Jaké jsou vaše plány na další dny? Kdy se vracíte do Ameriky?
Ještě přesně nevím. Chci počkat, abych neletěl zbytečně a pak v Americe nezjistil, že se NHL dohrávat nebude. Raději počkám na poslední chvíli, ale pokud se nic závratného nestane, poletím někdy v příštím týdnu.
A jak to vidíte vy? Dohraje se NHL?
Myslím, že v tuto chvíli převažuje spíš ano než ne. Nesouhlasím s tím, za mě to nemá smysl. Je to riskantní a nebezpečné, posunou se další sezony a všechno bude rozkopané.
Ani cestovat v této době se vám asi úplně nechce, viďte?
Vízum mám vyřízené, ale cestovat se mi nechce. Sleduju statistiky a vidím, že v Americe přibývá 20 tisíc případů nakažených koronavirem denně. Do toho tam panují nepokoje. Nakažení se týkají i sportovců a myslím, že nás to může ovlivnit po zbytek kariéry. Pokud se někdo nakazí, jeho plíce by už pak nemusely pracovat na sto procent. Nemusí se nic stát, ale může. Nezdá se mi, že bychom měli kvůli jednomu play off riskovat zdraví a rozbití dalších sezon.
Tři měsíce jste v Česku, jak jste se udržoval?
Už v Americe jsem se snažil pořád něco dělat. Kondiční trenér mi dovezl na apartmán kolo a činky, dělal jsem si různá cvičení doma. Po příletu jsem byl dva týdny v karanténě, naštěstí brzy se otevřely posilovny a mohl jsem chodit cvičit. Doma to totiž není ono. Jakmile to bylo možné, začal jsem se v Česku připravovat s kondičním trenérem, teď chodím už třetí týden v Třinci na led. Trénink má nějaký proces, ale my jsme vlastně ani nevěděli, jestli se připravovat na play off, nebo až na další sezonu.
Je pozitivní, že jste mohl aspoň nějaký čas strávit s rodinou?
To sice ano, ale stejně jsme se moc nescházeli. Babička je v domově důchodců, tam nás ani nepustili. Ani za dědou jsem pro jistotu nechtěl moc chodit. Byli jsme pořád docela odloučení, ani s kamarády jsme nemohli nikam zajít. Všechno se uvolnilo až v poslední době.
Obáváte se tedy po případném restartu NHL zranění? Váš spoluhráč z Dallasu Roman Polák říkal, že nastoupit po tak dlouhé době k ostrému zápasu bude hodně nebezpečné.
Je to pravda. Já jsem ještě pořád mladší, ale pro starší hráče to bude obrovské riziko. Musím říct, že i já se do toho dostávám vždycky dlouho, dobře se cítím až někdy kolem listopadu nebo prosince. Stále si to moc nedokážu představit.
Probíral jste situaci s Polákem? V Americe teď lehce rozbouřil vody, když prohlásil, že se do NHL nechce vracet, když to nebude nutné.
Pořád jsem si myslel, že si dělá srandu. (úsměv) Ještě minimálně rok by mohl vydržet a zájem by o něj určitě byl. Je škoda, že Romanova kariéra v NHL po více než 800 zápasech končí takhle blbou situací.
Pokud se play off pro 24 mužstev rozehraje, smažou se úplně role favoritů a outsiderů? Bude základní část zapomenuta?
Určitě. Bavil jsem se o tom s agentem a říkal jsem mu, že to bude jako nová sezona. Můžeme spekulovat, že Stanley Cup klidně vyhraje nějaký tým z dvanáctého místa, který by play off normálně ani nehrál. Pro mužstva, která byla dole, je to obrovská šance vytáhnout se nahoru. Budou rozhodovat maličkosti.
V případě nedohrání by NHL přišla údajně o více než miliardu dolarů. Na druhou stranu takhle se bude dohrávat před prázdnými tribunami, navíc v letním termínu. To vás také drásá?
Samozřejmě, vždyť bez diváků to bude jak někde na tréninku. Když si představím, jak někdo zvedá Stanley Cup před prázdným publikem, ztrácí to na jakékoliv atraktivitě. Je to divné, vždyť proto se hokej hraje. Peníze jsou druhá věc, ale musíme si říct, že bude také hrozně nákladné takové play off na dvou místech uspořádat, navíc se všemi opatřeními. Nebudou ani žádné příjmy ze vstupenek.
Berete to trochu jako zboření iluzí, přestože moderní sport, jak ho dnes známe, je zejména o penězích?
Ano, připadá mi to tak. Na světě je dnes všechno o penězích, ale tohle je pro mě smutné zjištění. Věřil jsem, že když tam bude zdravotní riziko, NHL do toho nepůjde. Přesto to tak není, nechápu to.
