Vrátil jste se z Bratislavy. Jaké jsou vaše další vyhlídky?
Teď jsem doma v Opavě a zatím žádné plány nemám. Uvidím, co se stane. Ještě ani nemám nic v řešení, protože většina týmů stále hraje, pokračuje v sezoně. Ve Slovanu jsme skončili relativně brzo.
Jak se zpětně díváte na to roční dobrodružství ve Slovanu?
Vnímám to jako obrovskou pomoc. Cítím, že mě to nakopne do další práce. Jsem rád, že jsem mohl ve Slovanu trénovat a že jsem si i zahrál.
Před rokem byste asi nevěřil, že si zahrajete KHL. Mám pravdu?
Samozřejmě, nad něčím takovým jsem ani neuvažoval. Ani po přestupu jsem nevěděl, kolik dostanu šancí, ale nakonec jsem odehrál za Slovan deset zápasů. Absolutně si nemám na co stěžovat.
Jak to všechno začalo? V srpnu minulého roku vás kontaktoval bývalý opavský trenér brankářů Rostislav Haas. Co bylo dál?
Přesně takhle to začalo. Volal, že Slovan jede na soustředění, kde bude testovat i další juniory, a že se můžu přidat. Tam mi řekli, abych přijel i za týden na přípravný zápas a nakonec jsem si vysloužil smlouvu.
Stihl jste byl v té rychlosti vůbec nervózní?
To jo, byl jsem dost nervózní a ze všeho jsem měl takový zdravý respekt. Ale pořád jsem u týmu zůstával a bylo to na mně, jak si poradím.
Jak reagovalo okolí? Třeba vaši spoluhráči z Opavy?
Všichni byli hodně překvapení a gratulovali mi. Byli za mě rádi.
Jaké byly tréninky pod koučem Milošem Říhou?
Byly hodně náročné, ale v přípravě před sezonou to tak bývá všude. Každý trenér má nějaké své metody, hráči musí zatnout zuby a makat.
Sezona vám začala hodně zostra, zápasy v Petrohradu a Jaroslavli, kde jste poprvé ochutnal KHL. Klepaly se vám ruce?
Trochu ano. Vlastně jsem byl hodně nervózní, takový nesvůj. Ten zápas nedopadl dobře, prohráli jsme 1:5, ale trenéři i spoluhráči mě povzbudili a pak už to bylo lepší. Vůbec celá kabina mě přijala skvěle. Ve Slovanu byla výborná parta, kluci byli přátelští a předali mi spoustu zkušeností.
Ke komu jste zkraje sezony v kabině vzhlížel s největší úctou?
Úplně ke každému, nechtěl bych konkrétně jmenovat. Všechno to jsou hráči vynikající úrovně, kdežto já přišel z třetí nejvyšší soutěže. Oni prošli českou nebo slovenskou reprezentací, ale jak říkám, byli v pohodě.
Stíhal jste tempo tréninků a zápasů?
Hlavně při prvním tréninku jsem se jen tak rozkoukával, byl jsem rád, že jakž takž stíhám. Ale postupně jsem si zvykl, nedělalo mi to problém.
Kolem týmu se však kvůli špatný výsledkům vytvořila negativní atmosféra. Brzy bylo jasné, že se do play-off nedostanete.
Je pravda, že jsem z toho měl lehce smíšené pocity. Pořád dokola se nám nedařilo střílet góly, i když šance byly. Nedali jsme góly, a tak jsme ztratili spoustu vyrovnaných zápasů nebo i utkání, kdy jsme měli navrch.
Kdy jste se přesunul k rezervnímu týmu HC Bratislava?
Asi v polovině října. Ale trénoval jsem pořád se Slovanem.
Více hráčů trénovalo za Slovan a hrálo první ligu na Slovensku?
Ano. Hráči Slovanu s ním trénovali a jezdili na první ligu jen hrát zápasy.
Nový trenér Eduard Zankovec vás zpočátku tolik nestavěl.
Ale pořád jsem si vážil toho, že tam můžu být. Dál jsem na sobě pracoval, čekal jsem na šanci a za každý další zápas jsem byl vděčný.
Jaká byla první slovenská liga? Dá se srovnat s druhou českou?
Není to špatná soutěž. Samozřejmě to byl oproti KHL zase obrovský skok, ale myslím, že se dá srovnat se spodní části české WSM ligy.
Překvapilo se vás, že ve slovenské nominaci na olympiádu hráči Slovanu chyběli? U koho jste čekal, že by se tam mohl dostat?
Překvapilo. Přestože jsme měli sezonu takovou, jakou jsme měli, čekal jsem, že třeba Andrej Meszároš a Marek Viedenský se tam dostanou.
Jakou jste měl motivaci po novém roce, kdy jste se do sestavy na konec základní části vrátil, ale o play-off už Slovanu nešlo?
Já jsem měl pořád o co hrát. S týmem jsem byl skoro pořád, jezdil jsem na tripy, takže jsem měl motivaci velkou. Hodně hráčů potom odešlo, třeba Řepík a Buchtele do Sparty, a tak jsem dostal více prostoru.
Byla to pro vás životní sezona, i když jste v KHL vyhrál jen třikrát?
Zatím určitě ano. Uvidím, co bude dál. Doufám, že budu pokračovat na podobné úrovni a že se budu nadále zlepšovat. Samozřejmě bych rád zkusil třeba extraligu, ale zatím musím počkat, co a jak bude.
