Rozpustili led a počítají ztráty. Zimní stadiony oddalují katastrofu a vyhlíží obrat

Jakub Šafránek Jakub Šafránek
24. 4. 2020 11:01
Už déle než měsíc mají hokejisté a krasobruslaři s proháněním po ledě utrum. Podle nařízení vlády z poloviny března nesmí v Česku kvůli pandemii koronaviru na zimních stadionech nikdo sportovat. Situace ale kromě sportovců trápí i majitele stadionů, kteří řeší dramatický výpadek příjmů škrty na mzdách, půjčkami i rozpouštěním úspor.
Zimní stadion Kobra. Led tu drželi až do dubna, ale i tady už ho rozpouští.
Zimní stadion Kobra. Led tu drželi až do dubna, ale i tady už ho rozpouští. | Foto: Milan Kammermayer

"Každý měsíc jsme minus dvě stě tisíc korun," říká například šéf pražské Hvězdy Michal Grim. "Naštěstí máme nějaké rezervy, ale kdybychom se měli rozjet až někdy na konci léta nebo na podzim, byla by to katastrofa.  Ekonomicky bychom to neutáhli."

Vláda přitom tento týden poskytla provozovatelům stadionů naději, že se hokejisté budou moci vrátit na led podstatně dřív. Podle čtvrteční verze  harmonogramu by se tak mohlo stát už ještě před létem, byť zatím není jasné, zdali se uvolnění zákazů vztahuje i na děti a další amatérské sportovce. Stále je navíc na stole možnost, že se doposud mírný trend vývoje epidemie může znovu obrátit.  

I květnový termín je ale pro mnohé kluby a majitele stadionů hodně napjatý. Zavření provozu v průběhu sezony pro většinu z nich znamená citelný zásah do rozpočtu. Mnohé by za normálních okolností mohly až do začátku léta generovat příjmy z pronájmů ledu, které jsou pro provoz klíčové. 

A i když podstatně ušetří na provozu stadionu, stále je pro ně současný stav daleko nevýhodnější než běžný provoz. Při hodinové sazbě kolem tří tisíc korun za pronájem ledu se tak už nyní ztráty od zavedení celostátní karantény šplhají do statisíců. 

"Rekreační týmy stadion společně s příspěvky živí, přicházíme o spoustu peněz. Už jsme také požádali banku o překlenovací úvěr na více než milion korun, se kterým se pak zpětně chceme obrátit na Českomoravskou záruční banku. Ale dlouhodobě je to takhle neudržitelné," říká Patrik Šeba z druholigového klubu Kobra. 

Škrtat mzdy, nebo příspěvky?

Na většině stadionů proto už rozpustili led, aby ušetřili náklady na energiích, ale vzhledem k napjatým rozpočtům sahají i k dalším opatřením, která se dotýkají zaměstnanců, rodičů malých hokejistů i železných rezerv. 

Například na Hvězdě, kde pracuje přibližně deset zaměstnanců stadionu a přibližně stejný počet hlavních trenérů, byli nuceni kvůli aktuálnímu výpadku příjmů dočasně snížit mzdy zaměstnanců na 60 procent. Současně se ale rozhodli snížit od dubna příspěvky na polovinu, aby ulevili rodičům malých hokejistů.

Jednání o škrtech podle očekávání nebyla jednoduchá. "Museli jsme je  přesvědčit, že je to dobře pro ně, abychom se tu mohli v červnu zase sejít. Aby sice nedostali plnou dubnovou výplatu, ale pak nemuseli jít rovnou na pracovní úřad," říká Grim. 

Stadiony a (Anti)virus

Provozovatelé stadionů se v této kritické situaci mohou obrátit s žádostí o pomoc i na státní úřady a samosprávu. Program Antivirus by jim měli pomoci s uhrazením mezd nuceně odstavených zaměstnanců, půjčky z programů Covid zase poskytnout nutné překlenovací úvěry. Speciální grant vypsal pražský magistrát.

Ministryně práce a sociálních věcí také mluví o potenciálním odložení či odpuštění povinných odvodů a pomoci by také mohla mimořádná vládní pomoc pro spolky se sportovištěm ve výši jedné miliardy korun, o kterou premiéra žádá Česká unie sportu. Obojí je ale zatím jen ve formě návrhu. 

Společným problémem již běžících programů je nutná administrativa, zdlouhavé vyřizování a nejistá budoucnost. Půjčky Covid se navíc potýkají s objemem přidělených financí. Kluby a stadiony, které i za běžných okolností pracují s napjatými rozpočty, tak v současné situaci musí často sahat po běžných úvěrech. 

