest světových jedniček, zažila semifinále ve Wimbledonu a na olympiádě, ale na vítězný zápas na grandslamovém turnaji čekala šest let.
Pětadvacetiletá australská tenistka Jelena Dokičová zažila v pondělí emotivní zápas v Melbourne Parku, když v Hisense Areně porazila Rakušanku Tamiru Paszekovou a postoupila do druhého kola Australian Open.
Po vítězství se neubránila slzám a rozpovídala se o svých bitvách s depresemi, rodiných problémech a měsících bez tenisu, k němuž se znovu vrátila.
Čtěte také:
Berdych postoupil, Šafářová v Austrálii překvapila
Sesadí Nadal a spol. Djokoviče? Vaidišová čeká zázrak
"Tenis není nejdůležitější věcí na světě, ale je to něco, co miluji. Byla jsem velmi zklamaná, když jsme nemohla hrát jako dříve. Byla to těžká část mého života. Hodně jsem si toho musela prožít, hlavně v rodině," svěřila se rodačka z chorvatského Osijeku.
Chce zpátky rodinu
Zároveň přiznala, že léta nepromluvila se svým otcem Damirem, jenž ji do profesionálního tenisu přivedl.
Ambiciózní otec se však velmi brzy stal na tenisových turnajích nevítaným hostem. Kvůli různým extempore mu na řadu z nich zakázali přístup.
Negativně se také podepsal na psychice svojí dcery, která po raketovém nástupu do profesionálního tenisu zažila stejně rychlý pád.
"Teď je to pro mě zázrak, že jsem vyhrála. Je to opravdu emotivní vítězství... Až do loňska jsem s tátou nebyla léta v kontaktu. S tím bylo nejtěžší se vyrovnat," rozpovídala se.
"Stále cítím, jako bych svoji rodinu ztratila. Udělám všechno, co bude v mých silách, abych urovnala věci s mým bratrem a matkou. Snažím se, ale bude to těžké," pokračovala.
Šokovala Hingisovou
Djokičová vlétla do profesionálního tenisu v šestnácti letech, kdy ve Wimbledonu coby kvalifikantka šokovala senzačním vyřazením tehdejší světové jedničky Martiny Hingisové v prvním kole.
Poté si vyšlápla i na nasazenou devítku Mary Piercovou a její pouť All England Clubem skončila až ve čtvrtfinále.
Následující rok 2000 znamenal vrchol její slávy. Dostala se do semifinále Wimbledonu a olympijských her a rok zakončila na 19. místě žebříčku WTA.
Zároveň si v témže roce proti sobě popudila řadu fanoušků, když po vyřazení v prvním kole Australian Open od Maďarky Rity Kuti Kisové prohlásila: "Prohrála jsem s hráčkou, která vlastně ani hráčkou není a nejspíš jí nikdy nebude."
Po hvězdné sezoně začal ústup ze slávy. Tehdy ještě náctiletá hráčka se vrátila z Austrálie do Srbska, kam se její rodina přestěhovala po vypuknutí srbsko-chorvatské války.
Místo Austrálie začala čtyři roky reprezentovat tehdy nový stát Srbsko a Černá hora.
Pád však nezastavil ani rozchod s otcem/trenérem Damirem a Dokičová nakonec z tenisového světa úplně zmizela.
Povedený návrat?
Po řadě marných pokusů o návrat se zdá, že tentokrát by jí to mohlo vyjít. Na konci roku vyhrála miniturnaj o divokou kartu na letošní Australian Open.
V prvním startu na turnaji ATP v Brisbane sice prohrála v prvním kole s Amélií Mauresmovou, ale těsná porážka 6:7, 6:7 naznačila, že už se zase může měřit s nejlepšími.
"Tenhle zápas mi opravdu pomohl. Měla jsem šance vyhrát, ale promarnila jsem je. To samé by se mi stalo dnes, nebýt toho zápasu v Brisbane," řekla.
Nyní si po třech letech zahrála v hlavní soutěži v Melbourne Parku a hned slavila vítězný návrat.
Prý už ji nestraší tři roky stará porážka z prvního kola od Francouzky Virginie Razzanové. Tehdy už po razantním forhendu oslavovala proměnění mečbolu, jenže rozhodčí zahlásili aut a Dokičová se následně sesypala a prohrála třetí set 1:6.
"Tohle už je dávno," mávla rukou.
Nervózním chvílím se však nevyvarovala ani tentokrát proti rakouské soupeřce. "Když jsem vyhrála první set, začala jsem být hodně nervozní. Ale zvládla jsem to, což je skvělé," radovala se po vítězství 6:2, 3:6 a 6:4.
Ve druhém kole na ní čeká sedmnáctá nasazená Ruska Ana Čakvetadzeová.
