V Česku se po zveřejnění první nominace hokejistů na olympiádu tradičně rozjela docela velká debata. Co ve Švýcarsku?
Švýcarská nominace je bez překvapení. Jádro tvoří kluci, kteří tam jsou dlouho. Brankáři Reto Berra, Leonardo Genoni, obránce Raphael Diaz, útočníci Andres Ambühl, Denis Hollenstein a další. Tým vypadá dobře.
Zvlášť když budou ostatním chybět hráči z NHL. Švýcarům to nemusí vadit, naopak jejich šance porostou, že?
Budou patřit mezi favority. Turnaj bez hráčů NHL bude pro mě velmi zajímavý v tom, kolik týmů může vyhrát. U kluků z NHL by to bylo o jejich velké kvalitě, takhle je to o rovných šancích pro více mužstev.
Mají Švýcaři papírově silnější tým než Češi?
Myslím, že na papíře je to nastejno. Znám tedy spíše Švýcary, ale bude záležet na momentální formě, jak si kluci padnou s trenérem a jak budou plnit svůj daný systém.
❗️🇨🇭 Nationaltrainer Patrick Fischer hat am Dienstag sein Aufgebot für die Olympischen Spiele in Peking bekanntgegeben: https://t.co/gLbcKlnT0y
— Swiss Ice Hockey (@SwissIceHockey) January 18, 2022
Patrick Fischer a annoncé mardi sa sélection pour les Jeux Olympiques de Pékin : https://t.co/Paf7BXQvHr@swissteam pic.twitter.com/cGjGUwMaLk
Poletí Švýcaři do Pekingu s otevřenými medailovými ambicemi?
Už mnoho let se Švýcarům na mistrovství světa daří, často jim větší úspěch unikl v posledních sekundách. Několikrát byli blízko a na olympiádu pojedou vyhrát. Na základě těch výsledků se považují za tým, který na to má a mohl by to udělat. Vyhrát buď olympiádu, nebo MS.
Kompletně celý tým je ze švýcarské ligy, což je v rámci celé Evropy unikát, nicméně u Švýcarů nic zvláštního.
Kluci se ve švýcarské lize točí pořád dokola. Švýcarských hráčů není tolik a těch kvalitních ještě méně. Někteří z nich by ve větší konkurenci neměli místo, ale hraje si svým stylem už léta a jsou potřební. Tihle hráči to mají dobré, ve Švýcarsku jsou vážení, z hlediska financí zažívají kariéru bez velkých starostí. To samé Ambühl, na kterou už jede olympiádu?
Pátou, k tomu byl na šestnácti MS. Jak vnímáte hráče, který snad nestárne? Není mu ani čtyřicet.
Hokejově si to bezesporu zaslouží, ve Švýcarsku patří k nejlepším. Ani mu v jeho věku nechybí rychlost, která je dnes důležitá. Slyšel jsem o něm, že snídá, obědvá a večeří hokej. Pořád kouká na různé sestřihy, fakt pořád. Spoluhráč, který s ním byl na pokoji na MS, říkal, že sleduje i ligy, které nejsou tak významné. Udržuje si obrovský přehled, je to budoucí trenér nebo manažer.
Zpět k vaší předchozí odpovědi. Proto Švýcaři téměř vůbec nechodí do KHL, Švédska či Finska? Když nevyjde NHL, vrátí se k domácí pohodě.
Stoprocentně. Klasický příklad byl Grégory Hofmann, který vloni dostal pootevřené dveře do NHL. Columbus získal jeho práva od Caroliny, jako protiváhu postavil svou volbu v draftu. V polovině sezony je Hofmann zpátky ve Švýcarsku. Nevidím mu do osobního života, ale tohle přece není normální. Zase se vracím k tomu, jak vážení zde reprezentanti jsou. Ať už z pohledu médií, nebo po finanční stránce.
Je to i o jejich pohodlnosti?
Rozhodně, pohodlnost je to pravé slovo.
Mluví se o rozvoji švýcarského hokeje, o tom, jak dohnal Čechy. Ale neuškodí mu do budoucna tato zmiňovaná vlastnost hráčů?
Ano, Švýcaři sice dohnali světovou úroveň, ale ten krůček na špičku jim ještě chybí. Na pohodlnost dojíždějí už teď. Kdyby bylo kluků více, byli by hladovější. Kdyby doma čekalo sto dalších adeptů na reprezentaci, ležela by na současných hráčích větší zodpovědnost, byli by pod větším tlakem.
Pojďme k českému týmu. Čím si vysvětlujete produktivitu Romana Červenky, který vede bodování švýcarské ligy? A dříve podprůměrný Rapperswil je dnes na prvním místě tabulky.
Když se daří týmu, daří se všem. Roman dělal body vždycky, ale to současné klima mu určitě pomáhá. Do Rapperswilu přišel nový trenér, hned po prvním jejich zápase v sezoně jsem říkal, že budou nahoře. Hrají jednoduchý systém, hráči to plní, Roman si hraje to svoje. Rád bych na dva týdny nakoukl do Rapperswilu, jak to kouč s Romanem mají, jak tam pracují. Jak se s ním baví, jestli ho nechává spíš v klidu, zajímalo by mě to. Spolupráce s top hráči je vždy specifická.
Do reprezentace se vrací po čtyřech letech. A tedy zaslouženě?
Vede švýcarskou ligu, kterou bychom v Česku měli oprávněně respektovat. Po KHL a Švédsku je na stejné úrovni s ostatními. Takže z toho pohledu by měl v týmu být. Roman hraje trochu starším stylem hry, ale platí to. Kluci, kteří si puk podrží a mají trpělivost, jsou potřeba.
Jaké máte ze švýcarské ligy postřehy k Janu Kovářovi, Matěji Stránskému a Michaelu Frolíkovi, kteří jsou také v nominaci?
O Kovářovi se nemusíme moc bavit. Je to perfektní hráč, lídr. Ukázal to v play off švýcarské ligy i na MS. Přinese kvalitu, trpělivost a sebevědomí pro ostatní kluky. Stránský dělá ve Švýcarsku body, těží ze své postavy. Umí dát gól, dobře hru vidí. Frolík je zkušený hráč, pořád rychlý. Nevím, kam s ním trenéři budou počítat, ale tipoval bych i oslabení.
Váš Fribourg, který do Pekingu pošle Berru, Diaze a útočníka Killiana Motteta, je ve švýcarské lize druhý. Jak v klubu hodnotíte dosavadní průběh sezony?
Podobně jako Rapperswil jsme pár věcí změnili, kluci to plní, a tak jsme nahoře. Když to neplní, je nám ouvej, třeba ve středu jsme takhle prohráli v Ženevě. Ale vytvořili jsme v kabině skvělou partu, sezona běží dobře. Musím to zaklepat.
Historicky první titul je v klubu a ve městě obrovským snem?
Fanoušci už nechtějí nic jiného než titul. Postavila se nová hala, kterou se nám daří plnit, zatímco ostatní stadiony jsou poloprázdné. Lidi u nás mají hokej rádi, hlavně když se daří. (úsměv) Je to trochu taková francouzská mentalita, jako v Montrealu. Buď jsme hrdinové, nebo s námi do koše. Ale je to fajn. Po olympiádě bude program hodně natěsnaný, pak už budeme cílit na play off.
Od mládeže jste v trenérské hierarchii postoupil na post asistenta hlavního kouče. Míříte výhledově za nejvyšší pozicí?
Stoprocentně. Čekám, až na to budu připravený, není kam spěchat. Mnoho trenérů udělalo chybu, že se na pozici hlavního kouče hnali moc rychle. Záleží, co se mi kde otevře, ale směřuju za tím. Pořád se učím, sbírám zkušenosti. Jednoho dne se do toho pustím a budu hledat. Ať už ve Švýcarsku, kde by bylo skvělé zůstat, ale i jinde, pokud by byla nabídka, tak bych do toho šel.
