Třinec - Půl minuty a dva centimetry. Tolik dělilo Litvínov od zisku historicky prvního titulu v hokejové extralize, nakonec však Verva skvěle rozehraný zápas v Třinci ztratila v nájezdech a za stavu 3:2 na zápasy bude další mečbol servírovat v úterý na svém ledě.
"Nebylo nám to souzené," prohlásil po utkání před novináři Martin Ručinský.
Litvínov přišel o vítězství půl minuty před koncem základní hrací doby v power play Ocelářů, další infarktové minuty si hosté prožili v prodloužení. Byl to Martin Ručinský, kdo se stal smolařem večera: K mistrovskému gólu mu chyběly v prodloužení milimetry.
Nejprve Ručinský zakončoval přečíslení dva na jednoho, po přihrávce Petružálka a rychlé střele ale puk uvízl pod bruslí gólmana Hamerlíka. Pár minut nato už Ručinský gólmana Třince zblízka překonal, puk se však sporně zastavil na brankové čáře. Více o momentu, který naštval Litvínovské, čtěte ZDE.
Martine, jak vy jste viděl situaci, ve které vám brankový rozhodčí neuznal váš gól?
Neviděl jsem to. Byla tam skrumáž, já to chtěl jen hodit na bránu, zvednout to nahoru. Myslím, že to poprvé chytil betonem. Pak tam byly nějaké dorážky a po nich kluci zvedali ruce. Ale nevím, jestli to byl gól. Neviděl jsem puk.
Přesvědčily vás reakce spoluhráčů, že to gól byl? Část z nich se radovala stejně jako vaši fanoušci za bránou...
Karel Kubát u toho stál a říkal, že si myslel, že to bylo v bráně. Nevím, jestli to viděl dobře, nebo ne.
Pár minut předtím jste jel do přečíslení dva na jednoho s Jakubem Petružálkem a byl jste také v obrovské šanci. Co se stalo, že puk zůstal pod betonem Hamerlíka?
Chtěl jsem střílet z voleje, ale trošku to skákalo. Led byl špatný, tak jsem to chtěl zpracovat a střílet nahoru, ale sjelo to přes čepel a hokejku. Neměl jsem ho pořádně na holi, tak jsem to nemohl dát nahoru a šlo to po zemi.
Skoro to vypadalo, že vás gól půl minuty před koncem vůbec nesrazil, v prodloužení jste měli mnohem více gólových šancí...
Je to hokej, dostali jsme takhle blbě gól, ale to se stává. Před prodloužením jsme si řekli, že máme sil dost a že budeme hrát dál náš hokej. Měli jsme převahu, gólové šance, ale prohráli jsme na penalty. Bohužel, to je hokej. Jedem do Litvínova...
Jak to ale prožíváte, když jste byli několikrát dnes tak blízko k titulu?
Je to hokej, nás to nepoznamenalo. Chtěli jsme v prodloužení dát gól, tlačili jsme se do brány, bohužel jsme ho nedali. Nevadí, jedeme dál.
Vzpomenete si na podobný smolný zápas, jako byl tenhle?
Asi ne. Pátrám v paměti, takhle dostat gól třicet vteřin před koncem, to si nepamatuju...
Pak jste trefili tyč, břevno a ještě to video. Co si hráč říká na střídačce?
Nic, je to hokej. Série je 3:2 a pořád jsme v dobré pozici, teď jedeme domů. Dnes nám to nebylo souzené. Zabalíme se, odjedeme domů a připravíme se na úterý.
Pořád vedete, proto asi nemá cenu se tím dlouho zabývat, že?
Jasně. Nikdo nečekal, že série bude jednoznačná. Je to finále, my jedeme dál, protože jsme pořád v dobré pozici. V úterý chceme vyhrát.
