Ferrari přepisuje historii, přesto neumí překročit svůj stín. Přišel čas na revoluci?

Radek Vičík Radek Vičík
4. 9. 2018 8:19
Ferrari marně čeká na vítězství na domácím okruhu v Monze od roku 2010. Na titul mistra světa dokonce ještě o tři roky déle.
Ferrari je v Itálii modlou a nedočkaví fanoušci se stále dožadující tolik očekávaného titulu. Nebo aspoň vítězství v Monze.
Ferrari je v Itálii modlou a nedočkaví fanoušci se stále dožadující tolik očekávaného titulu. Nebo aspoň vítězství v Monze. | Foto: Reuters

Komentář - Vyhrát na domácí trati v Monze je ve druhé dekádě nového milénia týmu formule 1 Ferrari asi zapovězeno. Nevyšlo to ani na osmý pokus v neděli, i když první řada startovního roštu byla celá červená, vůz italského výrobce vedl přes polovinu závodu a už v kvalifikaci zajel Kimi Räikkönen nejrychlejší kolo celé historie F1.

215 kilometrů od Maranella slavilo Ferrari ve formuli 1 triumf sice už 18krát, ale naposledy roku 2010. To vystoupal na nejvyšší stupínek Fernando Alonso. Od té doby jen sem tam nějaká bedna, ale triumf žádný.

Ba co víc, Alonso či po něm Sebastian Vettel nedokázali splnit ten nejdůležitější úkol - vyhrát titul mistra světa. Na ten Scuderia čeká dokonce od roku 2007, kdy ho v "minulém životě s Ferrari" vybojoval Räikkönen na úkor tehdejšího nováčka Lewise Hamiltona.

Jenže kdeže loňské sněhy jsou. I když italský tým občas nějakou tu Grand Prix vyhraje, nejdřív tu bylo panování Vettela v Red Bullu a pak přišla hybridní éra a s ní dominance Mercedesu.

Ferrari dlouho trvalo, než dalo dohromady konkurenceschopný monopost podle nových pravidel. Však také nedočkavý Alonso dal Maranellu vale. Že to bylo z bláta do obří louže zvané McLaren, ponechme stranou.

Španělovým nástupcem je už čtvrtým rokem německý čtyřnásobný mistr světa Vettel. I když si ve Scuderii plní svůj dětský sen, přece jen je tlak znát. Ani člověk s 52 vyhranými Grand Prix nemá nervy ze železa a cítí, co je jeho "občanská povinnost".

Pak přicházejí zbytečné zkraty typu loňských "výkonů" v podobě naremplování Hamiltona v Baku a přehlédnutí Lanceho Strolla v Sepangu (cestou do boxů po závodě!) či relativně nedávné zbytečné havárie v Hockenheimu.

Každá taková chyba s sebou nese následek v podobě ztráty bodů nebo aspoň sebevědomí. A toho teď Vettel ani celé Ferrari nemají na rozdávání. Ve chvíli, kdy i boss konkurence Toto Wolff přizná, že mají výkonnější vůz, přichází místo bodových zisků jen paběrkování. V Poháru konstruktérů rudé vozy z Maranella ztrácejí na Stříbrné šípy 25 bodů, v hodnocení jezdců Vettel na Hamiltona ještě o pět víc.

Ne, že by britský obhájce titulu byl neomylný, také on má své dny, jenže minel Ferrari je pořád víc než přešlapů konkurence z Brackley. Možná přišel čas na velkou změnu. Nebo se potvrdí slova klasika: "Jestli Italům šéfuje Ital, je šance na úspěch výrazně menší." Takový Jean Todt o tom určitě ví své…

 

Právě se děje

Další zprávy