Infobox
MEDAILOVÉ POŘADÍ NÁRODŮ
1. Rusko 12 12 10
2. Německo 4 4 2
3. Bělorusko 4 3 2
4. Francie 4 1 3
5. Španělsko 3 3 5
6. Švédsko 3 1 2
7. Belgie 3 0 0
8. Portugalsko 2 1 1
9. Itálie 2 0 1
10. Británie 1 5 5
11. ČR 1 2 1
12. Finsko 1 2 0
Řecko 1 2 0
14. Bulharsko 1 1 1
15. Norsko 1 1 0
Nizozemsko 1 1 0
17. Lotyšsko 1 0 0
Litva 1 0 0
Izrael 1 0 0
20. Polsko 0 3 4
21. Ukrajina 0 1 2
22. Estonsko 0 1 1
23. Irsko 0 1 0
Srbsko 0 1 0
Lucembursko 0 1 0
Maďarsko 0 1 0
Švýcarsko 0 1 0
28. Rumunsko 0 0 2
29. Dánsko 0 0 1
Slovinsko 0 0 1
Turecko 0 0 1
Žádná jiná země nezískala dohromady ani tolik cenných kovů, kolik Rusové vybojovali zlatých.
Co do kvality získaných medailí následovaly Německo, Bělorusko a Francie, země se čtyřmi mistry Evropy. Co do absolutního počtu medailí se zařadili za Rusy Španělé (11 medailí, 3 zlaté) a Britové (11 medailí, 1 zlatá).
Neztratili se ani domácí Švédové, se třemi zlatými, jednou stříbrnou a dvěma bronzovými obsadili šesté místo. Kdyby však ve výškařském sektoru nezaváhali jejich dva velcí favorité, Stefan Holm a Kajsa Bergqvistová, mohli skončit s pěti zlatými druzí.
Jeden z nejhezčích okamžiků prožili domácí fanoušci tehdy, když světový rekordman mužského trojskoku Jonathan Edwards gratuloval zlatému švédskému trojskokanovi Christianu Olssonovi na stupních vítězů. Brit totiž v Göteborgu na MS 1995 vyhrál v zatím nedostižném světovém rekordu 18,29 metrů.
Olsson tento výkon viděl na vlastní oči coby nadějný atlet a toho času prodavač programu. Od té doby jde ve šlépějích svého velkého vzoru. K jeho supervýkonu se sice nepřiblížil, nicméně zlato na domácí půdě získal v letošním evropském maximu 17,67 metrů.
Překvapením šampionátu byli reprezentanti Belgie. Získali sice jen tři medaile, ale všechny zlaté. Asi největší belgický šok zařídila vítězná výškařka Tia Hellebautová, pro Göteborg o to větší, že smetla naděje domácí hvězdy "Kajsy".
Česká atletická výprava obsadila na mistrovství Evropy v Göteborgu jedenácté místo podle hodnocení medailových zisků. S bilancí jedné zlaté, dvou stříbrných a jedné bronzové medaile dosáhl tým nejlepšího výsledku od šampionátu v Aténách 1982.
Rusové: Úspěchy i podezření
Ruskou výpravu provázela největší očekávání i největší podezření. Atletická velmoc vyslala do Švédska rekordní výpravu, která čítala 118 členů, a navázala na úspěšné představení z letošního halového mistrovství světa v Moskvě. Rusům navíc chyběla některá další esa jako oštěpař Sergej Makarov či půlkař Jurij Borzakovskij.
Jejich atletická galashow byla ovšem některými hlasy zpochybňována.Velké podezření z nekalých praktik vzbudily v Göteborgu především výkony mladých ruských atletek. Už během šampionátu se o tom zmínil nejmenovaný německý účastník i španělský list El País. Podle něho se v ruském týmu užívá krevní doping EPO. Na něj byly dopingové kontroly rovněž zaměřeny.
První výsledky dopingových zkoušek provedených během atletického mistrovství Evropy v Göteborgu budoou známy až s odstupem několika dnů. Evropská atletická asociace (EAA) otestovala během týdenního šampionátu více než 300 závodníků, což je třikrát více než před čtyřmi lety v Mnichově. Zda se někdo provinil proti pravidlům, by mělo být jasné nejdříve ve čtvrtek.
Více o krevním dopingu čtěte ZDE
Poprvé v historii mistrovství Evropy se rozdělovaly medaile v běhu žen na 3000 metrů překážek. V této disciplíně se o světové tituly bojovalo už loni v Helsinkách, nicméně ženský "steeple" je stále velmi nový. Svědčí o tom i skutečnost, že v třicetičlenném semifinálovém poli čtyři závodnice dosáhly národních rekordů a pět běžkyň osobního maxima. Dva národní rekordy pak ještě padly ve finále.
Kuriozitou v rozdělovaných sadách medailí byly závod žen na 100 m překážek a skok o tyči mužů. Vzhledem ke zcela vyrovnaným výkonům těsně pod stupni vítězů byly v těchto soutěžích uděleny dvě stříbrné medaile a žádná bronzová. Stříbro tak převzali Němec Tim Lobinger i Francouz Romain Mesnil, Irka Derval O'Rourkeová i Němka Kirsten Bolmová.
Celkem se mezi sportovce rozdělilo 47 sad cenných kovů, tedy 141 medailí.