Škola a vrcholová atletika? Žádný problém, tvrdí největší česká atletická naděje

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
30. 9. 2016 11:59
Osmnáctiletá skokanka do výšky Michaela Hrubá je nesporně největší nadějí české atletiky. Letos se stala juniorskou mistryní světa, v kategorii žen se na mistrovství Evropy protlačila mezi finálovou elitu a podařilo se jí splnit i limit na olympijské hry do Ria. "Je nesmírně šikovná, ambiciózní i pracovitá a věřím, že má stále rezervy,“ pochválil ji šéftrenér Tomáš Dvořák v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz. jaké cíle si klade sama české atletka? Přečtěte si v rozhovoru.
Michaela Hrubá na olympiádě v Riu
Michaela Hrubá na olympiádě v Riu | Foto: Reuters

S jakými představami jste do letošního olympijského roku vstupovala a do jaké míry se vám splnily?

Zúčastnit se mistrovství Evropy i olympijských her a získat některou z medailí na juniorském světovém šampionátu. To všechno se mi podařilo, takže mohu být spokojená. Navíc to byla moje dosud nejúspěšnější sezona.

Na juniorské mistrovství světa jste odjížděla jako jedna z favoritek. Jak bylo obtížné tuto pozici potvrdit?

Nebylo to jednoduché, neboť například jedna výškařka z Ukrajiny měla letošní nejlepší výkon o čtyři centimetry lepší, než já. Mohl samozřejmě ještě někdo překvapit a já nemusela zrovna mít svůj den. Nakonec ale všechno vyšlo skvěle, zlatou medaili považuji za velký úspěch.

Po loňské účasti na pražském halovém mistrovství Evropy jste poznala i atmosféru šampionátu starého kontinentu pod otevřeným nebem. Jak velký je rozdíl mezi vrcholnou juniorskou a seniorskou soutěží?

Rozdíl je to hodně velký, a to jak ve výkonech jednotlivých skokanek, tak i v zájmu o tyto šampionáty. V Amsterdamu na mistrovství Evropy probíhaly soutěže na vyprodaném stadionu v nádherné atmosféře. Naopak juniorské mistrovství světa se konalo téměř bez diváckého zájmu. Pokud jde o sportovní stránku, tak na juniorské zlato stačilo skočit 191 cm, zatímco kvalifikační limit na mistrovství Evropy byl o centimetr vyšší.

Splnila jste i olympijský limit. Čím pro vás byla nominace do Ria a jaké poznatky jste si z Brazílie přivezla?

Účast na olympijských hrách byla mým splněným snem, sladkou třešničkou na dortu. Považuji za čest, že jsem mohla reprezentovat Českou republiku. Jen mě trošku mrzelo, že jsem jako první nepostupující nenašla cestu do finále. I když kvalifikace byla na programu už ráno a za dost velkého tepla, což mi zrovna nesedělo, tak s výkonem 192 centimetrů jsem mohla být spokojena. Navíc všechny výšky jsem zdolala na první pokus a laťku nepřešla až na 194 cm.

Kterého letošního výsledku si nejvíc ceníte?

Pokud jde jen o výsledek, tak juniorského titulu mistryně světa. Ve stejné rovině je pak účast na olympiádě.

Jak se vám daří zvládnout studium na gymnáziu a vrcholovým sportem?

Bez větších problémů. Mám individuální studijní plán, ale když nejsem na nějakém zájezdu v zahraničí, tak do školy chodím každý den.

Co vás čeká do konce roku a jaký program máte na příští sezonu?

Poslední měsíce letošního roku odpočinkové nebudou. Za přípravou pojedu na Kanárské ostrovy, do Tater a asi do Nymburka. V zimě se chci zúčastnit halového mistrovství Evropy dospělých, potom juniorského šampionátu starého kontinentu a v létě pak mistrovství světa dospělých v Londýně.

Máte svůj životní cíl, kterého byste chtěla ve sportu dosáhnout?

Potěší mě každá medaile z vrcholné akce, ale vůbec ta nejcennější by byla z olympijských her, které považuji za vrchol veškerého sportovního dění.

 

Právě se děje

Další zprávy