Praha – Loni zazářil na Tour de France celkově šestým místem v kontinentálním týmu NetApp-Endura, které mu vyneslo smlouvu v hvězdami nabité britské formaci Sky. V její sestavě vyráží český cyklista Leopold König na start letošní Staré dámy. V jiné pozici, ovšem opět hladový po úspěchu.

"Vím, že tam pojedeme pomoct vyhrát Chrisi Froomovi. Tour je svátkem cyklistiky i sportu jako takového. Jsem šťastný, že se jí mohu opět zúčastnit. A vůbec mi nevadí, že ne v pozici lídra jako loni. Pro mě je obrovskou ctí být vybraný mezi devítku vyvolených v takové stáji, jako je právě Sky,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz čerstvý český vicemistr republiky z hromadného závodu.

Říkal jste, že o výběru týmu může rozhodnout i sám Froome. Doneslo se vám, že by tomu tak skutečně bylo?
Nevím, jestli ano. Řekl bych, že to ví jen vedení týmu. Ale kdyby mě v týmu nechtěl, tak bych v něm nejspíše nebyl. (úsměv)

A jak se vám výběr parťáků líbí? Dle jmen je to vyloženě horská formace, kde jsou dva specialisté na roviny, kteří na nich budou Frooma chránit.
Myslím, že letos bylo z čeho vybírat. Hodně kluků mělo velkou formu, měli jsme málo zranění, a možná proto trvalo oznámení nominace tak dlouho. Myslím, že těžko by se dával dohromady lepší tým. Na druhou stranu by se každý z nás dal nahradit někým srovnatelným, což je neuvěřitelné. Hodně skvělých kolegů zůstalo doma.

Je na vás velký tlak? I s ohledem na poslední výsledky Sky na Grand Tour, kdy Britům nevyšla loňská Tour a dle představ ani letošní Giro, které jste zachraňoval celkovým šestým místem a vaši kolegové dvěma etapovými vavříny?
Já myslím, že tlak ve Sky je pořád stejný, na tom se nic nemění. Nemyslím si, že by to bylo něčím výjimečné. Osobně to ani nějak nepociťuji.

První závody po měsíci

Zmínil jste momentální formu. Vy jste skončil v neděli na domácím šampionátu druhý, takže jak se cítíte?
Musím si říct, že výsledek absolutně nekorespondoval s mými pocity. Protože kdyby to bylo dle nich, tak bych závod ani nedojel. Výsledek byl nakonec docela dobrý, i když jsem si přál vézt dres šampiona na Tour. Ale já jsem si závod protrpěl, takže jsem s výsledkem spokojený. A hlavně jsem dostal do nohou závodní kilometry, protože to byl pro mě první start po více jak měsíci.

Co jste tedy po Giru dělal, když jste nezávodil?
První týden byl vyloženě odpočinkový, druhý jsem lehce trénoval, ve třetím jsme byli na menším soustředění ve Švýcarsku a od té doby opět odpočívám, jel jsem dva mistrovské závody a do Tour budu opět více relaxovat. To neznamená se válet a mít nohy nahoře, ale projet se volně tak dvě, čtyři hodinky denně, hodně spát, ladit to směrem k Tour, na kterou odlétáme ve středu.

Ve Švýcarsku byl celý tým, nebo jen část?
Ne, ne, jen já a Wout Poels (také startuje na Tour, pozn. autora), trenér, kuchaři a masér.

Příprava ve sklípku

Vy jste hodně aktivní i na sociálních sítích, kde mě zaujaly dva příspěvky. Prvním byla fotka z vinných sklípků. To bylo také v rámci přípravy?
Dá se to tak říct. Jde o snímek právě z kempu ve Švýcarsku, kde jsme v horské chatě měli k dispozici vinný sklípek. Vypadá to jako fotka z Jižní Moravy, bohužel tomu tak nebylo. Já jsem jen lehce ochutnal, ale trenér a kuchaři si víno chválili, takže asi nebylo špatné. (úsměv)

A druhým příspěvkem bylo video toho, jak se proháníte po přistávací ploše na letišti a kolem vás léta ve svém speciálu akrobatický pilot Martin Šonka.
Tuhle akci zorganizoval Pavel Brettschneider, místostarosta Moravské Třebové, odkud já pocházím a kde právě Martin trénuje. Tak nás napadlo udělat udělat společné setkání na letišti a natočit to. Nakonec mě ještě Martin „svezl“ ve svém letadle, kdy se mnou udělal téměř kompletní sestavu, takže to bylo hodně tvrdé.

