Víří kolem něj celá paleta emocí, jak nadšených, až euforických, tak i negativních, kterým se dostává stále více pozornosti.
"Je to snůška lží, pravdivých je tam maximálně deset procent. Neměli by to vůbec nazývat dokumentem," říká bývalý Jordanův spoluhráč Horace Grant.
Není sám, koho dokument nadzvedl. Kritických ohlasů z řad basketbalových osobností přibývá, naštvaní jsou dokonce i ti, kteří v díle vážně aspirujícím na kultovní status sami vystupovali - včetně Scottieho Pippena, jednoznačně nejdůležitějšího Jordanova parťáka z ikonického týmu, který v 90. letech slavil šest titulů.
V seriálu z dílny ESPN a Netflixu působí jeho výpovědi takřka idylicky, klidně, sálá z něj spokojenost ztvárněná typickým zářivě bílým úsměvem.
Ten však z jeho tváře rozhodně nezasvítil ve chvíli, kdy zhlédl konečný výsledek natáčení. Pippen byl prý bezprostředně po projekci vzteky bez sebe.
"Je naštvaný kvůli tomu, jak ho dokument popisuje. Je naštvaný na Michaela, který ho nazval sobcem. Lituje, že se na tom podílel, neuvědomil si, do čeho jde. Když to dokoukal, byl raněný a zklamaný," uvedl v rádiové show ESPN reportér David Kaplan, který má k Pippenovi blízko.
Podle Jordana se Pippen zachoval sobecky, když před sezonou 1997 dlouho váhal s operací kotníku, šel na ni až se startem sezony a Bulls se bez něj museli několik měsíců obejít.
"Nejdříve přemýšlel o sobě, až potom o týmu a celé naší organizaci," zkritizoval spoluhráče Jordan. Pravdou je, že Pippen tehdy trucoval.
"Nechtěl jsem si kazit léto rehabilitací, navíc jsem si říkal, že se na mě stejně nikdo netěší," vysvětlil. Kvůli zbrkle podepsané smlouvě v tu dobu již pětinásobný mistr ligy nepatřil ani mezi první stovku nejlépe placených hráčů soutěže.
Byl přitom jednou z jejích největších hvězd, králem získaných míčů a asistencí, pravou rukou jednoho z nejlepších basketbalistů historie, nebo jak Američané komiksovou terminologií rádi říkali: "Robinem" pro "Batmana" Jordana.
I když zářil, celou kariéru strávil v Jordanově stínu. A totéž teď - jakkoli logicky - nastalo i v seriálu.
"Scottie nesouhlasí s tím, jak ho tvůrci popsali. Zachovali se k němu hrozně, většina informací o něm byla negativní," vysvětlil Kaplan a zprostředkoval také další Pippenův pocit: Jordan měl prý na finálním vyznění celého dokumentárního spektáklu až příliš významný vliv.
Podobně ostatně smýšlí i Horace Grant. Muž, který oblékal dres Bulls během prvního ze dvou zlatých hattricků.
Grant prohlásil, že byl "tenhle rádoby dokument" zeditován tak, aby v něm Jordan vypadal co nejlépe, přičemž ostatním hvězdám se podobné laskavosti nedostalo.
"Jistě, seriál byl velmi zábavný, ale my, co jsme u toho byli jako spoluhráči, víme, že tak 90 procent z toho jsou kecy," uvedl. Ostatní podle něj nedostali tolik prostoru, nebo byly jejich výpovědi z konečné verze vystřiženy. Nepomohlo ani to, že seriál koprodukovala jedna z Jordanových společností. Kdo bude supervizorem, tedy bylo od počátku jasné.
Grant se vyjádřil i k Pippenovi: "Nikdy jsem neviděl druhého nejlepšího hráče týmu, kterým Scottie byl, vykresleného v takhle špatném světle."
Jordan je v dokumentu primárně popisován jako basketbalový polobůh, kterého pohání obří soutěživost a neutuchající touha vítězit. Grant ale uvedl, že podle něj MJ často zacházel příliš daleko.
"Cítil, že musí nad všemi dominovat. U mě většinou narazil. Ale vidět, co dělá s Willem Perduem, Stevem Kerrem nebo Scottem Burrellem, mi trhalo srdce. Vidět člověka, který má být lídrem, chovat se k těm klukům takhle. Rozumím, když je tlačil v tréninku k lepším výkonům. Ale udeřit spoluhráče do obličeje, nebo jim sprostě nadávat, to už k tomu podle mě nepatří," rozpovídal se Grant.
