"Nerad bych se dostal do svazující pozice, kdy se ode mne čeká vítězství za každou cenu," přidal vysvětlení a své cíle pro letošní sezónu i přípravu na ni osvětlil v následujícím rozhovoru.
Tyhle vítězství v národním poháru nebudou náhodná. V čem se lišila příprava od let minulých?
Trénoval jsem jinak. Zvýšil jsem počty hodin strávených na kole, potažmo pak i počty najetých kilometrů. Věděl jsem, proč to dělám. Zařadil jsem i silový program a v neposlední řadě jsem nadvakrát strávil víc než měsíc ve Svatém Mořici.
Léta jste byl součástí týmu, dnes trénujete individuálně. Co je lepší?
Individuálně mi to vyhovuje více. Pět lidí dohromady trénovat nemůže. Nebo možná může, ale mě to přestalo vyhovovat. Ztrácel jsem motivaci. Stále stejní lidé, stále stejné praktiky, stejný způsob trénování. Já nikomu nic nevyčítám. Odchod z Authoru byla moje volba, prostě jsem moc chtěl změnu. Buď jiného trenéra nebo jiný tým. Nakonec jsem se rozhodl pro obojí. Rozhodně moje působení v Authoru v žádném případě nezatracuji, dalo mi to hodně. Dneska o trénování přemýšlím jinak. Dospěl jsem k takovému vzorci. Kolik času věnuji vlastnímu tréninku na kole, tolik času o tom tréninku pak přemýšlím.
Zajímavá úměra...
Samozřejmě obrazně řečeno. Neznamená to, že po tréninku slezu z kola a někde sedím s hlavou v dlaních a intenzivně 4 hodiny přemýšlím. Ale prostě rozebírám různé momenty, přemítám, co mi šlo a co nevyšlo a hlavně proč to tak asi bylo, snažím se vzít si ponaučení z momentů, které jsem v tréninku nesplnil. Tyto předsevzaté a nesplněné objemy třeba přesouvám na další den podle momentální situace. Zkrátka není tam nějaké striktní plánování, vše se odvíjí podle toho, jak to tělo a mysl přijímá, tréninky se operativně mění.
Jaký je plán závodů v letošní sezóně?
Nabitý. Radek Šimůnek starší mi zprostředkoval nějaké závody v Belgii, proto nebudu moci odjet všechny pohárové závody u nás. A navíc se začátkem týdne ozvali organizátoři Superprestige a mají o mě zájem.
Na základě dosavadních úspěchů v Budvar Cupu?
Ano. Tak nevím, jak to všechno skloubím. Taky se nechci uzávodit.
Čili jaké budou priority?
Hlavně musím mít na paměti, že mi za chvíli bude třicet. Takže pokud chci ještě něco v cyklokrosu dokázat v mezinárodním měřítku, a to chci, budu muset asi občas dát přednost závodění venku. Slíbil jsem účast na závodech v Belgii, kde chci sponzorovi týmu dělat dobré jméno. Přesto na Budvar Cupu toho chci odjet co nejvíce, protože domácí publikum je mi nejmilejší.
Jak hodnotíte rozjezd Budvar Cupu?
Ten začátek je vždycky takový trochu chaotický, všichni jsme nervózní a rozkoukáváme se. Každý závod byl hodně jiný, na technicky rozdílných tratích. Časem se to uklidní a pak teprve přijdou ty nejkrásnější závody. Osobně si myslím, že vítězové se budou často měnit, ale já chci dál vyhrávat
Na koho si budete u nás dávat největší pozor?
Na Mlynáře a na mladé jezdce, tedy Šimůnka a Štybara.
Znamená úspěšný vstup do sezóny posun Tvých závodních cílů?
Cílem byly a zůstávají stupně vítězů na mistrovství světa. To navíc bude v Holandsku, v zemi mého sponzora Empelly. Na tento závod se chci opravdu hodně soustředit a uspět. Zatím se mi daří, což je pro mě povzbuzení s ohledem změněný způsob tréninků a možná i příslib, že ta cesta je správná. Ale nechci to zakřiknout. Uvidíme...
Vraťme se ještě do Česka. Koncem října se v Táboře pojede nejvýznamnější závod sezóny u nás, Světový pohár v cyklokrosu.
Do Tábora na cyklokros chodí pravidelně hodně lidí, takže se moc těším. Hlavně na atmosféru, protože závodit před domácí publikem je skvělé a závodit před početným domácím publikem je vynikající. Diváci uvidí naprostou světovou špičku a doufám, že my Češi jim uděláme radost nějakým slušným výsledkem. Přijďte se všichni podívat.
