Kdy jste se po listopadovém narození syna Daniela vrátila k tréninku a s jakými pocity?
Hned po šestinedělí, tedy už začátkem letošního roku. Nejvíc času jsem strávila v posilovně. Tělo si dobře pamatovalo, co jsem od něj před tím po fyzické stránce vyžadovala, ale byla jsem zvědavá, do jaké míry poznamená moje roční přestávka herní projev a střelbu.
Nastoupila jste nedávno ke dvěma utkáním proti Nymburku. Co vám tato střetnutí prozradila?
Mám za sebou atletický trénink, takže se mi dobře běhalo i dýchalo. Po individuální přípravě jsem se k týmu připojila až v poslední březnové dekádě a navíc ještě v omezeném čase. Skoro mě proto překvapilo, že především v prvním zápase se mi dařila i střelba. Patnáct bodů při této mé obnovené premiéře mě potěšilo.
Je vaše příprava před odletem do Ruska už náročnější?
Kromě péče o synka už nemám žádný jiný program. V programu přípravy na toto finále Euroligy je už i taktika na první utkání s Kurskem. Občas se ozývá únava, ale zároveň se posiluje mé sebevědomí.
Jaké máte zkušenosti ze zápasů v ruskými týmy na jejich půdě?
Jsou to vždy utkání s výbornými celky a s početnou diváckou kulisou. Nikdy jsme však do nich nevstupovaly s nějakou poraženeckou náladou a pokud jde o mě, tak bouřlivé basketbalové prostředí mně vždy vyhovovalo víc, než když se v ochozech "tísní" dvacet tichých diváků.
Ze tří možných soupeřů vstupujete do turnaje střetnutím s Kurskem, s kterým USK změřil své síly už v základní skupině. Jaké vidíte šance proti tomuto soupeři?
V Kursku bojoval náš tým bez čtyř zraněných hráček a přesto to bylo velice vyrovnané utkání, v němž USK prohrál o jediný koš po smolném závěru. Zase to bude chtít sáhnout si až na dno svých sil. Bude to mimořádně náročné utkání, ale dopředu o něm nepřemýšlím. Je také otázka, kolik času budu na hřišti.
Opravdu nebude pro vás handicapem domácí prostředí vašeho soupeře?
Možná, že plně domácí atmosféra Kursk v Jekatěrinburgu nečeká. Mezi těmito dvěma velikány ruského basketbalu je totiž nemalá rivalita, takže fanoušci domácího týmu by třeba raději měli ve finále českého soupeře. Uvidíme…
Kdo se během pěti dnů vaší nepřítomnosti bude starat o maličkého Daniela?
Jede se mnou i s mojí maminkou, takže budeme na něho dvě. Snad péči o něj i v cizím a nezvyklém prostředí zvládneme. Jen mám obavy, aby při startu letadla mu tlakem nezalehly uši. Navíc ve vzduchu budeme skoro pět hodin a čeká nás i mezipřistání v Moskvě.
S čím byste po tomto vrcholném turnaji sezony byla spokojena?
Jako máma musím nejprve přiznat, že budu moc ráda, když můj klučík zvládne v pohodě daleké cestování včetně pobytu v hotelu. Po sportovní stránce se budu cítit dobře, když celý náš tým bude ze svého vystoupení spokojený. Jsem optimistka, protože vím, že na kvalitního soupeře se vždy dokázat výborně připravit. Pokud jde o umístění, tak snad jen jedno: čtvrtá místa nemám ráda, takže "brambory" z Ruska bych přivézt nechtěla (smích).
A jaké je váš další nejbližší program?
Čekají nás ještě asi tři ligové zápasy a pak už začne příprava na evropský šampionát, který se v půli června koná na české půdě - v Hradci Králové a v Praze. Na programu jsou lázně a několik soustředění i přátelských zápasů.
