Losail - Český motocyklový závodník Lukáš Pešek právě vstupuje do své životní sezony, do sezony za řidítky elitního motocykl MotoGP.
Přitom ještě na podzim to s jeho kariérou nevypadlo zrovna ideálně. V roce 2007 sice vyhrál dva závody světového šampionátu ve třídě do 125 ccm a celkově byl čtvrtý, ale pak přišly dvěstěpadesátky a Moto2 a s nimi stagnace.
Krize vyvrcholila tím, že před dvěma lety v týmu Matteoni ani nedokončil celý ročník. Po dvou a půl letech hledání sama sebe získal nečekaně angažmá v MotoGP.
Usedna na motocykl specifikace CRT v barvách italského týmu Came IodaRacing Project. A nabídnutou šanci chce stoprocentně využít.
"Hlavně nechci zklamat sám sebe," řekl Pešek v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz přímo z dějiště Velké ceny Kataru.
Jak náročné je dnes sehnat místo jezdce MotoGP? Co podle vás rozhodlo o tom, že jste dostal u týmu Came IodaRacing Project šanci právě vy?
Určitě i v době závodních strojů CRT, které jsou dostupnější než tovární MotoGP, je to stále těžké. Tým jsem znal z dřívějška a možná právě proto to dopadlo.
Jaká byla vaše první myšlenka, když byla „ruka v rukávě“ a vy měl podepsanou smlouvu jezdce MotoGP?
Nemohl jsem tomu uvěřit, asi jako každý. Nikdy jsem ale nepřestal doufat v návrat. Nechci hlavně zklamat sám sebe.
Poslední tři sezony byly velmi turbulentní. Čím vás toto období vnitřně posílilo a v čem poučilo z hlediska přípravy či mezilidských vztahů?
Myslím, že toto jsem probíral už všude několikrát. Prostě se nedá nikomu stoprocentně věřit.
Čím je na závodní trati motocykl Ioda-Suter s motorem BMW odlišný od těch, které jste dřív sedlal?
Asi nejvýraznější změna je množství elektroniky, které vám pomáhá s jízdou. Samozřejmě také výkon motoru a karbonových brzd.
Jak moc jste musel na stroji MotoGP měnit svůj jezdecký styl?
Každému motocyklu musíte přizpůsobit svůj styl. Ať už stopu, brzdné body nebo akcelerační pole.
V týmu jste dva, vy a Ital Danilo Petrucci. Jak s ním vycházíte, je vedením určena týmová jednička?
Týmová jednička určena není. Motocykly nejsou formule 1. Spolu vycházíme v pohodě. Je mezi námi přirozená rivalita.
Jak jste spokojen s předsezonními testy?
Moc jsme toho oproti ostatním nenajezdili, což je samozřejmě velké mínus. Budeme to dohánět v trénincích na prvních závodech. Motocykl se mi však líbí a mám z něj dobrý pocit. O nějakých cílech však nechci mluvit.
Závodní premiéru na motocyklu MotoGP si odbudete v Kataru. V čem je závod za umělého osvětlení, zvlášť na relativně neznámé motorce, specifický?
Katar nepatří mezi mé oblíbené okruhy, ale v podstatě je jedno, kde jedete. Nejhorší je to tady když fouká vítr a všude je písek. Na okruhu je rozmístěno tolik reflektorů, že si myslíte, že jedete ve dne.
Po dvou letech se opět na jednom startovním roštu potkáte s Karlem Abrahamem. Bude souboj s krajanem něčím specifický nebo je pro vás Abaja jen dalším z 20 soupeřů?
Pro mě je to jeden z mnoha dalších. Vím, že novináři a fanoušci z toho dělají hodně velký souboj, ale tak by to být nemělo. Karel je v MotoGP už pěkně dlouho a měl by mě z počátku porážet. Tím ale netvrdím, že jej nebudu chtít porazit třeba už v Kataru.
Kdo bude mít na konci sezony víc bodů, vy nebo Abraham?
Na to si budeme muset počkat.
Závodníci nemají rádi, když jsou před sezonou tázání na to, jak chtějí dopadnout. Takže jinak: s čím bude po na konci ročníku 2013 spokojený?
Určitě nechci být poslední a rád bych na lidi udělal takový dojem, abych si zasloužil motocykl i pro další sezónu. Až se budu jednou ohlížet za sezonou 2013, chci si říci, že jsem v ní odvedl stoprocentní práci.
Máte před závodem ustálené rituály, vozíte s sebou talisman?
Myslím, že žádné speciální rituály nemám a talisman si taky nevozím. Trochu jsem vysazený na své číslo 52.
Vaší pravou ruku od ramena po loket zdobí velké tetování. Co znázorňuje a jak jste přišel na nápad nechat se tetovat?
Tetování mám rád a každé které mám na těle má pro mě nějaký význam.