Další nevýhodou by bylo zakonzervování všech týmů na jednom místě. Především hráči s vlastními rodinami na to nepohlíží dobře.
Někdo má dvě nebo tři děti a bude zavřený tři měsíce na hotelu? To jsou přesně ty věci, které za peníze ani nestojí. Být zavřený a chodit na zápasy bez diváků. Nebude to ani zábava, spíš takové vězení, jak říkal Roman Polák. Takové luxusnější vězení.
Sám jste zmínil, že by posunutí NHL nabouralo příští sezony. Bez hráčů ze zámoří by bylo mistrovství světa, určitě i olympiáda. Tento fakt asi jako Evropané vnímáte docela silně, že?
Hokej není jen NHL, i když tam se na to tak dívají. MS je vůbec nezajímá. Ale pro mě je tohle právě ten největší důvod, proč nechci play off v létě hrát. Zaběhlý systém se rozbije, přijdeme o MS, všechno se otočí. Nevím, jak by se to potom vracelo do normálu. V létě by se přece neměl hrát hokej.
Zrovna u vás v Dallasu asi tou dobou moc lidí zajímat nebude.
No, bude tam 45 stupňů. Miluju hokej, tak jak byl, s přesným časovým plánem a létem doma. Opravdu si to nedovedu představit jinak.
Bavili jsme se o hokeji bez diváků, přitom s Dallasem jste zažili v lednu úplný opak při utkání Winter Classic pod otevřeným nebem. Váš zápas proti Nashvillu sledovalo na stadionu přes 85 tisíc lidí. Jak na to zpětně vzpomínáte?
To bylo něco neskutečného, naprosto to předčilo moje očekávání. Už když jsme jeli na zápas a všude jsme viděli fanoušky. Celý Dallas byl poblázněný. K tomu ten průběh utkání, kdy jsme otočili z 0:2 na 4:2. Obrovský rachot, skvělá organizace celé akce a pro mě trochu taková připomínka dětství, když jsme si mohli zahrát venku. Byl to jeden z nejlepších zážitků v kariéře.
Překvapil vás zájem fanoušků?
Rozhodně. Dallas není tak hokejový jako Toronto nebo Montreal. Ale diváci přišli v obrovském počtu a neskutečně to žrali. Cítili jsme velkou podporu. Vyšlo nám počasí, otočili jsme zápas, všechno hrálo. Bylo to jako z pohádky.
Jak jste byli spokojeni s rozjetou sezonou, v níž jste byli na čtvrtém místě Západní konference?
Na začátku a na konci jsme měli nějaké výkyvy, ale jinak nám to šlapalo. Podařilo se složit tým s čtyřmi silnými pětkami i dobrými brankáři. Bylo to skvěle sestaveno pro play off. Většinou je to tak, že dva nebo tři hráči mají 90 až 100 bodů, ale my jsme to měli skutečně dobře rozložené mezi všechny. Osobně jsem byl také spokojený, jen mě mrzelo spoustu zahozených šancí.
Co říkáte na to, že váš kamarád David Pastrňák vyhrál trofej pro nejlepšího střelce NHL? Společně s Alexandrem Ovečkinem.
Je to skvělé pro český hokej, Pasta je obrovský talent. Bylo potřeba, aby se objevil někdo nový, jako byl v minulosti Jarda Jágr. Malí kluci teď mají nového hrdinu, sledují ho. Jsem za to strašně rád.
Počtvrté za sebou získal Pastrňák i domácí ocenění Zlatou hokejku, čímž vyrovnal šňůru Jágra. To také o lecčems svědčí, že?
Určitě. Pro mě je v posledních letech odskočená trojice Pasta, Voras (Jakub Voráček) a Krejča (David Krejčí). Když hrajeme proti Bostonu, Pasta se tam skvěle doplňuje s Bradem Marchandem a Patricem Bergeronem, strašně těžko se proti nim hraje. Jsou top lajna v NHL.
Ceníte si toho, že s Pastrňákem oba pocházíte z Moravskoslezského kraje? On z Havířova, vy z Opavy. Zkrátka i odtud může vést cesta mezi největší hokejové hvězdy.
Jasně, těší mě to. (úsměv) Jsem rád, že je Pasta z Havířova a reprezentuje náš kraj. Dokazuje, že tady máme skvělý hokej, že to není jen v Čechách. Myslím, že oběma nám pomohl Třinec, kde jsme hráli. Mají skvělé zázemí a ideální podmínky, aby vychovávali do budoucna talentované hráče.
