Rozhoduje síla. Basketbal žen už se blíží mužskému, říká dlouholetá trenérka USK

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
11. 10. 2021 12:54
Basketbalistka Natália Hejková začala svoji trenérskou dráhu v Ružomberku a pokračovala v maďarské Šoproni, ve Spartaku Moskevská oblast, Dynamu Moskva, Valencii a od roku 2012 působí v USK Praha. "Za těch deset let se nám z kdysi velice dobrého týmu podařilo vybudovat super tým, který patří do vybrané evropské společnosti,“ říká mimořádně úspěšná trenérka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Natalia Hejková vede basketbalistky USK už deset let.
Natalia Hejková vede basketbalistky USK už deset let. | Foto: ČTK

Proč vedly vaše trenérské kroky z Valencie v roce 2012 do pražského USK?

Rok 2011 byl v tomto španělském klubu černou můrou mé kariéry. Po velkých neshodách s tamější manažerkou jsem se s Valencií nerozloučila v dobrém. Potom jsem několik měsíců v Bratislavě trénovala děti a když o mě projevil zájem USK, tak jsem nabídku velice ráda přijala. Bylo to pro mě vysvobození a oázou pohody. Navíc šlo o srdeční záležitost, neboť v letech 1972 - 1979 jsem během své hráčské kariéry oblékala dres tohoto klubu, tehdy pod názvem VŠ Praha.

Jaké byly před deseti lety celkové podmínky v USK v porovnání s předchozími zahraničními kluby, v nichž jste působila?

USK už tehdy měl a stále má jednu velkou přednost: stabilizaci bez nějakých výkyvů. Po celá léta byl finančně zabezpečený, takže když máme o někoho zájem, tak to do jeho příchodu dlouho netrvá. Je to ta nejlepší vizitka už zmíněné stability a všestranně velice dobrých podmínek.

Co všechno se v této oblasti za těch posledních 10 let změnilo?

Když jsem do USK přišla, tak mým záměrem bylo dostat se se svými svěřenkyněmi do play off Evropské ligy. První sezonu se to ještě nepodařilo, ale v dalších letech už pokaždé. Většinou byla spokojenost s postupem až do závěrečné finálové čtyřky a v roce 2015 dokonce z titulu. Pokud jde o podmínky, tak ty se změnily jen nepatrně. V hale mám všechno, co pro kvalitní přípravu potřebujeme. Finanční problémy během mých deseti let vnikly jen velice malé a ani během covidu je nikdo téměř vůbec nepocítil.

Jak složité bylo zvládnout řetěz hráčských změn, včetně zahraničních basketbalistek?

Už jsem si zvykla, že pracujeme v jakési mezinárodní společnosti, ale stále se nám daří udržovat týmového ducha. Už čtvrtou sezonu jsou u nás spokojené dvě Američanky, stejně jako to byly dvě Chorvatky a v současnosti jedna Ukrajinka, Španělka či Slovinka. Dorozumívacím jazykem je angličtina, která českým ani zahraničním hráčkám nedělá problémy. Nemohu sice třeba po Španělce chtít, aby se pokoušela mluvit náročnou češtinou, která je mnohem bližší slovanským jazykům. Ale nutím ji třeba k tomu, aby aspoň při příchodu do haly řekla vrátnému česky "Dobrý den" (smích).

Jaký je rozdíl mezi zahraniční scénou kdysi a dnes?

Veliký. V Evropě je v posledních letech hodně Američanek, které získávají snad ve všech evropských zemích cestovní pas za pouhé dva týdny. Například v Jekatěrinburgu hraje pět basketbalistek z USA. Mimochodem v tomto klubu už není skoro žádná ruská hráčka. Kvalita celků z Euroligy šla nahoru, často rozhoduje síla, s níž se ženský basketbal blíží k mužskému.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Především to, že v 67 letech už deset let trénuji v Evropě uznávaný tým. Čím jsem starší, tak si pak při setkání s bývalými hráčkami velice cením jejich krásných vzpomínek a děkování za nádherná léta, které jim pomohly i v dalším životě. Z výsledků je to pak jednoznačně pět titulů v Eurolize. Po dvou v Ružomberoku a Moskvě a jeden už zmíněný před šesti lety s USK.

Můžete naopak prozradit největší zklamání za těch 10 let?

Je to sport, takže jsou za mnou velká i malá zklamání, stejně jako vysoké porážky i velice těsné. Třeba ve středu jsem s děvčaty musela spolknout hodně hořkou pilulku po úvodním utkání Euroligy ve francouzském Montpelliér. Porážka o jediný bod vždy mrzí a navíc tentokrát byla nespravedlivá. Půl vteřiny před koncem španělská rozhodčí odpískala faul, který faulem nebyl a navíc to bylo přesně 0,6 vteřiny před koncem, kdy už sudí píšťalku nepoužívají. Avšak ani takovéto hodně smutné porážky mě nezlomí, ale naopak motivují do další práce. Platí i na loňský ročník Euroligy, kdy náš tým poprvé pod mojí taktovkou nepostoupil do play off.

Do letošní sezony jste vstoupili bez dlouholeté kapitánky a opory Kateřiny Elhotové. Jak to pro vás velká ztráta?

Obrovská! Bylo na ni za každých okolností stoprocentní spolehnutí, stala se z ní osobnost. Výborně bránila, skvěle střílela, měla kombinační schopnosti. Zdobila ji příkladná tréninková morálka, v kabině rozdávala radost i získané zkušenosti. Bez nejmenší nadsázky mohu říci, že patřila mezi nejzářivější evropské hvězdy. Z rodinných důvodů se rozhodla zatím jen přerušit závodní činnost, takže třeba se k nám ještě vrátí. Chybí mně moc.

Ve středu jste tedy nový ročník Euroligy zahájily těsnou porážkou ve francouzském Montpelliér. Jaký je váš cíl pro sezonu?

Tím prvním je postup do play off, což znamená skončit v jedné ze dvou osmičlenných skupin do čtvrtého místa. Favoritem je Jekatěrinburg, ostatní celky jsou vyrovnané, takže mohou rozhodovat maličkosti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Rychlík srazil mezi Říkovicemi na Přerovsku a Hulínem na Kroměřížsku člověka. Ten srážku nepřežil

Nehoda se stala okolo nedělní 10. hodiny. Člověka pohybujícího se v kolejišti srazil rychlík Slovácký expres, který směřoval z Prahy do Luhačovic na Zlínsku. "Bylo to v prostoru veřejnosti nepřístupném," řekl ČTK mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Podle údajů uvedených na webových stránkách Českých drah vlaky úsekem projíždějí po jedné ze dvou traťových kolejí. K plnému obnovení provozu by podle dopravce mělo dojít zhruba v poledne.

před 1 hodinou

Na Českobudějovicku zemřel v sobotu sedmdesátiletý cyklista, zřejmě nezvládl jízdu na elektrokole

Při jízdě od obce Jílovice k Hluboké u Borovan muž jedoucí na elektrokole zřejmě částečně vyjel z komunikace a narazil do betonového hranolu. Policii přivolal člověk, který náhodou našel bezvládného muže u kola na silnici. Policie se o nehodě dověděla v sobotu nad ránem. Cyklista podle policie neměl na hlavě přilbu, na kole měl zařazený nejvyšší stupeň. Zřejmě nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a vlastnostem elektrokola.

Další zprávy