Klíčové utkání na pražském MS ve florbale je tu. Jaké mají podle vás Češi šance proti úřadujícím světovým šampionům Finům?
Už máme spoustu semifinálových zápasů s Finskem za sebou a myslím si, že letos máme ve srovnání s minulými ročníky asi největší šanci. Tým je dostatečně zkušený v soupeření s mančafty z top čtyřky, a podle toho, jakou hrou se letos prezentuje, má historicky největší šanci.
Co musí Češi ještě zlepšit oproti dosavadním zápasům?
Turnaj má zatím logický průběh, až na tu menší zápletku v základní skupině. Rozhodující zápas o umístění ve skupině se hrál stejně se Švýcarskem, a ten zápas jsme zvládli. Psychická úleva zapůsobila. Po jednoduchém čtvrtfinále se musí kluci hlavně mentálně, ale i fyzicky připravit na zápas, na který se chystají dva roky. Organizátoři odvedli také dobrou práci, co se týče rozpisu a načasování zápasů. Všechno je přizpůsobené tomu, aby dvouletý cyklus vyvrcholil v semifinále s Finy.
Je dobře, že si tým prošel krizí už v základní skupině, kdy se trápil s Němci, a dokonce podlehl Lotyšům? Čtvrtfinále už zvládl v pohodě.
Já bych to ani nenazýval krizí. Očekávalo se, že zápas s Německem bude vzhledem k nervozitě na rozjezd těžký, a ani jsem potom nebyl překvapený z průběhu, jaký mělo utkání s Lotyši. Co se týče somatotypu, Lotyši přivezli 20 stokilových a dvoumetrových řízků, proti kterým se těžko hraje. Když navíc jen čekají na brejky. Zamotalo se to, ale teď je všechno zapomenuto. Čtvrtfinále jsme udělali s přehledem a čeká se, jestli to teď klapne, nebo ne. Věřím, že je to největší šance v historii.
Tomáš Sladký
Vítkovický útočník a bronzový medailista z let 2010 a 2014, účastník šesti MS. Zažil čtyři prohraná semifinále proti Finsku (2:4, 1:6, 3:6, 3:4), ve třech případech skóroval. Finy zná také z působení v Tampere.
Často se stává, že Češi proti Finům nebo Švédům odehrají dobrou třetinu nebo dvě, ale nevydrží to 60 minut. Teď to bude potřeba.
Před dvěma lety v Rize jsme proti Finsku byli hodně blízko prodloužení, ale inkasovali jsme sedm sekund před koncem. To už bylo opravdu těsně. Ale máte pravdu, vyrovnaný zápas se vždy rozhodne v poslední třetině nebo posledních deseti minutách. Kluci musí zachovat klid a budou vědět, co v té třetině na soupeře vytáhnout.
Finové vyřadili český tým ze hry o finále v letech 2008, 2010, 2014 a 2016. Jak se nastupuje do zápasu proti soupeři, se kterým má tým tak negativní bilanci?
To je jedna věc, ale na druhou stranu se nastupuje možná dobře. Nechci říct, že není co ztratit, ale všichni ví, že v jednom zápase se Finové dají porazit. Je to blíž a blíž, letos mají Finové trochu starší výběr a z mého pohledu nemají to nejlepší, co mohli mít. Věřím, že domácí hala a 17 500 diváků v tomhle udělá svoje. Myslím si, že nám to pomůže.
Je něco, co by ve hře mohlo vyloženě na Finy platit?
Oni neradi dávají najevo emoce, drží to v sobě. Nejspíš se budou snažit zápas takticky kontrolovat. Možná bude vypadat divně, když budou stát za brankou a jenom zdržovat remízu nebo těsné vedení. Ale my musíme udržet trpělivost a věřím, že to klapne. Proti takticky vyzrálému týmu se hraje špatně, ale u Finů to bude taková směska všeho. Směska betonu i brutálního napadání. Musíme se připravit na to, že nebudeme tolik času na balonku, ale bude to takticky svázané z obou stran. Nás také vede Fin a ví, jaký zápas to bude.
Finský trenér Petri Kettunen, který dovedl Finy k titulu na minulém MS, se jeví jako výhoda, ale Češi pod jeho vedením s reprezentací Suomi ani jednou v sedmi zápasech nevyhráli.
Na tom teď vůbec nezáleží, v semifinále se začne od nuly. Petri je natolik zkušený a profesionální člověk, že i proti vlastnímu národu to vezme čistě profesionálně. Bude mít maximální motivaci porazit s cizím týmem hráče, které zná jako vlastní boty.
