A.cz: Spoluhráč Petr Straka o vás říká, že jste hrozně negativní. Proč?
Každý by chtěl být v New Jersey, že jo. Tady je to těžký. Musíte si pořád udržovat konstantní výkonnost, abyste byl první hráč, po kom sáhnou, až se v Devils uvolní místo. Je to na palici. Furt se musíte snažit, hrát dobře, makat na sto procent.
Myslíte, že jste teď ten první hráč, po kom by sáhli?
Letos už mě povolali, ale zápas jsem nedostal. Doufám, že ten první jsem. Ale když budu hrát příští zápasy špatně, vezmou někoho jiného. Je to těžké, pořád musíte něco někomu dokazovat. Po kempu mně řekli, že to bylo super, ale za to si nic nekoupím. Musím dokazovat, že na to mám, dál a dál.
Před pár dny jsem byl na utkání Jersey a obrana popravdě dost hořela. Nekoukáte v takových případech často na mobil, jestli už vám generální manažer konečně nevolá?
To úplně ne. Ale jasně, že sleduju, jak se nahoře daří. Jenže ono jim to šlape, doma vyhrávají. Možná poslední dva tři zápasy jim obrana trošku hoří, ale není důvod ke změnám. Nejsou zranění, nic. Je začátek sezony, ta je v Americe dlouhá. Musím makat a doufat, že to přijde. Musí se vám to sejít, musíte mít štěstí, být bez zranění.
Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že vás v AHL drží jen vidina NHL, že?
Přesně tak. Jsem v Albany a... (mlčí) Vidíte, že ani fanoušci moc nechodí. Není to úplně ideální hokejové město.
Do Ameriky jste odcházel v době, kdy jste byl v extralize na vrcholu, hrál za reprezentaci. Pořád si myslíte, že to byla správná cesta?
Každý hráč to má jiné. Třeba jsem mohl jít do Ruska a pak to zkusit tady, jenže když vám na stole leží nabídka, už když jste v extralize, tak proč ji nevzít? Jasně, musím se prokousat farmou, ale pořád mám ještě rok čas ukázat, že na to mám. Na farmě si to musíte vyžrat, ale o to víc si toho pak vážíte. Ten skok je fakt velký. Zázemí, péče o hráče, a samozřejmě v platu.
NHL je jako fotbalová Premier League, AHL je pátá liga
Je to velká facka, když jste si loňský konec sezony užíval v Devils a teď jste tady? Jasně, stojíme v docela hezké kabině, jenže…
Ale prostě… Je to tak no, máte pravdu. S NHL se to nedá absolutně porovnávat. V Devils jsem byl měsíc, asi sedm zápasů, takže myslím, že jsem si toho zažil až dost. Lítáte na zápasy, starají se o vás úplně ve všem. Je to neskutečné. Tady není nic, taháte si tady sami i bágly. Zrovna dneska jsme se o tom s klukama bavili. NHL je Premier League, tohle je tak pátá anglická liga.
I herně?
To bych řekl, že to tak špatné není. Je to důrazné, rychlé, super. Ale péče o hráče není na takové úrovni, v tom je taky NHL jinde.
A co cestování? Takové čtyři zápasy v týdnu asi člověka docela zocelí, že?
Člověk si zvykne v hokeji na všechno. Rozdíl mezi extraligou je tím hokejem. Máme tady osmdesát zápasů za sezonu, v extralize padesát. V tom je ten rozdíl. Musíte hrát s hlavou, dobře regenerovat a být připravený na každý zápas. Regenerace je základ. Hrajeme pátek, sobota a neděle, to je těžké. Ale člověk se s tím může srovnat.
Jak byste AHL srovnal herně s extraligou? Z tribuny se totiž zdá mnohem svižnější americká soutěž...
Je to tak, je to strašně rychlé! Na všechno je málo času. Jako obránce musím vědět, co s pukem udělat, ještě než ho mám. Hraje se do těla, když máte hlavu dole, někdo vás sundá. Rychlost, tvrdost. To je tahle liga.
A jací tu jsou rozhodčí?
Hrozní, někdy je to fakt neskutečné. Občas si říkám, že tady v téhle lize je možné úplně všechno.
Peníze? Na ty tady koukat nesmíte
Jak si vlastně žije hokejista v AHL, když ve dvoucestné smlouvě spadne na 70 tisíc dolarů? Máte hezký život? Nebylo by vám líp v extralize?
Bylo, ale tohle tady nesmíte řešit. Jdu sportovní cestou a na peníze nekoukám, jinak by to bylo špatný. Ubytování mám pěkné, na jídlo taky mám. Ale jasně, nemám se jak v NHL. Nechci na to koukat, třeba to přijde. Když budu makat, třeba mi někdo někdy dá jednocestný kontakt.
Takže zatni zuby, neřeš prachy a makej? Takhle se dá liga popsat?
Přesně tak. Je to tady těžký. Taky vidíte, jak teď třeba Kuba Nakládal odešel zpátky do Ruska. Je mu skoro třicet let, má rodinu. Nedivím se mu, že v AHL být nechtěl. Já chci taky hrát nahoře.
Máte to tak, že když vám to teď nevyjde, jdete příští rok zpátky do Evropy?
To bych ještě neřekl. Teď do toho dám všechno a uvidím, jak to dopadne.
Rostete v téhle lize?
Myslím, že mě to posunulo neskutečně. Já jsem spokojený, že tady můžu být. Je to ohromná zkušenost.
Se spoluhráči navzájem bojujeme o místo v NHL
Z Česka jste odcházel jako nejproduktivnější obránce, tady jich moc nemáte. Čím to, že body ubyly?
Nevím. Přijde mi, že tady kluci hrají trochu na sebe. Každý chce nahoru do NHL, rivalita je i mezi hráči v jednom týmu. Někdy jsem třeba volný na nahrávku, ale nedostanu ji. Proto jsem rád, že přišel Petr Straka a je tady i Honza Mandát. My Češi takoví nejsme, nemáme to v nátuře. Vždycky jsme to měli tak, že když vidím volného hráče, tak mu to přece dám. Jsme tady teď tři, snad to bude lepší. Myslím, že je to tím, ale nechci se na to vymlouvat. Prostě se tady hraje trochu na sebe, z Plzně nebo Boleslavi jsem na to nebyl zvyklý.
Řešíte takové situace pak na střídačce?
Neřešíme. Já bych prostě nahrál. Učili mě to tak odmala. Nevím, jestli to vnímají i trenéři, v kabině to ale neřeší. Zkrátka každý chce mít asistence, góly a místo v NHL.
Nízký počet bodů si ale dosyta vynahrazujete plusovými body. V téhle statistice jste absolutně nejlepší hráč týmu, a dokonce nejlepší obránce celé ligy.
Jo, to se mi tady daří! To je super. Snažím se nedostávat góly a hrát dobře dozadu, když je možnost podporovat útok. Je to super, ale bodově to dobré není. Míval jsem v extralize víc, ale plusy tady hodně sledují. Když hrajete zodpovědně dozadu celoplošný hokej, vidí to. Jestli tady bude obránce se 20 body a zodpovědnější bude ten s pěti, půjde nahoru on. Proto chci hrát dobře na obě strany, nejen sbírat asistence.