V Posledním představení, jak zní český přepis názvu dokumentu, Jordan Granta obvinil z toho, že vynesl citlivé informace z týmu, které použil investigativní novinář Sam Smith do své kontroverzní knihy The Jordan Rules (Jordanova pravidla). Ta ukazovala hvězdného basketbalistu v nelichotivém světle.
"To jsou další lži. Ano, byli jsme se Samem přátelé, ale nikdy bych nevynesl nic z kabiny. Nazývá mě práskačem, ale to on hned na začátku seriálu odhalí, jak coby nováček vstoupí do pokoje spoluhráčů a vidí kokain, trávu a ženský. Jestli je někdo práskač, tak on," rozčílil se Grant.
Jordanova soutěživost prý nebyla pouze součástí jeho sportovních výkonů, u pětinásobného nejužitečnějšího hráče NBA výrazně promlouvala i do běžných mezilidských vztahů.
"Říkám vám, je to jen zášť. Během toho takzvaného dokumentu to jen potvrdil. Když o něm něco řekneš, dojde si pro tebe, pokusí se tě zničit," řekl Grant. Prý si během let všiml, že Jordanova přátelství často končí kvůli drobným poraněním ega. Jako příklad uvádí Charlese Barkleyho, kolegu z legendárního prvního amerického Dream Teamu na olympiádě v Barceloně.
Barkley před lety komentoval Jordanovu roli majitele týmu Charlotte Bobcats.
"Michaela mám strašně rád, ale dokud nepřestane zaměstnávat řiťolezce a své dobré kamarády, nikdy nebude úspěšným generálním manažerem," uvedl a téměř třicetileté přátelství bylo u konce.
"Je mi z toho dodnes smutno, byli jsme jako bratři. Nemyslím si, že bych řekl něco zas tak špatného, to mě na tom mrzí nejvíc," prohlásil Barkley nedávno.
Pozornost si v posledních týdnech získala také kritika Kendricka Perkinse, mistra NBA v dresu Bostonu Celtics z roku 2008 a současného analytika ESPN. I ten - podobně jako Grant - použil slovo "práskačství".
"Uznávám, je to jeden z nejlepších sportovních dokumentů všech dob. Ale odnesl jsem si z něj jednu věc: že je plný lží a práskačství. Jsem rád, že Jordan není můj GOAT (Greatest of All Time - Nejlepší hráč historie, pozn. aut.). Lhal, kohokoli hodil přes palubu. The Last Dance udělali, aby MJ vypadal jako superhrdina a ostatní jako padouši," řekl Perkins, zarytý obdivovatel LeBrona Jamese.
Médii proběhla i aféra s údajně otrávenou pizzou (více čtěte zde). Proti ní se dokonce ohradil tehdejší zaměstnanec řetězce Pizza Hut, který inkriminované jídlo v roce 1997 připravoval a Jordanovi do hotelu v Salt Lake City před pátým finále NBA osobně dovezl.
Dokument nicméně zaznamenal obrovský divácký úspěch a i recenze snímek glorifikují. Na agregátoru filmových recenzí Rotten Tomatoes má The Last Dance úctyhodných 96 procent u kritiků a stejně tak u běžného publika. Na databázi IMDB je to 93 procent, v českém ekvivalentu ČSFD dokonce 97 procent, což stačí na pozici aktuálně druhého nejlepšího seriálu všech dob.
Jordan se zatím k ohlasům nevyjadřuje, ale jeho pohled na všechny kritiky se dá dobře ilustrovat na případu z roku 1990. Basketbalista tehdy odmítl vyjádřit podporu demokratovi Harveymu Ganttovi, který se mohl stát prvním černošským senátorem za Severní Karolínu, navíc kandidoval proti otevřeně rasistickému republikánovi Jessemu Helmsovi.
Jordan tehdy pronesl památnou větu: "I republikáni si kupují tenisky," v narážce na svůj výborně se prodávající produkt, boty Nike Air Jordan, čímž zklamal i Baracka Obamu. V dokumentu pak vysvětloval:
"Všichni mají představu, co bych podle nich měl nebo neměl dělat. Svůj život beru tak, že jdu příkladem. Pokud vás to inspiruje, skvělé, budu to dělat dál. Jestli ne, možná nejsem ten, koho byste si měli brát za vzor."
