Analýza - 43 let, 10 měsíců a 26 dní. Tolik bylo veteránovi Martinu Ručinskému, když po devíti letech znovu oblékl reprezentační dres a nastoupil do zápasu s Ruskem.
Jsou to obdivuhodná čísla výjimečného hráče, který v první formaci českého týmu vůbec nezklamal. A i když nevyčníval tolik jako v extralize, klid do hry a rozehrávky českému týmu přinesl, navíc povedený výkon korunoval asistencí na gól Dominiku Simonovi.
To bylo paradoxní ze všeho nejvíce. Úplně klidně by mohl být i jeho otcem.
I chrániče Ručinského jsou starší než Simon
Vždyť i chrániče, které Martin Ručinský stále obléká, jsou starší než jeho parťák z reprezentační lajny. Stejné nárameníky "Růča" používá od roku 1989, holeně od roku 1993, tak zásadový je v otázce své výstroje, a možná i proto dnes stále v české konkurenci vyčnívá.
Dominik Simon se narodil o rok později v srpnu 1994 a určitě si nepamatuje ani na to, jak v nich Ručinský vyhrál olympiádu v Naganu.
Nad výkonností Ručinského, který včera soudě dle pochval trenéra udělal velký kus práce k tomu, aby si na konci kariéry zahrál i na mistrovství světa v Praze, asi leckomu padá brada. Je to ukázka neuvěřitelné hokejové výdrže jedné obrovské hokejové osobnosti. Jenže, a to si bohužel upřímně přiznejme, jde také o zrcadlo situace, do jaké český hokej stále zabředává.
Ať si to chceme připouštět nebo ne, složení hokejové reprezentace, ve kterém Češi špičkové soupeře ještě občas dokážou porážet, stárne. Ručinský se stal včera historicky nejstarším hráčem v národním týmu. A v reprezentaci je proto, že v současné chvíli nikoho lepšího nemáme.
Výhra přišla až s Hadamczikovým týmem
Vladimír Růžička se sice na začátku sezony odvážně pustil do drastického omlazování kádru, na první dva podniky Euro Hockey Tour bral místo nich převážně hráče z extraligy. Jenže s nimi prohrál všech šest zápasů. A teď pod tlakem výsledků i očekávání před domácím šampionátem musel z této cesty ustoupit.
Takže první výhru po osmi zápasech včera slavil s prakticky totožným týmem, s jakým jeho předchůdce Alois Hadamczik vyhrával na turnaji Euro Hockey Tour v minulých letech poměrně pravidelně. A už jemu bylo vyčítáno, že nedává šanci mladým.
Dominik Simon a ještě obránce Michal Kempný jsou jediní nováčci, které Růžička za necelý rok u týmu dokázal po odchodu Hadamczika zabudovat. Myšleno tak, že se do týmu dostali i na tuto akci, kterou Růžička bere velmi vážně a testuje v ní hokejisty, se kterými počítá pro mistrovství světa.
Státní trenér, jak se Hadamczikovi ironicky občas přezdívá, by navíc mezi zuby teď jistě moc rád lakonicky poznamenal, že on proti tak slabým Rusům jako včera Růžička nikdy nehrál.
Sborná přijela bez největších hvězd s týmem plným stříbrných juniorů z posledního šampionátu, a přesto v některých pasážích výrazně zkušenějším Čechům pořádně zatápěla. Je tedy otázkou, jak by včerejší hra českého týmu vypadala, kdyby Rusko přijelo v plné síle.
Trenér za to nemůže. Úroveň extraligy klesá
Není to kritika mířená proti Růžičkovi, rozhodně ne. Ani Alois Hadamczik by si nyní jistě nevedl v budování reprezentace při současné perspektivě v domácích soutěžích lépe. Proč? Možná proto, že úroveň extraligy, ať si to lidé od hokeje připouští nebo ne, stále rapidně klesá.
Důkazem může být třeba český propadák v hokejové Lize mistrů (i když ten nikoho moc nebolí, protože soutěž přes velké ambice trpěla nezájmem), nebo třeba tato čísla: 36, 28, 38, 43, 36, 33 a 41.
Nejde o čísla, která byla tažena ve středečním losování sportky. Jde o věk hokejistů v TOP 7 bodování letošního ročníku hokejové extraligy. Jejich průměr 36,5 roku.
Uznejte sami, že v soutěži, kde jsou nejlepší veteráni, toho reprezentační trenéři moc nezmohou. Jen pro srovnání: 25, 23, 26, 27, 27, 27 a 28. To jsou zase čísla z TOP 7 NHL. Průměr 26 let.
A aby to bylo úplně fér a nesrovnávali jsme extraligu s nejlepší soutěží světa, tady jsou čísla ze Švédska, které mají Češi za velký vzor. 33, 28, 26, 29, 28, 27, a 26. Průměr 28 let.
Chybí střední generace
O čem tahle čísla svědčí? Především o tom, že hokejové extralize i celému českému hokeji zoufale chybí konkurenceschopná střední generace.
Podle výsledků z posledních juniorských a mládežnických šampionátů se nicméně zdá, že se úroveň nastupující vlny mladých hokejistů po letech zase zvedá vzhůru.
Jenže bude trvat ještě řadu let, než se to projeví i v domácí soutěži a pak i v reprezentaci. A do šampionátu v Praze zbývají necelé tři měsíce.
