Judista Krpálek se po třech letech znovu dočkal medaile na ME, získal bronz

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 4. 2021 19:17
Olympijský šampion v judu Lukáš Krpálek se po třech letech znovu může radovat z medaile na mistrovství Evropy. V Lisabonu získal bronz, poté co v napínavé koncovce udolal Ora Sassona z Izraele.
Lukáš Krpálek.
Lukáš Krpálek. | Foto: ČTK

O šanci na ještě větší úspěch ho připravila semifinálová porážka s neoblíbeným soupeřem Genkem Grolem z Nizozemska.

Pro Krpálka je to šestá evropská medaile, třetí z jeho současné kategorie nad sto kilogramů. Naposledy uspěl v roce 2018, kdy triumfoval v Tel Avivu. Pak zapsal dvě pátá místa včetně listopadového šampionátu v Praze.

V Lisabonu měl Krpálek v prvním kole kategorie nad 100 kg jako světová jednička volný los. Ve druhém narazil na Alexandra Vachovjaka, který ho před dvěma měsíci porazil na Grand Slamu v Tel Avivu. Tentokrát český reprezentant běloruského judistu udolal. V posledních sekundách čtyřminutového zápasu dostal soupeře na zem a tam ho udržel, takže zvítězil na ipon.

Podobný průběh mělo i čtvrtfinále proti obhájci bronzu z pražského ME Levanimu Matiašvilimu. Také v tomto zápase měl český úřadující mistr světa v poslední minutě více sil. Dvakrát Gruzínce povalil a v posledních sekundách základní doby jeho odpor na tatami definitivně zlomil.

V semifinále ale Krpálek nemohl najít zbraň na Grola. Už po minutě a čtyřiceti sekundách měl na kontě dvě varování. Ve třetí minutě nedokázal zareagovat na Nizozemcův útok, po kterém skončil na zemi a Nizozemec získal ipon.

O bronz se utkal se Sassonem, kterého do dneška porazil ve všech čtyřech zápasech včetně toho na ME v Praze. Jejich lisabonský duel byl především soubojem o úchop. Krpálek od konce druhé minuty vedl, ale zhruba deset sekund před koncem zabodoval i Sasson. Třicetiletý český reprezentant se tím nenechal rozhodit. Zápas ukončil úspěšným hodem po dvaadvaceti sekundách "zlatého skóre".

Ziskem bronzu ozdobil svoji generálku na olympijské hry v Tokiu, na květnové mistrovství světa se nechystá. "Spokojenost je tam obrovská. I z toho pohledu, že to měl být poslední zápas před olympiádou a teď už bude jenom příprava k olympiádě. Takže radost je obrovská," řekl Krpálek v České televizi.

Evropským šampionem se stal Rus Inal Tasojev. Finále s Grolem ukončil hodem po 71 sekundách a po stříbrech z let 2019 a 2020 získal první evropské zlato.

David Klammert, jenž podobně jako Krpálek získal nedávno bronz na Grand Slamu v Turecku, doplatil v kategorii do 90 kilogramů na těžký los. V prvním kole měl volno a ve druhém dostal světovou dvanáctku Marcuse Nymana ze Švédska, vítěze letošních Grand Slamů v Tbilisi a Antalyi. Klammert držel s favorizovaným Seveřanem krok, 16 sekund před koncem ale dostal třetí napomenutí a byl vyřazen.

Ambiciózní cíle, se kterými na letošní ME přijel, tak nenaplnil. Na kvalifikaci na OH v Tokiu to ale nemá prakticky žádný vliv. Tam budou klíčové jeho výsledky na Grand Slamu v Kazani a na mistrovství světa.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy