Jak jste vystoupení v Číně a v Rusku, včetně velkého cestování, zvládl?
Vcelku dobře, v obou závodech se mi podařilo zvítězit. V jakémsi nově zřízeném sprintérském Superpoháru šlo hlavně o propagaci tohoto sportu. Byl jsem spokojený, a přestože třeba můj už tradiční největší soupeř Brendel nepřijel, tak na startu byli i jiní známí kanoisté.
V Číně to bylo na netradiční trati 600 metrů a v Rusku zhruba na poloviční. Cestování jsem čekal horší, ale všechno, včetně časového posunu jsem zvládl bez problémů. Bylo také příjemné, že na prohlídku Šanghaje jsme měli k dispozici i průvodce. Také pobytové podmínky byly na úrovni, jen na Sibiři mně tak trochu vadila dost velká zima (úsměv).
Téměř celý listopad jste pak strávil na soustředění v Japonsku. Kdo měl možnost se ho zúčastnit?
Pod patronací Českého olympijského výboru několik vybraných kanoistů s pobytem v různých časových délkách. Byla to jakási předehra přípravy na novou sezonu se záměrem pomalu si uvědomit, že příští rok už bude velice důležitá olympijská kvalifikace. A protože Japonsko bude v roce 2020 pořadatelem této vrcholné sportovní události, naskytla se báječná možnost si tuto vzdálenou destinaci aspoň trochu přiblížit.
Jak jste tyto týdny v asijském prostředí prožívali?
Byli jsme ubytováni v městě Kochi, vzdáleném letecky asi hodinu od Tokia, v prostoru městských lázní, takže nám nechyběla ani důležitá kvalitní rehabilitace. Strava sice neměla českou podobu, bylo dost smažených jídel, ale nikdo neměl důvod si naříkat. Tréninky byly trochu lehčí, měly už podzimní, posezonní příchuť.
Téměř měsíční pobyt v hezkém přírodním prostředí, za teplého počasí a mezi vesměs velice ochotnými lidmi, kteří se stále klaní a vyhoví každému přání, byl velice užitečný a ve všech směrech také mimořádně zajímavý.
Měli jste možnost seznámit se s místy, kde se uskuteční olympijské závody v rychlostní kanoistice?
Všechno je tam zatím ještě ve výstavbě, myslím tím olympijskou vesnici i kanoistické závodiště. Poznali jsme však před pobytem na Hrách řadu důležitých drobností a podívali se i do Tokia. Byl jsem tam podruhé a opět musím opakovat, že až udivující je na jeho ulicích čistota. Středem pozornosti jsou pak jiná auta, než jaké známe z evropských zemí. Jinak si nemyslím, že by Tokio bylo v něčem jiné, než evropská velkoměsta.
A co vás čeká v nejbližší době?
Před Vánoci pojedu lyžovat do Jizerských hor a od 10. ledna příštího roku mě čeká třítýdenní vysokohorská příprava v Bulharsku.
