Kladno - Slova Jaromíra Jágra o mistrovském titulu na Kladně zaskočila úplně všechny. Jednačtyřicetiletý majitel klubu za nimi ale stále pevně stojí i navzdory tomu, že Rytíři patří papírově spíše mezi nejslabší týmy v extralize.
"Nejsem ten, co se bude srovnávat s druhýma, protože máš mít čisté svědomí z toho, že si pro úspěch udělal maximum ty sám," řekl Jágr v posledním rozhovoru s českými novináři před svým odletem do Ameriky.
Naznačil v něm mimo jiné také to, že moc není spokojený s letní přípravou. Ani tahle sezona ale pro něj nemusí být poslední tou poslední v NHL, stačí aby ho hokej za rok bavil stejně jako doteď.
Když jste řekl, že na Kladně neberete nic jiného než titul, to jste myslel vážně?
Vždycky tvrdím, že lidé a hlavně pak sportovci, by si měli dávat jen ty největší cíle, aby měli motivaci něco dokázat. Jestli se nám to splní, to už je druhá věc. Kdybych řekl, že mně stačí předkolo, znamenalo by to, že naši hráči a trenéři neodvádí dobrou práci. A já si tohle o nich nemyslím.
Klub v Kladně vedete jako majitel už třetím rokem. Jste zatím spokojený?
Musím říct hlavně jednu věc: jen těžko bych to asi zvládal bez pomoci lidí, kteří se na chodu klubu podílejí. Díky nim šla úroveň klubu, profesionální tým Rytířů nebo třeba naše mládež, hrozně moc nahoru. Moje postavení asi není ideální, pro mě je stále číslo jedna mé zaměstnání v Americe a hraní v NHL. Situace tomu ale nedala, před dvěma lety jsem takové rozhodnutí musel udělat, jinak by se klub musel stěhovat do jiného města. Věřím tomu, že až se vrátím, tak Kladnu věnuju daleko víc času než doteď.
Už jste několikrát prohlásil, že tahle sezona bude pro vás asi poslední v NHL. Platí, že kariéru zakončíte doma v Kladně?
Samozřejmě to mám v plánu. Chci hrát do té doby, dokud budu týmu nějakým způsobem platný a dokud budu mít sám ze sebe pocit, že hraju na nějaké úrovni, se kterou jsem spokojený. Moje nároky se snižují rok od roku, ale ještě na tom nejsem tak špatně, že by mi stačilo pouze sedět na střídačce a dát jeden nebo dva góly za sezonu. Jsem zvyklý na určitou úroveň a tu chci odvádět na ledě. Všechno závisí na tom, jak se mi bude dařit. Nejdůležitější je, abys měl chuť z tránování a hry, to u mě zatím nemizí. Pokud na NHL budu mít a bude o mě zájem, chci ji hrát co nejdéle. I když se to teď trochu mění, je to sen všech hokejistů. Náš ročník dělal maximum pro to, aby ji mohl hrát.
V pondělí odlétáte do Ameriky na kemp New Jersey. Jak jste spokojený s měsícem přípravy a trénování tady v Česku?
Myslel jsem si, že toho doma natrénuju daleko víc, že se na sezonu připravím lépe, ale bohužel se tak nestalo. Na druhou stranu nepanikařím, protože není důležité přijít v nejlepší formě na kemp. Je důležité si jí načasovat na sezonu, na to je ještě dost času.
V průběhu léta jste zkoušel lehčí stravu, ale nakonec jste se vrátil k zase k masu a cukrovinkám, protože jste neměl sílu. Teď jste zase říkal, že jste netrénoval podle představ. Takže léto fiasko?
(Směje se) Já nikdy nic fiaskem nenazývám, protože nikdy nevíš, jaké to má důvody. Možná, že mi nakonec tohle léto pomůže k tomu, že se během sezony budu mít daleko líp. Co si pamatuju, když jsem si dával hrozně málo volna, a to jsem byl daleko mladí, měl jsem vždy jednou do roka minimálně třítýdenní krizi. Když jsem zase trénoval méně, tak krize nebyla tak dlouhá.
Co ta strava, vrátil jste se úplně zpátky k tomu masu?
Neříkám, že jsem se vrátil úplně zpátky. Ale strava funguje. Potřebuješ tuky a hmotu, aby svaly sílily. A je rozdíl hrát hokej nebo tenis. V tenisu potřebuješ spíš fyzičku a být lehký, v hokeji sice taky, ale na druhou stranu soutěžíš s ostatníma chlapa a je potřeba fyzická síla. Ale důležitý je hlavně trénink.
Na co jste v přípravě dával největší důraz?
Posledních deset patnáct let jsem přípravu neměli. Jde jen o to, že regenerace trvá víc a po každém tréninku je tělo daleko unavenější, než bylo před pár lety. To je mezi mnou, když jsem byl mladší a teďkom, největší rozdíl. Já jsem nikdy nebyl zvyklý používat doplňkovou výživu, i když bych asi měl. Není to nic zakázaného, dělají to všichni, ale já tomu nikdy nevěřil. Vždycky jsem věřil tomu, že je tělo tak geniální, že si najde cestu. Po tréninku si musím jít teď lehnout.
Magazín The Hockey News i kanadská televize TSN vám prorokují letos v NHL 54 bodů za sezonu, berete to?
Beru, neberu, to je všechno relativní... Pokud bych měl po patnácti zápasech třicet bodů, tak to neberu. Pokud bych měl po čtyřiceti zápasech dva body, samozřejmě bych byl hodně rád (směje se).
Tahle sezona bude zároveň olympijská a všichni čekají na to, jestli pojedete. Podle čeho se budete rozhodovat?
On se bude rozhodovat trenér.
Ten už ale o vás zájem projevil.
No to protože mě ještě neviděl (směje se). Rozhodne můj vlastní pocit. Věřte mi, já jsem byl loni k sobě kritický a pokud bych jenom tušil, že to nebude ono, tak se nikam cpát nebudu. Nebylo by to dobré, ani by to nefungovalo.
