Praha - V neděli v Abú Zabí skončilo partnerství Sebastiana Vettela s týmem formule 1 Red Bull. Bylo to tak výjimečné a dominantní spojení, že v historii šampionátu se s ním dá srovnat jen jedno - působení Michaela Schumachera u Ferrari.
Nevěříte? Tak jen několik čísel. Za šest sezon německý pilot odjel 133 Grand Prix, z nichž vyhrál rovnou třetinu (38), ve více než polovině stál na stupních vítězů (65) a 24krát zajel nejrychlejší kolo závodu.
Nic netrvá věčně
Ovšem každé partnerství se může po čase jednomu z páru zajídat. Vettel začal v rakouské stáji ztrácet motivaci. I tak byla informace o předčasném ukončení kontraktu u Red Bullu pro většinou fanoušků bleskem z čistého nebe.
Když loni získal svůj čtvrtý titul mistra světa, jakoby prorocky do týmového rádia prohlásil: "Važme si tohoto momentu a užívejme si ho. Nemusí to trvat věčně."
A opravdu, s nástupem nových pravidel se Němec zařadil "jen" mezi silnou skupinu za dominujícím duem mercedesů. Ale sám pilot popírá, že letošní výsledky byly tou hlavní motivací k přestupu do Ferrari.
"Taková rozhodnutí se nedělají přes noc. Musíte pochopit, že ve vzduchu nevisí nic negativního. Není to tak, že odcházím, protože tu už nechci být nebo nemám rád lidi, kteří tu pracují," uvedl Vettel začátkem října, kdy se s Red Bullem narychlo domluvil na rozchodu.
Hvězdou hned od začátku
Ale před tím bylo krásných šest let plných úspěchů. Se samotnou značkou nápojů Red Bull byl talentovaný jezdec z Hessenska spojený ještě mnohem dřív. Lovec talentů Helmut Marko ho "ulovil" už v jeho 11 letech, kdy se přidal do Red Bull Junior Teamu.
Od té chvíle dělal svým mecenášům samou radost. Roku 2004 vyhrál německou Formuli BMW, o rok později byl třetí v Eurosérii Formule 3. Už v devatenácti letech a 349 dnech se v GP USA 2007 stal v té době nejmladším pilotem, který kdy bodoval (překonal ho až letos v Melbourne Daniil Kvjat).
Bylo to v premiérovém závodě, ale Vettel nepilotoval žádného „oře ze stáje Red Bull“. V této sezoně byl totiž na "stáži" u stáje BMW Sauber a v Indianapolis nahradil otřeseného Roberta Kubicu.
Takové entrée pochopitelně neuniklo ani pánům z Red Bullu, a tak se o necelé dva měsíce později na Hungaroringu objevil už jako regulérní pilot Toro Rossa.
Týmu z italské Faenzy přinesl jeho dosud jediné vítězství. V deštivém víkendu na Monze před šesti lety nejdřív v podceňovaném monopostu vyhrál kvalifikaci a pak si celých 53 kol udržel senzační vedení.
"Byl to fantastický závod. Na stupních vítězů jsem zažil zatím nejlepší den svého života. Děkuju týmu, že mi dal tak perfektní vůz," řekl tehdy nadšený mladík.
S Red Bullem k výšinám
A pak to šlo už ráz na ráz. V hierarchii Red Bulu se posunul na nejvyšší příčku, tedy do stejnojmenné stáje formule 1. V jejích barvách vyhrál hned třetí závod a celkově skončil druhý se ztrátou 11 bodů na Jensona Buttona v suverénním Brawnem.
Pak už dostal díky konstruktérovi Adrianu Neweymu suverénní monopost a Vettel jeho výkony přetavil v rozmezí let 2010 až 2013 ve čtyři tituly mistra světa po sobě. Loni svoje panování říši F1 korunoval absolutně nejvyšším bodovým ziskem v historii šampionátu, když si dojel pro 397 bodů.
Letos to byl velký sešup, z piedestalu až páté, šesté místo. Obhájce titulu porazili nejen oba piloti Mercedesu, ale zastínili ho i nový týmový kolega Daniel Ricciardo a finský mladík Valtteri Bottas.
Těžká cesta k italské duši
Teď čtyřnásobného šampiona čeká nová výzva. Jmenuje se Ferrari a mise je jasná, uspět tam, kde před ním pohořel Fernando Alonso: ukončit čekání stáje z Maranella na titul mistra světa trvající od roku 2007.
"Vím, jak těžký úkol mě u Ferrari čeká, ale nebojím se ho," nechal se slyšet na stránkách německého Sport Bildu.
Ale nebude to mít lehké. Pokud byl u Red Bullu zvyklý na perfektně šlapající tým, tak teď si musí zvykat na trochu jiné poměry.
První vystřízlivění přišlo hned v pondělí. Když se ho jeden z německých novinářů ptal na názor na odchod Ferrari týmu Marca Mattiaciho, Vettel jen udiveně zvedl obočí a překvapeně se zeptal: "Je to pravda?"
