REPORTÁŽ Českou republiku v posledních dnech zachvátila basketbalová euforie.
Úspěšné tažení svěřenkyň Lubora Blažka mistrovstvím světa sledují i ti, kteří se o sport jinak příliš nezajímají.
A řadu z těch, co viděli heriocký výkon proti Austrálii, napadl stejný nápad jako mě. Být přímo u toho.
Čtěte také:
Pohádka pokračuje: Basketbalistky ve finále čeká USA
Blažek: Američanky? Na ty se recept bude hledat těžce
Basketbalistky dojaly Klause. Úplně se mu klepala brada
Ihned po skončení čtvrfinálové bitvy jsme si s kamarády koupili lístky na semifinále a v sobotu odpoledne se vydali směr Karlovy Vary. Podle "espézetek" spolujedoucích aut bylo jasné, že tam z přespolních nebudeme sami.
K hale se dostáváme jen několik minut před zahájením, a tak se bojíme, abychom kvůli vstupním kontrolám začátek stihli. Obavy se ukazují jako liché. I když je téměř vyprodáno, do KV arény se dostáváme bez průtahů.
Útroby haly už pulsují bouřlivým zápasovým životem. Rytmus fandění udávají hned dva kotle bubeníků. Národní hymny, nástup hráček a jde se na to.
Češkám se zprvu vůbec nedaří. Bělorusky jdou hned v úvodu do nepříjemného trháku, ovšem kouč Blažek využívá time-out a ještě do konce první čtvrtiny vedeme.
Soupeřky i nadále potvrzují, že nevyřadily ruského favorita náhodou. Jsou lepší pod košem i z trestných hodů. Naše holky však nadšeně bojují o každý míč, což nejlépe dokumentuje srdce týmu Horáková.
Když v polovině druhé čtvrtiny vypíchne soupeřkám míč a svůj následný únik zakončí povedeným dvojtaktem na 26:23, všimnu si transparentu s nápisem "Milujeme Hanku", který je určen právě české kapitánce. Přestože mou favoritkou vždycky byla Ivana Večeřová, autora popsaného prostěradla chápu.
V dalším průběhu se české hráčky ujímají dlouhodobého vedení. Dvě minuty před koncem euforicky bouřící hala vstává. Vítězství je blízko. Nakonec přece jen mírné zklamání, Bělorusky vybojovaly prodloužení.
Rykot fanoušků však neustává a žene hrdinky v bílých dresech znovu na zteč. Po úvodní přetahované jdou do většího vedení naše děvčata. Teď už by to mohlo vyjít.
Bělorusky se sice drží v závěsu, ale my máme Horákovou. Ta v samém závěru proměňuje klíčové trestné hody, Vítečková přidává další, k tomu trojku. A je to jasné - finále je naše! A nejen to. V duchu si říkám, že i já miluju Hanku. Vlastně ne, miluju je všechny! A myslím, že nejen já.
