Mikulov - Svoji první sezonu v NHL si letos odbyl Michal Kempný, který do Chicaga zamířil z ruského Omsku. Kromě jednapadesáti utkání v kanadsko-americké soutěži odehrál tento šestadvacetiletý bek letos i dvacet devět zápasů za reprezentaci včetně Světového poháru a mistrovství světa.
"Je pravda, že jsem toho měl hodně," přiznává rodák z Hodonína. "Před sezonou jsem měl asi jen dva týdny pauzu, protože jsem právě kvůli Světovému poháru musel začít trénovat dřív. Sezona tedy byla dlouhá a už i psychicky toho bylo dost. Byl jsem rád, že jsem teď tak na měsíc mohl vypnout. Užil jsem si dovolenou a přišel na jiné myšlenky," usmívá se.
Jaký je vůbec váš největší zážitek z té premiérové sezóny?
Je jich víc. Vůbec to, že se mi splnil sen a mohl jsem hrát NHL, je pro mě zážitek. První zápas v Chicagu, Winter Classic… Je hodně věcí, na které budu dlouho vzpomínat.
Do Chicaga má namířeno další český obránce Jana Ruttu. Berete to jako konkurenci?
Konkurence je vždy v každém týmu. Jsem ale naopak rád, že další český hráč podepsal smlouvu v NHL. Je to dobře pro český hokej.
Takže jste rád, že se ta česká partička v Chicagu zase rozšíří?
Určitě. Je fajn, když si člověk může s někým zajít na večeři a popovídat si česky. Je to příjemné.
Kariéru naopak kvůli specifické alergii přeruší Marián Hossa. Věděl jste už během sezony, že má takové problémy?
Věděl jsem to. Potýkal se s tím celou sezonu. Bral velmi silné léky, které mu to měli tlumit. Určitě ale není ideální užívat je dlouhodobě. Marián má už nějaký věk, ale přesto je to výborný hráč. Je to obrovská škoda pro Chicago.
On věděl, o jaký problém se jedná?
Chodil na spoustu testů a vyšetření. Nikdo pořádně nevěděl, co to je. Potýkal se s tím celou sezonu a nebylo to pro něj jednoduché. Ročník ale odehrál s noblesou, jak je to u něj zvykem.
Už jste se začal připravovat na novou sezonu?
Nedávno jsem začal trénovat na suchu. Nechci mít dlouhou pauzu bez ledu, takže dvakrát týdně chodím i na zimák. Zatím to má takový ten klasický průběh. Nabírám sílu a hmotnost svalů. Pak budu pokračovat do rychlosti.
S kým trénujete na ledě?
Chodíme dohromady s kluky z NHL, ale i s těmi, kteří už profesionálně nehrají, ale chtějí se občas zpotit a pobavit se. Jde jen o tu hru, žádné tréninkové prvky k tomu nepřidáváme.
Doporučili vám v Chicagu něco, na co se zaměřit?
V Praze mám svého trenéra, se kterým trénuji. O individuální plán si říct můžeme, ale vyhovuje mi můj trenér. Děláme věci, které jsou důležité pro hokejisty. Potřebuji dostat nějakou sílu do nohou, protože člověk to ztratí během zápasového rytmu.
Jaká očekávání od vás má Chicago v nové sezoně?
Když jsme se loučili, měl jsem výborné pohovory s trenérem i manažerem. Trochu mi nastínili vizi do příští sezony. Měl jsem z toho příjemný pocit. Věřím, že ta moje role bude trochu jiná, než letos a že se můj čas na ledě zvýší. Chci se na to dobře připravit.
Jaká role by to měla být?
Pro mě bylo nejdůležitější to, že jsme z toho měl dobrý pocit. Tyto pohovory mě utvrdily v tom, že tu smlouvu podepíšu a byl jsem za ni hrozně rád. I na mistrovství světa v Paříži jsem měl pohovor s naším hlavním skautem a ten mi říkal to stejné. Nebylo o čem váhat.
Je něco, co vám v Americe chybí?
Možná české jídlo. V Chicagu jsou nějaké české restaurace, ale nedá se to moc srovnávat. Určitě je to ale příjemná změna od těch amerických jídel. Je dobré si tam občas zajít.
Nepřemýšlel jste, že si tam vezmete vlastní maminku, jako kdysi Jaromír Jágr?
(smích) To ne. Mamka by sice letěla hned a ráda, ale vůbec mě to nenapadlo.
Je naopak něco, co se vám v Americe zalíbilo a přenesl jste si to domů?
Když to srovnám, tak ta mentalita je jiná. Lidé v Americe jsou vstřícní a pozitivní. Stále se ptají, jak se vám vede. V Česku naopak každý čeká, kdy se něco pokazí. Tam je to trochu jinak. Jsem ale hrdý Čech, takže jsme si nic nepřenesl.
Kdy se vracíte do Ameriky?
Koncem srpna máme my Evropané pětidenní kemp ve Stockholmu. 13. září pak začíná hlavní camp v Chicagu, takže poletím dřív, abych se trochu srovnal s časem a aklimatizoval.
Dlouhá léta jste strávil v Kometě, která letos vyhrála titul. Sledoval jste jejich výkony?
Sledoval jsem to celé. Hrozně jsem jim to přál. Byl to obrovský svátek pro Brno.
Chtěl byste se po konci kariéry v NHL vrátit do Brna?
Chtěl bych hrozně moc! Brněnští fanoušci mi chybí. Ta kulisa je tam vynikající. Pokud by to situace dovolila, tak bych si chtěl v Brně ještě zahrát.
V Chicagu se tolik nefandí?
Moc se to srovnávat nedá. V Americe se fandí odlišným způsobem. Pokud je šance, tak se zabučí nebo zatleská. Bubny v Americe nejsou. Neuvěřitelná atmosféra je v Nashvillu. To byla obrovská show.