Vy jste proti Finům skóroval v semifinále v letech 2010, 2014 i 2016 a v prvních dvou případech to byl první gól zápasu. Nemůže takový rozjezd paradoxně narušit koncentraci týmu? Dříve se napůl vážně říkalo, že vést třeba proti Švédům není moc dobré.
Ano, dráždit hada bosou nohou je špatná taktika, ale my máme v bráně Lukáše Součka, pokud tedy nastoupí. Myslím si, že i kdybychom Finy vyprovokovali dvěma třemi góly, Souča nás podrží.
Jak se vám líbí celkový projev českého týmu v Kettunenově éře?
Mrzí mě, že jsem ho nestihl osobně více poznat. Absolvoval jsem s ním jediný trénink. Ale líbí se mi to moc, kluci se soustředí a opírají se o to, v čem jsou nejlepší. Všem to sedí. Byly doby, kdy jsme v reprezentaci ani nevěděli, co máme hrát. Mohli jsme si to volit sami. Teď to podle mě má řád a ten herní projev je šitý na míru hráčům, kteří tam jsou. Není tam brzda typu, že by někdo dělal něco, co neumí.
Vy jste se po angažmá ve Finsku, Švýcarsku i Švédsku vrátil do Vítkovic, kde hrajete superligu. Jak to máte s reprezentací?
Oficiálně jsem reprezentační kariéru neukončil, a když se podívám na Milana Garčara, nějaká papírová šance tam ještě bude (Garčar je v 35 letech nejstarší v českém týmu, Sladkému je 32, pozn. red.). Nechávám to otevřené, ale v tomhle cyklu jsem byl pozvaný na jeden kemp, a tam jsem si poranil kotník. Měl jsem půlroční pauzu, ve které jsem měl ještě operaci kýly, takže respektuju, že další pozvánka nepřišla. Jsem rád, že chodím a že ještě hraju.
Radost vám ale musí dělat výkony spoluhráčů z Vítkovic. Adam Delong, Josef Rýpar a Lukáš Souček jsou oporami reprezentace. Jak byste okomentoval jejich výkony?
Já jen doufám, že si nějakou část formičky přivezou zpátky do Vítkovic. Momentálně patří mezi nejlepší hráče v reprezentaci. Speciálně Adam Delong hraje maximálně jednoduše, splácí se mu to, co v posledních letech předvádí nejen v týmovém prostředí, ale i v osobním životě.
Jste s nimi v kontaktu?
Byl jsem s nimi v hodně úzkém kontaktu před MS. Na posledním tréninku před jejich přesunem do Prahy jsem jim popřál hodně štěstí a teď už je nechávám v absolutním klidu. Oni přesně ví, co mají dělat. Ale já jsem se na závěrečný víkend přesunul do Prahy, to si nemůžu nechat ujít.
Prezident Českého florbalu Filip Šuman vyhlásil útok na divácké rekordy a ten celkový překonalo MS v Praze už po prvních dvou zápasech čtvrtfinále. Do té doby přišlo na zápasy 106 694 diváků, rekord 104 018 z Göteborgu. To zní až neuvěřitelně, ne?
Je to pecka. Je za tím neskutečná porce práce organizátorů a je vidět, že florbal si v Česku vydobyl silnou pozici i u širší veřejnosti. Jsem za to rád, protože kdoví, kdy se zase dočkáme šampionátu. Florbal se musí zase zviditelňovat i jinde.
Hodili už Češi nervozitu za hlavu a publikum je teď jen požene?
Už jsme najeli na vlnu po zápase se Švýcarskem. Ve čtvrtek to byl jen takový ploužáček a proti Finům to bude solidní tango (úsměv). Doufám, že se hala vyprodá, i rekord na jednom zápase MS by českému florbalu velice slušel. Věřím, že kluci ten blázinec ustojí a zvládnou to.
Před deseti lety MS v Česku florbalu velmi pomohlo, letos by mohl být posun tohoto sportu ještě znatelnější, že?
Z mého pohledu se v roce 2008 široká veřejnost seznámila s florbalem. Potom se to zavedlo, lidi o florbalu věděli a dívali se aspoň na play off. Teď to může mít efekt z hlediska kvality. Když vidí hráči v Česku na vlastní oči takový top florbal, řeknou si, že by to mohli dělat s daleko lepším přístupem a na profesionálnější úrovni.
