Abraham řeší novou smlouvu i dva doktoráty. Na zbraně ani potápění moc času nezbývá

Michal Šenk Michal Šenk
2. 8. 2018 12:51
Devět závodů, jen čtyři body. Sezona jediného českého zástupce v seriálu MotoGP Karla Abrahama zatím nijak radostná není. Osmadvacetiletý jezdec, který v závodech mistrovství světa silničních motocyklů startuje od roku 2005, v nejsilnější kubatuře pak s pauzou před dvěma lety od roku 2011, se každopádně na domácí závod Velké ceny Brna o tomto víkendu jako vždy velmi těší. Kromě toho, že se bude snažit o body za dobré umístění, plánuje v dalších dnech rozseknout svou další závodní budoucnost. Nejspíš to vypadá, že ta bude dál spojena se značkou Ducati. V jaké stáji ale nyní závodník týmu Aspar Pull&Bear zatím neprozradil.
Karel Abraham
Karel Abraham | Foto: Ángel Nieto Team MotoGP

Z tropických teplot posledních dní a předpovědi na víkend asi moc radost mít nemůžete.

Možná bude větší vedro, než bývá v Malajsii. Raději mám nižší teploty. Tak kolem dvaceti stupňů, trochu sluníčko. Vysoká teplota je náročná jak pro jezdce, tak třeba pro volbu pneumatik. Musíte řešit jednak trakci, ale taky jejich životnost. Ale samozřejmě se těším. Brno je vždycky zážitek.

Jak zatím hodnotíte průběh sezony a co by v neděli po závodě pro vás byl úspěch?

Sezona není tak dobrá jako loni touto dobou. Letos se na motorce tolik necítím, pořádně ale nevím, čím to je. Motorka je v pořádku, tým kolem taky. Jenom mě napadá to, že materiál je dva roky starý, v podstatě nejstarší ve startovním poli MotoGP. Loni byly body automatické, v dobrých závodech jsme byli do desítky, teď i patnácté místo bude obrovský úspěch, mít jeden bod by byl obrovský úspěch. Budeme makat, pojedeme na 110 procent.

Směrem k Brnu, dá se říct, že se nějak speciálně připravujete? Protože je to domácí závod.

Není jak. Vše je standardní jako jiná Grand Prix. Jen k tomu přibývá víc sponzorských akcí, pre-eventů. A s tím musím opatrně. Musím mít taky čas na sebe na přípravu. Těším se ale třeba na čtvrteční jet surfy, i když tam půjdu jen na chvíli, na otočku.

Jak vypadá váš závodní den?

Vstanu, dám si lehkou snídani, pak je warm-up, chvíli se pobavím s mechaniky, podívám se na start Moto3, pak si dám oběd, pak se podívám na Moto2 a jdeme na to. Moc prostoru není. Na druhou stranu se oproti některým jiným tolik nestraním dění v průběhu dne. Že bych třeba iks hodin před závodem se uzavřel do sebe.

Je takovým řekněme až koloritem, že se vždy řeší to, zda brněnský závod vůbec bude, kdo jej zaplatí, jestli promotérovi, společnosti Dorna, nedojde trpělivost a nevezme Brnu závody kvůli nedodržování závazků. Dotýká se vás to nějak? Řešíte to, nebo to jde mimo vás?

Částečně o tom přemýšlím, vím co, kde a jak se v té věci děje, jaký je vývoj, vím, co je za problémy. Přehled mám, názor na to mám taky.

A jaký názor to tedy je?

Je to těžké. Cokoliv, co řeknu, se nebude dát moc brát v potaz, protože jsem v tom zaangažovaný. Mám na tom zájem. Ale když se propočítají náklady a teoretické výdělky na tom, tak dává smysl to podpořit z veřejných peněz, protože je to výhodná akce, známá akce, světová akce.

Jak jste si užil týdny před závodem?

Letos byla pauza krátká. Dva víkendy. Superbiky mají dva měsíce. Pro mě byla ještě o to kratší, že ten první víkend jsem strávil na okruhu v Misanu na World Ducati Weeku. To bylo v podstatě jako klasický závodní víkend. Dovolená tedy moc nebyla. Měl jsem naplánovaný výlet s kamarády na motorkách na britské ostrovy, kam takhle jezdíme každý rok, ale bohužel to nevyšlo kvůli kolegovi. Měli jsme koupené letenky, všechno, ale museli jsme to odvolat, tedy ten volný čas jsem strávil tady v Brně. Jelikož jsem neměl nic moc naplánováno, tak jsem měl víc čas aspoň na kamarády. Jenže je mi 28, všichni kamarádi jsou rozlétaní, chodí do práce, mají rodiny. Když nám bylo 18, zavolali jsme si a šli jsme hned někam sednout. Teď je to jiné.

To se vám ostatně příliš nestává. Mít volný čas v Brně.

Ano, celý rok trávím hodně po cestách, nějaký čas pak na základně v Monaku. Vychází to tak půl roku na cestách, tři měsíce v Monaku, tři měsíce v Brně.

Už je jasnější, zda a kde budete jezdit příští sezonu?

Řeším, co příští rok. Mám nabídku do MotoGP, nejspíš s velmi dobrou motorkou. Smlouva je na stole. Některá jednání v této věci i další jednání proběhnou i tento víkend. Aspoň částečně neoficiálně uzavřeno bych to chtěl mít tento víkend. Po Brně. Když budeme chtít, můžeme tu nabídku do MotoGP uzavřít, ale ladíme ještě podmínky.

Můžete prozradit víc?

V MotoGP je jedna jediná možnost a sice pokračovat s Ducati.

A jaké jsou ty podmínky, řekněme ideální pro vás, o něž chcete bojovat, o nichž chcete jednat?

Je toho hodně. Jaká motorka, jací mechanici, jaké díly, jaký servis, za kolik peněz, co budu mít hrazeno od týmu, co si budu muset hradit sám. Kolik dostanu paddockových lístků, protože to je taky důležité pro sponzory, a tak dále.

Jaký model motorky by to za vás měl být?

Tovární model 2018, příští rok by tedy byla rok stará.

Mluví se také o tom, že máte nabídky z nového podniku, který se rozjede příští rok, z Moto-e.

Ano. Má to velký potenciál, během deseti patnácti let to bude zajímavé. Jednou to přijde. Dvoutakty byly nejlepší, teď máme čtyřtakty, jednou tím hlavním budou elektriky. Vývoj jde tímto směrem. Ale teď ještě ten čas není.

Kromě sportovní kariéry stále dokončujete doktorská studia?

Ano. Pořád s tím bojuju. Na Univerzitě obrany i doktorát z práva. Chybí tomu hlavně čas. Sám jsem na sebe naštvaný. Kdybych nebyl blbý, mohl jsem mít už oba doktoráty. Přerušil jsem na obraně. Jenže to nic neřeší, to je jen odložení té věci a pak to stejně udělám na poslední chvíli. Musím se do toho pustit.

Až tedy jednou skončíte, z Karla Abrahama bude akademik?

Není to úplně ten směr, kterým bych chtěl jít, nechtěl bych pracovat jen na univerzitě, ale chtěl bych dělat něco s tím.

Zbývá kromě motorek a školy čas ještě na něco?

Moc ne. Vzít si kolečkové brusle a jet se projet nebo se věnovat zbraním nějakým způsobem, což mě baví, to jde, to vyžaduje jen krátký čas. Ale třeba jsem si dřív udělal potápěčský kurz. A když se chcete jít někam potápět, tak když dobře, tak jeden den zabitý. A to si příliš často nemůžu dovolit.

 

Právě se děje

Další zprávy