Peking - Roky byl Michal Balner ve stínu svého úspěšnějšího tréninkového parťáka Jana Kudličky, bronzového medailisty z loňského halového mistrovství světa v Sopotech a evropského šampionátu v Curychu.

Letos z něj ale vystoupil, uzmul si pro sebe český rekord a ve svém první velkém finále pod otevřeným nebem v kariéře obsadil na MS v Pekingu sedmé místo. A náramně si to užíval. Výšky 550 i 565 cm skočil napoprvé, pak bojoval s laťkou na 580 cm. I když ji třikrát shodil, usmíval se a tleskal.

Balner byl se skoky spokojený

"Věděl jsem, že když to dám na první, bude to dobré. Jsem strašně spokojený, i když to mohlo být ještě lepší. Letos jsem vydržel zdravý, dostal jsem se daleko, užil jsem si to a těším se na další sezonu, na olympiádu," řekl.

Před pěti lety si skočil osobní rekord 576 cm, který dokázal zlepšit až letos rekordním skokem v Baku přes 582 cm. V mezidobí se trápil, nedařilo se mu i vinou zranění, mnozí jeho slabou výkonnost přisuzovali ale i tomu, že prý tréninku nedává vše a raději se věnuje horám, svému největšímu koníčku. Často mu to vyčítal i jeho kouč Boleslav Patera.

Dva roky se tehdy Balner nepodíval na žádnou akci a dostal nůž na krk v Dukle Praha. Před dvěma lety se však kvalifikoval na mistrovství světa do Moskvy, a i když tam vypadl v kvalifikaci, jeho výkonnost od té doby rostla. "Kolikrát je ale mnohem těžší se dostat z kvalifikace, já si to letos konečně dobře nastavil v hlavě," prohlásil.

Balner už umí skákat v klidu

Ve dvaatřiceti letech už Balner ví, co potřebuje. Často byl psychicky labilní, v sektoru "plašil". "Já vždycky skákal hlavou. Někdy jsem měl smůlu nebo mě provázela zranění. I dneska při rozcvičení jsem si trochu vyhodil krk, takže nemůžu kývat, ale nijak mě to nelimitovalo. Je to jedno s druhým," popisoval důvody zlepšení.

Dnes mu vyhovovalo i rychlé zvyšování. Neměl tak problémy přemýšlet nad tím, jestli nějakou výšku vynechá. "Hodně lidí radši vynechává, pro mě to bylo ideální. Dělal jsem skoky naplno," prohlásil.

Lavillenieho mu bylo líto

Litoval výpadku Francouze Renauda Lavillenieho, který je sice světovým rekordmanem, olympijským vítězem, trojnásobným mistrem Evropy, vyhrál halové ME i MS, ale ze světového šampionátu pod otevřeným nebem má po dnešku "jen" stříbro a tři bronzy. "Nevím, jestli je to nějaké prokletí. Už je mi ho trochu líto, zaslouží si to," uvedl.

Sedmé místo na světě je Balnerovi odměnou, že v kariéře vytrval. "Ještě ale moje sezona neskončila, mám tři závody včetně finále extraligy," řekl. "Sice vrchol byl tady, ale ještě chci zaskákat dobře v Itálii a Německu," prozradil. Jeden z jeho soukromých životních vrcholů přijde 12. září, kdy se ožení. "Na svatbu se taky musím připravit," usmál se.