Mäki doběhla v prvním rozběhu sedmá, ale rychlý čas jí dával naději na postup. Ten se po skončení druhého semifinále stal realitou.
"Chvíli jsem necítila vůbec nic. Pak jestli se za chvíli neprobudím. Pak mi začalo docházet, že si budu muset vybalit tašku a Kaapa neuvidím v pátek. To je jediná nevýhoda," líčila běžkyně s finskými kořeny, co se jí honilo hlavou.
Sportovci musejí kvůli covidovým pravidlům opustit olympijskou vesnici co nejdříve po závodě a Mäki se už chystala na odjezd.
Do semifinálového boje ale navzdory papírovým předpokladům nastoupila s odhodláním pod heslem, které si vymyslela už před rozběhem. "Už ten vypadal, že jsem tam poslední a budu si muset 'vyrvat nohy z pr…', aby to stačilo aspoň na semifinále," prozradila.
Průběžné mezičasy ji v semifinále trochu děsily. "Občas jsem se koukla na časomíru a myslela si, že to nemůžu vydržet. Ale naštěstí jo. Trochu mě vyděsil výšlap do vnitřní dráhy, to mi blesklo hlavou, že mě disknou. Ale uklidnili mě, že když někdo padá, tak se to může," oddechla si běžkyně, před kterou upadly Keňanka Winny Chebetová a Američanka Cory Ann McGeeová.
Poslední česká mílařka ve finále velké akce Kleinová držela do dneška český rekord 4:01,84, který vytvořila v roce 1986 pod jménem Walterová. Mäki z něj ubrala 61 setin a má čtvrtý český rekord po distancích 2000, 3000 a 5000 metrů.
"Tenhle je určitě nejcennější. Tamty jsou už nějaká doba, byly pod jiným trenérem. Tenhle je trochu na jiné úrovni než ty tři," konstatovala svěřenkyně Pavla Tunky.
Pořád nechápala, jak se jí takové zlepšení tak rychle po porodu povedlo. Možná ji nabíjí právě mateřství jako třeba v minulosti běžkyni na lyžích Kateřinu Neumannovou, která po porodu dosáhla svých největších úspěchů včetně zlaté olympijské medaile z Turína 2006.
"Asi je to pravda. Neumím si to vysvětlit. Přípravu jsem měla nejkratší, jakou jsem mohla mít. Asi je to tím. Nevím, možná na něco přijdu," kroutila hlavou.
Olympijské finále pro ni bude vůbec první na velké akci. "Máme zakázané říkat, že si jdeme užít závod. Jdete tam bojovat a neměl byste říkat, že si to jdete užít. Jdeme tam nechat všechno. Ale já už asi mohu říct, že si to jdu užít," culila se běžkyně, která z osobního rekordu z MS v Dauhá v Tokiu ubrala přes pět sekund.
Osobní maximum si v rozběhu i semifinále zlepšila i další česká reprezentantka Diana Mezuliáníková. Oběma prospěly společné tréninky na předolympijském vysokohorském soustředění.
"Tam jsme si pomohly obrovsky. Bylo i psychicky strašně fajn mít tam podporu, mít s kým protrápit ty tréninky. Obě nás to posunulo," pochvalovala si devětadvacetiletá běžkyně.
"Myslím si, že ty tréninky jsem chodila líp já, na těch závodech to nějak nevyšlo," poznamenala Mezuliáníková, která vypadla v semifinále. I ona ale byla se svým časem spokojená.