"Na magistrátní výzvu, ze které by nám mělo přijít 200 000 korun, jsem si podali žádost před dvěma týdny, ale zatím nemáme odezvu. O celostátní Covid nesměli pražští podnikatelé žádat a Covid Praha byl vyčerpán za devět minut," přibližuje Miloslav Šeba z Kobry Praha. "A u Antiviru už sice máme po dvou týdnech alespoň reakci, ale musíme ještě doplňovat nějaké tabulky. Všechno vypadalo jednoduše, ale je to čím dál tím složitější. Snad to vyřídí co nejrychleji, my potřebujeme peníze co nejdříve," doufá Šeba. 

Šéf hokejového klubu, v němž působí na 250 dětí, také musel absolvovat náročné pohovory s některými rodiči, kteří žádali zrušení příspěvků okamžitě. "Někteří vůbec nepochopili, že by se pak jejich děti neměly kam vrátit. Přece musí předpokládat, že když nebudou příspěvky, tak se to rozpadne a bude tady třeba sklad zeleniny nebo tržnice," tvrdí Grim.

V branické Kobře, kde působí tucet mládežnických týmů a přibližně tři stovky dětí, se rozhodli alespoň prozatím situaci neřešit škrty na mzdách zaměstnanců včetně trenérů.

Na druhou stranu ale ani nesnižují příspěvky, které rodiče platí. A také museli sáhnout na vlastní finanční rezervy a již zmíněný úvěr. "Jsme nuceni do toho dávat vlastní peníze, jinak by ten zimák nepřežil," říká viceprezident Kobry Šeba.

Dalším nutným opatřením bylo odložení všech větších investic. V nejisté situaci si tak budou muset diváci na druholigové Kobře počkat na nové tribuny i odloženy jsou i plány na rekonstrukci střechy.

Na Nikolajce už přešli do letní odstávky

V mírně odlišné situaci je smíchovská Nikolajka, aktuálně nejstarší zimní stadion v Praze. Na rozdíl od Kobry či Hvězdy má tu výhodu, že není propojena s žádným týmem, a také má výrazně delší letní odstávku než oba zmíněné stadiony.

"Ano, chybí nám měsíc a půl příjmů, ale kdyby nás to zasáhlo třeba v prosinci, bylo by to mnohem horší. Takhle jsme jen o něco dřív nastoupili do odstávky, která by tak jako tak přišla na konci dubna," říká šéf Nikolajky Jiří Železný. "Naštěstí jsme led rozpustili v podstatě hned. Týden čekání by nás zruinoval," dodává. 

I na fungování Nikolajky se ale epidemie projevila. Část zaměstnanců byla odstavena na "kurzarbeit" a odložit se muselo několik plánovaných investičních akcí, například rekonstrukce veřejných toalet. "Zastavujeme všechny investice do té doby, než uvidíme, jak se to vyvine," dodává šéf nejstaršího pražského stadionu, který obvykle startuje sezonu v září. 

I když se tedy větší akce odkládají, využívají provozovatelé všech tří zmíněných stadionů nucenou pauzu k opravám, které by jinak proběhly až na konci sezony. A tak se například malují lajny, opravují potlučené mantinely a provádějí údržbové práce ve strojovně.

Mládež trénuje na dálku

Pro kluby se stovkami malých hokejistů v mládežnických týmech, jako jsou Kobra a Hvězda, je samozřejmě problém i zákaz společného sportování ve venkovních prostorách, který vláda nařídila od poloviny března. 

Profesionální trenéři se tak snaží své svěřence dirigovat alespoň na dálku a doufají, že už brzy se budou moci sejít alespoň na venkovním hřišti, jako to mohou udělat od pondělí profesionální sportovci. 

Potíž ale je, že aktuálně nikdo netuší, kdy se tak stane, neboť ke sportování dětí zatím žádné konkrétní instrukce od vlády nepřišly. "Zatím počítáme s tím, že bychom se snad už na konci května mohli sejít na hřišti, které aktuálně za stadionem připravujeme. A pak třeba v červnu už na ledě," doufá Šeba z Kobry. "Problém je, že zatím zkrátka žádné jisté informace nemáme," dodává Grim z Hvězdy.  

A tak všichni, od majitelů přes zaměstnance až po malé hokejisty a jejich rodiče, napjatě čekají na instrukce, kdy se zase budou moci ke svému sportu vrátit. "Vlastně tím pro nás začne nová sezona," říká Šeba. Možnost, že by se naopak mohla situace zhoršit a protáhnout se třeba až do podzimu, si raději vůbec nepřipouští. "To se nestane. Prostě nesmí," dodává pevně manažer Kobry.   

Kolik stojí provoz zimního stadionu v Praze

Rozpočet na jednu sezonu: Minimálně šest milionů (bez nákladů na týmy), ale záleží na okolnostech 
Energie v sezoně: Měsíčně kolem 400 tisíc, přibližně čtvrt milionu padne na elektřinu
Namrazení ledu: Přibližně 40 000
Nová rolba: Více než tři miliony korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Šampionka Roland Garros Barbora Krejčíková už má jistý premiérový start na tenisovém Turnaji mistryň. Hrát bude i čtyřhru s Kateřinou Siniakovou.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 23 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy