Pardubice - Hraju, abych slavil. Slova, která Dominik Hašek napsal na nástěnku v kabině pardubického týmu ještě před koncem mistrovské sezóny, se začala naplňovat po půlnoci na hlavním náměstí v Pardubicích i v přilehlých ulicích.
První lidé přicházeli na Pernštýnské náměstí už včera po třiadvacáté hodině. Tou dobu byl ještě autobus s hokejovými mistry na cestě z Vítkovic.
Čekalo se dlouho, teplota klesala k bodu mrazu a nervozita naopak rostla. Původně ohlášený příjezd šampionů v jednu hodinu po půlnoci se nepodařilo dodržet. Moderátor z pódia krmil přítomné fandy zaručenými zprávami ze svého mobilu o tom, jak už jsou borci v Holicích, Dašicích, Sezemicích...
Čtěte dále:
- Hašek: Vyhráli jsme, podle toho se taky bude slavit!
- Pardubice vyhrály i počtvrté. A získaly pátý titul
- Utkání jsme sledovali ŽIVĚ online
- Před finále: Jak zastavit Haška? Dostat ho za bránu. A často
Promrzlý a natěšený dav přijímal s povděkem jakékoliv zprávy o přiblížení ostře sledovaného autobusu.
V 1:40 moderátor halasně informoval: "Ano a k náměstí právě přijíždí autobus..." Lidé zaslechli vytoužené slovo a začali jásat. V nastalé vřavě zcela zaniklo poslední, důležité, slovo: "...fanklubu".
Organizátoři po dvou a půl hodinách programu začínali lehce vařit z vody, a tak vítali i pardubický fanklub jako hrdiny: "Za okamžik dorazí k nám na pódium fanoušci přímo z Ostravy, kteří to tam vyfandili..." Fanklub však nedorazil, zadržela ho v přístupové ulici ze silnice k náměstí policie, neboť chtěla mít tento průchod čistý pro hokejisty.
Ve 2:00 se přítomní konečně dočkali. Na náměstí dorazil ten pravý autobus. Na střeše stáli hokejisté v čele s Janem Kolářem a u dveří šteloval kapitán Petr Koukal pohár tak, aby s ním hladce vystoupil.
Hašan na Hrad!
Za ním následovali brankář Dominik Hašek, jeden z hrdinů a fenoménů celého playoff, a útočník Jan Starý, jenž kvůli semifinálovému zranění do finále nezasáhl. Oba dva se vzápětí ukázali jako hlavní tahouni oslav.
Jan Starý pobíhal po pódiu a rukou v sádře stíhal rapovat i rozproudit diváky stejně jako své kolegy. A Dominik Hašek? Ten si oslavy neskutečně vychutnával a užíval, s tímtéž úsměvem a touž bezprostředností jako po návratu z olympiády v Naganu v roce 1998. Zatínal ruce, zvedal pohár, klekl si k němu a líbal ho odshora dolů, několikrát sestoupil mezi fanoušky a podával si s nimi ruce.
Tleskali mu i jeho spoluhráči a provolávali "naganská" hesla: "Hašek není člověk, Hašek to je Bůh! Hašan na Hrad!" "Hašan" se vším náramně bavil, pak popadl šampaňské a začal své kolegy skrápět. Jenže kdosi mu láhev vytrhl a veškerý další obsah vylil na hlavu. Dominátor byl na chvíli oslepen bublinkami v očích, a tak otěže oslav definitivně převzal útočník Jan Starý.
Čtěte také:
- Seznamte se s mistrem: důchodce v bráně, úžasní diváci
- VIDEO: Top zákroky Dominika Haška. Letos přidal nové
Hokejisté lákali k poháru a do centra dění trenéra Václava Sýkoru, ale ten postával spíše stranou, pobaveně pozoroval veselé kousky svých svěřenců a fotil si je na mobil.
Náměstím zněly klasické pardubické hokejové popěvky. Hymna "Naše Tesla Pardubice nejlepší je v republice" či "Jedině Tesla z Pardubic". Zámořští hokejisté obstojně louskali česká slovíčka, nicméně pořádně se chytli až při písni "Stand Up For The Champions". Tu obzvláště prožívaly hlavní postavy křepčení Dominik Hašek a Jan Starý a celkem obstojně tančili.
My jsme mistři, no a co?
Oslavy se diametrálně lišily od těch před pěti lety. Tehdy byl východočeský Hockeytown předlouhých16 let nadržený na titul a euforicky jásal, o to více, že rozhodující finálový zápas proti Zlínu se hrál v Pardubicích. Tentokrát dorazivší diváci brali vše s mnohem větším nadhledem. Skandovalo se: "My jsme mistři no a co, no a coo, no a coooo..." Nespoutané hokejové šílenství z roku 2005 nahradila hokejová pohoda 2010.
Když hráči opustili pódium, fotili se na náměstí a v přilehlých uličkách s fanoušky, Dominika Haška odchytili novináři na rozhovor. Rozjařený veterán odpovídal neotřele, do toho se objímal s obráncem Jakubem Nakládalem, jenž se na něj zezadu vrhl a volal: "Je to Bůůůůh! My spolu chodíme! Na golf!!!"
To Hašek novinářům podával přece jen relevantnější informace: "Já hraju, abych slavil. To jsem už spoluhráčům dávno napsal na nástěnku a toho se pořád držím!"
Na otázku, jak dlouho chce oslavy táhnout, odpověděl pětačtyřicetiletý borec s pohledem na dvaadvacetiletého Jakuba Nakládala: "No, já bych rád držel krok tady s mladými..." Zatím se mu to dařilo náramně...
