Osmadvacetiletá hvězda se vrátila na trůn české biatlonové ankety po dvou letech. Navzdory tomu, že v minulé sezoně startovala v pouhých osmi závodech Světového poháru.
Davidová musela většinu ročníku vynechat kvůli zranění zad. Problémy s vyhřezlou ploténkou vyvrcholily v březnu operací.
Teprve před pár týdny ale česká biatlonistka přiblížila, jak těžké momenty zažívala v soukromí, když musela ze dne na den opustit milovaný sport.
Sezonu rozjela fantasticky, v Kontiolahti vyhrála sprint a poté přidala další tři umístění v první desítce. Jenže potom přišla vážná komplikace.
"Asi každý sportovec má nějakou slabinu na těle, která ho začne bolet, když je unavený. U mě to vždycky byla bedra. Asi jsem k tomu měla predispozice," zahájila své vyprávění pro pořad Women's Power.
Při následné štaci v Hochfilzenu měla Davidová startovat v červeném dresu pro vedoucí závodnici disciplíny. Jak přiznala, i proto nastoupila na trať přes bolest.
"Odjela jsem s tím dva závody. V tu chvíli ještě nikdo nevěděl, co to přesně je. Ráno jsem byla na tréninku, všechno bylo dobré, ale najednou mně začala brnět noha. Říkala jsem si, že je to asi nějaký skříplý nerv. Druhý den jsem se probudila a v podstatě jsem nemohla chodit," popsala děsivé ráno, které prožila v rakouském areálu.
Odjela na magnetickou rezonanci do Salcburku, kde se zjistilo, že jde o poměrně velký výhřez. V tu chvíli Davidová věděla, že je zle.
"Když si projíždím v telefonu vzpomínky, je tam strašný zlom. Zničehonic jsem zjistila, že je konec s celou sezonou," uvedla.
Slzy do očí se jí draly, když popisovala následné martyrium.
"Já jsem doopravdy bezbolestně nevstala, nemohla jsem chodit, potom jsem necítila nohu. Nemohla jsem na sobě mít úzké kalhoty, protože mi vadilo cokoli, co se mi dotýkalo nohy. Vůbec jsem netušila, jak je těžké dostat se do boty, když člověk necítí prsty u nohy," vyprávěla.
Davidová nebývá příliš nemocná, a tak zažívala o to horší muka. Nemohla prakticky nic. Ani na procházku.
"Já nebyla schopná ujít ani sto metrů. Nedošla jsem ani do kuchyně, abych si připravila snídani. Musela jsem si dělat pauzy, musela jsem si chodit lehnout," vzpomínala.
Dlouhá léčba nakonec skončila operací a Davidová už se dnes snaží na celý strastiplný proces nahlížet pozitivně.
"Myslím si, že všechny tyhle situace vás posunou jako člověka. Hodně jsem se honila za tím, že potřebuju všechno stihnout. Mám to asi v povaze. Tohle mě donutilo se zastavit a myslím, že teď i vnímám, jak se můžou věci ze dne na den úplně změnit. Snažím trošku víc žít v přítomnosti a užívat si věci okolo," řekla česká biatlonistka.