Bál jste se?
Nebál. Ale když člověk letí ve třístovce střemhlav dolů a z toho udělá tři vývrtky, působí na něj přetížení 8G a má problém dosáhnout na knipl před sebou, tak to není úplně to, co byste chtěl zažívat dnes a denně. Pro Martina a jeho kolegy je to ale obvyklé, normální. To je podobné, jako kdybych já ho vzal na kolo na sjezd z Alpe d'Huez, kde letíte dolů i stovkou. Asi by mu také nebylo dobře po těle, zatímco pro nás cyklisty to není nic netradičního. Vysvětloval mi, jak to všechno funguje a z toho jsem pochopil, že má letadlo de facto pod kontrolou. Sám mi například říkal, že on by třeba nešel do toho, aby pod akrobatickým letadlem jezdil po ranveji na kole.

Takže jste měl větší strach na kole, než pak v letadle?
Když maximální rychlostí proletěl kousek nad mojí hlavou a já slyšel zvuk blížícího se motoru, tak jsem se dvakrát bezpečně necítil. Takže jo, dá se to tak říct.

Mluvil jste o extrémním přetížení v letadle. Jaký to je pocit, protože k takovému tlaku se vlastně v běžném životě nemůžete přiblížit.
Opravdu platí, že se vám zužuje vidění, skoro nevidíte a jste kousek od toho, abyste usnul. Mohu říct, že jsem dýchal více, než v nějakém kopci. Natáčeli jsme na GoPro kameru, kterou jsem měl před obličejem, a když jsem videa viděl, tak intenzita mého dýchání mě hodně překvapila.

Šancí k útočení tolik nebude

Ještě k Tour de France. Co říkáte na to, že na letošní „Staré dámě“ bude de facto vyjma Petra Vakoče startovat to nejlepší, co česká silniční cyklistika nabízí?
Je to podle mne krásná zpráva pro diváky, to za prvé. A za druhé to ukazuje na naší pozici a naší kvalitě, když kromě Petra, který je ještě mladý a má na to dost času, jsme byli vybraní všichni. Jsem za to rád. Je to příjemné.

Pojede i váš bývalý kolega z NetAppu Jan Bárta, už mezi vámi proběhlo třeba i menší hecování. Loni jste jeli Tour de France ještě společně v jednom týmu, nyní se poprvé na závodě Grand Tour (Giro, Tour de France, Vuelta) postavíte proti sobě?
Budeme mít úplně jiné pozice, takže žádné velké hecování neproběhlo. Na domácím šampionátu jsme měli společné zázemí, takže jsem se tam o Tour bavili, ale nic velkého.

Není škoda, že nikdo z českého kvarteta ale nejede v pozici lídra? I když právě Bárta a také Zdeněk Štybar se mohou dočkat šance, že dostanou zelenou, aby vyhráli některou z etap.
To je pravda. Je fakt, že s Romanem Kreuzigerem budeme v hodně podobné situaci a příležitostí k útočení nebude asi tolik, jako na Giru, stát se ale může cokoliv. Je to třítýdenní závod, ale osobně nevidím takový prostor, jako v Itálii. Mimo jiné i proto, že už úvodní týden bude hodně náročný a hektické a vše bude nejspíše podřízeno Chrisi (Froomovi). Ale uvidíme, sám jsem na to zvědavý na to, s čím přijdou sportovní ředitelé.

Když už jsme u prvního týdne: Jak vám osobně sedí pavé pasáže, které na vás čekají ve čtvrté etapě při návratu pelotonu z Belgie na francouzské území?
Musím říct, že loni jsem je přežil relativně bez úhony, pokud nepočítám technické problémy na předposledním úseku. Celou dobu jsem se ale držel v popředí balíku. Daleko větším úskalím než samotné úseky na kostkách bylo počasí, protože celou etapu pršelo.

Ale předpokládám, že i vy budete rád, až je budete mít za sebou.
To jednoznačně. (úsměv)

Nikdo si nesmí dovolit špatný den

Záludná může být i týmová časovka. Není sice dlouhá, ale má hodně náročný profil. Jak se na ni chystáte?
Je to důležitá etapa. I tam můžete nabrat třeba minutu a to může být pro celkové pořadí klíčové. Také proto ve středu odlétáme nejdříve do francouzského Vannes si ji projet a až pak zamíříme do Utrechtu, kde letošní Tour startuje.

A co říkáte na poslední týden, kdy to bude od středy do soboty jedna těžká horská zkouška za druhou?
Bude to hodně těžké. Den volna bude tentokrát až v úterý a hned budou následovat tyto těžké etapy, takže ten, kdo bude chtít vyhrát Tour, tak je bude muset zajet na hodně vysoké úrovni. Nikdo z favoritů si nebude moct dovolit špatný den. A co si budeme povídat, to se snáze říká a hůře provede.

Takže se fanoušci mohou těšit na podobné drama jako na Giru, kde Alberto Contador o celkový triumf málem přišel v poslední horské etapě, kde na soupeře ztratil přes dvě minuty?
Rozhodně. Tady, když budete mít špatný den, tak můžete chytit i pět a více minut. Podle mne rozhodne určitá konstantnost výkonnosti v těchto čtyřech etapách.