Moskva - Dominiku Furchovi se v prvních dvou zápasech na mistrovství světa podařilo dvakrát po sobě udržet čisté konto. To se naposledy povedlo Petru Břízovi v roce 1993 v Mnichově, kde nakonec náš tým dosáhl na bronz. Do pátečního zápasu proti Kazachstánu však nastoupí Pavel Francouz. Trenér Vladimír Vůjtek tak dále pokračuje v pravidelném střídání brankářů.
"Je dobré, že funguje komunikace mezi gólmany a trenéry, protože ti rozhodují, kdo půjde do brány. Oba brankáři jsou v pohodě a akceptují to. Dělají dojem harmonické dvojky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Bříza.
Co říkáte na výkony českého týmu na mistrovství světa?
"Pro všechny je to úžasné překvapení. Ten tým je kompaktní. Jelikož je v něm třináct nováčků, tak byl velice důležitý start. Zápas proti Rusům jim dodal potřebné sebevědomí. Poté se podařilo otočit zápas i proti Lotyšům, takže bylo vidět, že se ten tým uklidnil. Sálá z něj velká pohoda. Teď je nejdůležitější, aby udrželi první místo. Pak by byla velká výhoda ve čtvrtfinále. Tak, jak se soustředili na každou minutu utkání do této chvíle, musí hrát i dál a udržet si to i do dalších dní."
Myslíte tedy, že se první místo ve skupině podaří?
"Porazili Rusy a Švédy, takže matematicky je to velmi jednoduché. Pokud neztratí ve zbývajících zápasech více jak dva body, tak se to podaří. Mají obrovskou šanci. Vzpomeňte, jak jste vy novináři před šampionátem psali, že jedeme do Ruska jako outsideři. Taková pozice nám vyhovuje. Podařilo se nám překvapivě porazit Rusy, vyhrabali jsme se z velkých problémů proti Lotyšům, otočili zápas se Švédy a všichni najednou mluví o tom, jak je všechno fantastické. Ten, kdo někdy hrál nebo trénoval hokej, nechce být v bahně nebo na obláčku. Chce to být realistou a s pokorou si vážit toho, co ten tým na obláček dostalo. Čeká nás další zápas, ten minulý je zapomenutý. Nyní už bude každé utkání klíčové. Hlavně čtvrtfinále, ve kterém se na dění ve skupině buďto zapomene, nebo vás vynese do boje o medaile."
Dominik Furch a Pavel Francouz zatím odchytali každý po dvou zápasech. Kdo z nich na vás působí lépe a preferoval byste ho jako jedničku?
"To absolutně nechci posuzovat. Celý tým je kompaktní a funguje v něm chemie, takže to působí, že přesně tak to jde i u brankářské dvojice. Dominik chytal proti Rusku fantasticky a byl klíčem k tomu, že jsme vyhráli. Do dalšího zápasu se zase trenéři rozhodli poslat Francouze, což byla logická volba, protože se hrálo hned druhý den a zápas proti Rusku byl o hodně těžší. Dobré je, že funguje i komunikace mezi gólmany a trenéry, protože ti rozhodují, kdo půjde do brány. Oba brankáři jsou v pohodě a akceptují to. Dělají dojem harmonické dvojky."
Kdybyste byl trenér a měl rozhodnout, kdo bude týmovou jedničkou na základě odehraných zápasů, koho byste tedy zvolil?
"Já si myslím, že nejhorší je mluvit doma z gauče o tom, kdo by měl hrát. To jsou jen kdyby, kdyby, kdyby. Ti, co musí udělat rozhodnutí, jsou v kabině a vědí, jak se hráči cítí, v jakém jsou zdravotním stavu, a proto mají právo rozhodnout. Máme před sebou tři zápasy ve skupině. V téhle chvíli je zbytečné spekulovat, kdo nastoupí do dalších utkání. Možná se budou trenéři rozhodovat podle toho, jak se brankářům proti jednotlivým týmům daří."
Jak byste oba brankáře charakterizoval?
"Na obou je vidět, že jim prospělo angažmá v KHL. Navázali na to, co předváděli v extralize. Byli sebevědomí a dokázali, že umí být rozdíloví pro své mužstvo v rozhodujících momentech. Je zbytečné spekulovat o tom, jací jsou, protože to budou muset dokázat na ledě. V prvním zápase čelil Furch velkému počtu střel, a i když Rusové některé situace podcenili, tak tam měl několik těžkých momentů. Další zápasy byly relativně lehčí. Také proto, že Švédové ve druhé třetině začali být mdlí. Každý zápas se vyvíjí jinak. Jen si můžu přát, aby byli v pohodě a panovala mezi nimi harmonie jako do teď."
Dominiku Furchovi se podařilo udržet dvě čistá konta po sobě. To jste dokázal naposledy vy na mistrovství světa v Mnichově v roce 1993. Jak na to vzpomínáte?
"Tam byla trochu jiná situace. Já chytal všechny zápasy, kdežto oni se střídají. Pamatuji se, že jsme tehdy šli do semifinále, kde jsme prohráli v prodloužení se Švédy. Věřili jsme si na zlato, takže to pro nás bylo nakonec zklamání. Sice jsme získali bronz a porazili velmi silnou Kanadu, ale i tak to pro nás byl neúspěch, protože jsme měli kvalitní tým, který se nějakou dobu budoval. To znamená, že pocit z turnaje vyleze až na jeho konci. Zatím musím říct, že je skvělé, že se mužstvo prezentuje šťavnatou hrou. Jsou tam mladí kluci, takže i když se neuspěje, tak se bude na turnaj pohlížet pozitivně, protože máme velký příslib do budoucnosti."
