Na olympiádě v Naganu 1998 podal Dominik Hašek jeden z nejlepších turnajových výkonů historie. V šesti kláních inkasoval jen šestkrát, vychytal dvě nuly a v úspěšnosti zákroků lehce přesáhl 96 procent. Není divu, že ho vyhlásili nejlepším brankářem her.
Že lépe už chytat nejde? Možná že jde.
Olkinuora sice za tuhou finskou obranou nemusí řešit tolik kritických situací jako kdysi Hašek, přesto jeho čísla vzbuzují všeobecný údiv.
Jednatřicetiletý Fin v pěti kláních vychytal čtyři čistá konta a úspěšnost zákroků vytáhl na 99 procent. Pustil jediný (!) gól. V zápase proti Spojeným státům ho necelé dvě minuty před závěrečnou sirénou překonal Alex Galchenyuk. Všichni ostatní vyšli naprázdno.
"Víc to vypovídá o týmu než o mně," prohlásil Olkinuora o neuvěřitelných statistikách.
Je pravda, že Finsko pod trenérem Jukkou Jalonenem už několik let působí jako stroj, který je minimálně směrem dozadu téměř bezchybný. Češi by mohli vyprávět. Na minulém mistrovství světa prohráli čtvrtfinále s Finy 0:1, letos jim na závěr skupinové fáze podlehli 0:3.
"Dobře jsme bránili a udrželi čistý štít," pochvaloval si finský kouč Jukka Jalonen. Nezapomněl však pochválit Olkinuoru: "Už delší dobu chytá excelentně."
Muži s číslem 45 věnovala zvláštní pozornost také zaplněná hala v Tampere, která na konci zápasu s Českem skandovala jeho jméno. "Budu si to pamatovat do konce života," neskrýval Olkinuora dojetí.
Ve čtvrtek pravděpodobně naskočí do čtvrtfinále proti Slovensku. Původně přitom netušil, zda bude finskou jedničkou. V prvních čtyřech utkáních se v bráně pravidelně střídal s Harrim Säterim. Toho ale pak postihlo nespecifikované zranění a alespoň na střídačku se vrátil až proti Česku. Ve dvou dřívějších startech navíc zastavil "jen" necelých 93 procent puků.
Olkinuora už Finsku vychytal stříbro na minulém mistrovství v Rize. Poté měl být jedničkou i na únorové olympiádě v Pekingu, ale kvůli pozitivnímu koronavirovému testu upadl do role náhradníka. Zlato tak vychytal Säteri.
Teď se karta znovu obrátila. Olkinuora nicméně krotí jakékoliv nadšení. "Rád bych to bral tak, že hraju nejlepší hokej v životě, ale vím, že každý zápas je jiný a ne vždycky vám musí vyjít. Prostě se snažím podávat vyrovnané výkony," spustil.
"Také je třeba říct, že tenhle turnaj je nemilosrdný. Příští zápas je vyřazovací a nebude v něm záležet na tom, jak jsem chytal proti Česku."
Zatím je však Olkinuora suverénně nejlepším gólmanem šampionátu. Nepatří přitom mezi hvězdy zámořské NHL - před lety se zkoušel prosadit ve Winnipegu, ale jen pendloval mezi farmami.
To Evropa mu sedla. Příští sezonu odehraje ve švýcarském Bielu. Poté, co kvůli ruské invazi na Ukrajinu odmítl dál pokračovat v KHL.
