Praha - Ihned po skončení minulé sezony bylo jasné, že dosavadní jednička Tomáš Pöpperle kvůli ambicím chytat v KHL ve Spartě nezůstane, a tak vedení holešovického celku muselo hledat jeho nástupce.
Našlo jej ve zkušeném slovenském reprezentantovi Rastislavu Staňovi, jenž v minulém ročníku chytal za CSKA Moskva a Košice.
Čtyřiatřicetiletý gólman má na kontě kromě působení v KHL také angažmá v zámoří, v NHL nebo Švédsku. Za svůj největší úspěch považuje titul mistra světa z roku 2002, i když zde působil především v roli náhradníka.
"Doufám, že další třešnička na tom hokejovém dortu mě nyní čeká tady ve Spartě," přeje si Staňa.
Podmínky si Staňa neklade
Máte za sebou ve Spartě několik týdnů přípravy a jedno přátelské utkání. Jak se vám nové angažmá líbí?
"Zatím to je v pohodě, všechno klape. Podstatné je, že mužstvo vyhrává, ale je to stále jen příprava. Takže je to podobné oťukávání, jako moje poznávání se spoluhráči. Stadion jsem znal z působení v KHL, když jsem tady pár zápasů odehrál. Je to tu fajn."
Už jste se v Praze zabydlel i se svou rodinou?
"Ano, máme dvě děti a celá rodina jsme se přestěhovali. Myslím si, že Praha nabízí pro rodinné vyžití hodně možností."
Jak jste s trenéry domluven na vašem vytížení v přípravě?
"V přípravě se zatím budeme nějak střídat. Pak už je na trenérech, kdo kdy bude chytat."
Ptám se na to záměrně, protože jste zatím odchytal ze tří zápasů jediný a přitom po dalším přípraváku se už rozjíždí Liga mistrů...
"Jak říkám, je to všechno na trenérech, kteří to takhle určili. Já jsem si žádné podmínky nekladl. Liga mistrů je prestižní soutěž, takže ji určitě bereme víc než nějaký přípravný zápas. Bude to napínavé a příprava se tak zkvalitní."
Chtěl jsem do Švédska, pak se ozvala Sparta
Vraťme se o pár týdnů zpět. Jak se vůbec váš příchod do Sparty zrodil?
"Rozhodl jsem se vrátit do Evropy hlavně z rodinných důvodů opustit KHL, protože je tam náročnější program a více cestování. Mým snem bylo vrátit se do Švédska, kde jsem dlouhé roky už působil, ovšem to nevyšlo. Pak se ozvali ze Sparty. Je to tradiční český klub, má dobré podmínky a lákalo mě také hrát Ligu mistrů, proto jsem na její nabídku kývl."
Takže Spartu jste si vybral jako takový kompromis mezi co nejprestižnějším angažmá a zároveň dobrými podmínkami pro rodinný život?!
"Ano, přesně tak. Myslím si, že česká liga má svou úroveň, to dokazuje i na reprezentační úrovni, kde stále patří do popředí."
Podepsal jste pouze roční smlouvu. Tato podmínka vzešla z vaší strany, nebo ze strany klubu?
"Takhle mi to nabídl klub. Na rok, nebo na dva, to jsem neřešil. Ale i z mé strany je to ideální, protože jsem v Česku ještě nepůsobil. Vyzkouším si to tady a po roce uvidíme. Když bude na obou stranách spokojenost, nebude problém zůstat."
Sparta je v tuzemsku brána jako specifické prostředí s velkými ambicemi a tlakem na dobré výkony a výsledky. Vy už jste ale natolik zkušený, že asi na to budete dostatečně připraven, že?!
"Já si myslím, že ten tlak je všude stejný. Pokud chytáte dobře, tak jsou všichni spokojeni, a pokud ne, tak to bude naopak, ať jste kdekoliv. Takhle to beru."
Ve Spartě se však každý neúspěch a každá série porážek probírá víc. Mezi fanoušky i v médiích. Vezměme si minulou sezonu. Hodně se mluvilo o tom, když trenér Jandač nechal sedět kanonýra Tona, nebo brankáři Pöpperlemu se občas vyčítalo, že neumí zazářit v play off.
"Aha, aha. No, třeba ve Švédsku jsem jejich jazyk moc neovládal, a tak jsem tamní média moc nesledoval, to byla docela výhoda. V Čechách se už ale na to vymlouvat nemůžu (směje se). Možná ale při rodinném vytížení nebudu mít čas to tolik sledovat. Zas to tolik neřeším. Ze zahraničí jsem naučený, že jsem médiím nerozuměl nebo jsem je prostě moc nevnímal."
Další vrchol ve Spartě
CSKA i Sparta chtějí útočit na nejvyšší mety, ale v posledních letech se oběma týmům moc nedařilo se jim přiblížit. Žádný titul ani žádné finále. Poznal jste při svém příchodu do Sparty nějaké zklamání z minulého ročníku, nebo už se i díky velké obměně kádru rozplynulo?
"Změny tohle vždycky ovlivní. Trenéři na začátku zmínili skvělou základní část i nepodařené play off. Ale co vím, tak to bylo o nepovedeném sedmém semifinále, to už je taky dost o štěstí. Myslím si, že spokojenost mohla být tak půl na půl. Nyní přišli noví hráči, jsou nové ambice, ale před sezonou je ještě těžké říct, co budeme hrát a kde se budeme nacházet. Samozřejmě ale Sparta stále myslí na nejvyšší příčky."
Ve čtyřiatřiceti letech se určitě ještě nechystáte končit, přesto těch štací k bilancování už máte za sebou dost: NHL, KHL, mistrovství světa, titul s Košicemi. Co byste označil za dosavadní vrchol? Nebo na něj ještě čekáte?
"Doufám, že nějakých vrcholů ještě dosáhnu. To člověk takhle nikdy neví. Možná že se až po skončení kariéry ohlédnu a řeknu si, co tím vrcholem bylo. Zatím nejvíc pro mne znamená asi zlato z mistrovství světa 2002, i když na něm jsem nechytal jako jednička. Pak to jsou účasti ve finále, ať už dvakrát ve Švédsku nebo nyní titul s Košicemi. Doufám, že další třešnička na tom hokejovém dortu mě nyní čeká tady ve Spartě."
Slibujete si od angažmá ve Spartě, že by vám mohlo pomoci vrátit se do slovenské reprezentace, třeba i na postu jedničky a vychytat nějaký velký úspěch? I když v ní je teď na brankářském postu docela přetlak...
"V minulém roce to byl právě můj cíl, když už se mi podařilo chytat na mistrovství jako jednička. Bohužel však nemáme v posledních letech až tak zkušené mužstvo, a tak kvalita trochu umdlévá. Na druhou stranu mi ale taky na brankářském postu přibyla konkurence. Většinou jsme tvořili dvojici já s Lašákem, ale teď je na Slovensku mnohem víc dobrých brankářů, kteří můžou chytat v reprezentaci. Určitě si dávám za cíl, abych se znovu dostal do reprezentace, a bylo by pěkné ještě získat nějakou medaili."
