New York - Malý hubený chlapec si z čela odhrnuje zpocené pramínky svých tmavých vlasů. V očích, které jsou sklopené k zemi, se zračí strach a ponížení. Levá ruka držící tenisovou raketu se třese únavou a z úst strýce a trenéra v jedné osobě se linou urážky a nadávky. Malý Rafael vše snáší, tuhle hru totiž miluje nade vše.
Tak si lze představit scénu z dětství tenisového šampiona, čerstvého vítěze grandslamového US Open Rafaela Nadala. Sedmadvacetiletý Španěl se pravděpodobně ještě letos vrátí na pozici světové jedničky a definitivně potvrdí status jedné z největších legend tohoto sportu.
Z tréninků chodil domů s pláčem
Nadalův příběh dojímá. Jak popsal ve své autobiografické knize Rafa - Můj příběh, v dětství pod tvrdou rukou strýce Toniho Nadala skutečně trpěl.
"Od začátku na mě byl tvrdší než na ostatní. Mluvil hrubě, křičel, někdy mě děsil. Hlavně když ostatní kluci zmizeli a my jsme zůstali o samotě. Jakmile ta chvíle měla nastat, cítil jsem chvění až v žaludku," zavzpomínal rodák z Mallorky.
Rafael často chodil domů s brekem a vše se ještě zhoršilo, když začal hrát zápasy. "Jednoho horkého dne jsem si zapomněl pití. Mohl mi koupit novou lahev, ale neudělal to. Prý abych se naučil zodpovědnosti za své chování."
Nevzbouřil se, tenis i strýce miloval
Rafael se proti tyranii nikdy nevzbouřil. "Jednak jsem byl poslušné dítě, bylo snadné se mnou manipulovat. A navíc mě hrozně bavil tenis. Kdybych nemiloval hru, se strýcem bych nevydržel. Jeho jsem miloval také a vždycky budu. Chtěl pro mě jen to nejlepší. Kdyby mi koupil to pití a kdybych doma nebrečel, možná bych dnes nebyl tím hráčem, jakým jsem," vysvětlil třináctinásobný grandslamový vítěz.
Tvrdá výchova se na Nadalovi podepsala. Na kurtu je to tvrdý bijec, nesmlouvavý dříč plný síly a energie. V soukromí ale působí opačně. Španěl je tichým, zranitelným, bojácným mužem.
Že je v současnosti druhý hráč světového žebříčku skutečně takový, potvrzuje jeho matka Ana María Parerová.
Nadal, lidská bytost plná strachů
"Hluboko uvnitř je to přecitlivělá lidská bytost plná strachů a obav. Lidé, kteří ho neznají, si to vůbec neumí představit," popsala svého syna. "Například nesnáší tmu, raději usíná s rozsvíceným světlem nebo televizí. Také nemá rád hromy a blesky. Dodnes vás nenechá jít ven, když je venku bouřka."
Další Nadalovy strachy zmiňuje jeho sestra Maribel. "Vždycky mluvil o tom, že by si rád koupil loď. Miluje rybaření a vodní lyže. Jenže nebude lyžovat ani plavat, když pod sebou neuvidí ve vodě dno." Zajímavý pohled do narušeného nitra jedné z nejobdivovanějších sportovních ikon současného světa.
Na své rodině je naprosto závislý. Největší krize kariéry, která přišla v roce 2009, byla obecně spojována s chronickou bolestí v Nadalových kolenou. Jenže ještě hůře na tom byla Španělova psychika.
Deprese kvůli rozchodu rodičů
"Otec mi řekl, že mají s matkou problémy. Rychle jsem poznal, že rozchod je na cestě. Vyrazilo mi to dech. Rodiče byli pilířem mého života a ten se zřítil," popsal začátek hluchého období Nadal.
Nejprve sice držel vítěznou sérii, ale deprese nakonec zvítězily. "Vyhrával jsem jen jako automat. Uvnitř jsem ztratil všechnu lásku života. Stal jsem se jiným, odtažitým a chladným."
Zatímco psychické problémy nakonec vyléčil čas, bolavá kolena jsou tu stále. V roce 2009 někteří lékaři tvrdili, že extrémní zátěž může Nadal vydržet maximálně další tři roky. Omyl. Srdce bojovníka rozprášilo napadrť všechny pochyby a Španěl se v letošní sezoně famózním způsobem vrací na vrchol.
Nadalova nejemotivnější sezona v kariéře
"Hned kvůli několika věcem je tahle sezona mou nejemotivnější v celé kariéře. Je to úžasné. Jsem šťastný a vděčný všem lidem, kteří mi pomohli dostat se zpět. Fanouškům, mému týmu, rodině," řekl po finálovém zápase, v němž na dvorci Arthura Ashe v New Yorku porazil ve čtyřech setech světovou jedničku, Srba Novaka Djokoviče.
Jeho by měl na trůnu vystřídat ještě letos. Na rozdíl od rodáka z Bělehradu totiž ve zbytku sezony neobhajuje žádné body z loňska, kdy půl roku nehrál kvůli opakujícím se zdravotním patáliím.
V historické tabulce grandslamových vítězů už ztrácí se třinácti tituly jediný triumf na Američana Peta Samprase. První je Švýcar Roger Federer, který se radoval osmnáctkrát. Překoná je Nadal a stane se nejlepším tenistou všech dob?
Nadal: Jsem prostě normální člověk
"Jen mě nechte užít si dnešek," smál se při pozápasovém rozhovoru. "Už tohle je pro mě mnohem víc, než o čem jsem kdy snil. Ale budu tvrdě pracovat dál a uvidíme. Nikdy nevíte, kdy to začne a kdy to skončí, ale třináct titulů je úžasné číslo," podotkl Nadal.
Tisková konference po triumfu na US Open přinesla jeden obzvlášť dojemný moment. "Miliony lidí po celém světě vás milují. Co z vás dělá tak výjimečného člověka? Proč myslíte, že se tohle děje? Proč si myslíte, že vás obdivuje tolik lidí?" zněla otázka jednoho ze žurnalistů.
Nadal se na chvíli zamyslel, s očima skromně, možná trochu bázlivě sklopenýma k zemi. Potom se usmál a řekl: "Nejsem ten pravý, kdo by měl na tuhle otázku odpovídat. Nevím. Snažím se být férový, být slušný a přátelský ke každému. To je vše, nebo ne? Na kurtu nejsem negativní. I když se mi nedaří, nejsem nějak moc smutný, nezaujímám na kurtu nějaký negativní postoj. Po zápase se snažím podepsat se každému nebo se vyfotit. Chovám se prostě jako normální člověk."
