Praha - S naprostým přehledem a nikým neohrožován obhájil kanoista Martin Fuksa v portugalském Montemoru titul mistra světa do 23 let na olympijském kilometru. K tomuto velice cennému zlatu pak přidal ještě bronz na trati 200  metrů.

"Je to krásný, ale jedeme dál. Teď mě o víkendu čeká domácí šampionát a za tři týdny mistrovství světa v Miláně,“ usmíval se při rozhovoru pro Aktuálně.cz

Do Portugalska jste odjížděl jako obhájce titulu, což není nikdy snadné. Byl jste hodně nervózní?

Před závodem se nervy trošku ozvaly. Věděl jsem, že mám na dobrý výsledek, ale zadarmo ho nezískám. Naštěstí se mi podařil hned začátek a pak už to byla pohodička. Podařilo se mi udržet vedení až do cíle, což je krásný pocit, ale žít z toho nebudu, čekají mě další a důležitější závody.

Na dvoustovce jste se v řadě závodů jakoby už zabydlel na čtvrté příčce. To jste tentokrát bronzovou jízdou porušil...

Výsledek je to pro mě velice pěkný, ale samotná jízda parádní nebyla. Chyběla mně potřebná pohoda, což mně mrzí. Začalo to už na startu, kdy diváci strašně řvali a já špatně rozuměl startovním povelům. Ale s bronzem jsem samozřejmě spokojený.

Výsledky z Montemoru považujete zatím za letošní vrchol?

Řekl bych, že jsou srovnatelné s druhým a třetím místem na Evropských hrách v Baku, kam přijela kompletní kanoistická špička starého kontinentu,

Jaký máte program do srpnového mistrovství světa v Miláně?

Už o víkendu to je mistrovství České republiky v Račicích, kde si  vyzkouším trať na 500 metrů. V dalších dnech už budu jen ladit formu na vrchol letošního roku.

Jak velký je rozdíl mezi MS do 23 let a seniorským?

Dost velký. Řada zkušených kanoistů přijede do Milána s reálnými šancemi na přední umístění. Někteří mladíci jim budou chtít jejich medailové ambice zkomplikovat, což snad bude platit i pro mě.

S jakým vysvědčením byste tedy byl spokojen?

Mistrovství světa je zároveň kvalifikací na olympijské hry. Letenku do Ria si zajistí šest nejlepších, což je můj prvořadý cíl. Dodatečnou kontinentální kvalifikaci bych příští rok už raději vynechal. Kdyby se mi pak podařilo v závodě na 1000 metrů najít cestu až na stupně vítězů, bylo by to skvělé. Myslím si, že ani na poloviční trati nejsem bez nadějí.