Komentář - Moc často nebývá zvykem, abychom velebili české hokejisty, když na turnaji prohrají úplně všechny zápasy. Jenže teď je pochvala namístě.
Vladimír Růžička vzal do Finska na školení pouze extraligový výběr bez reprezentačních opor z KHL a tohle výsledkové riziko vzhledem k nabušeným soupiskám soupeřů pro někoho možná překvapivě vyšlo. Češi náročným srovnávacím testem s Evropou prošli.
Protože si za A neudělali ve Finsku ostudu a z ledu odcházeli navzdory porážkám se vztyčenými hlavami tak, jak před turnajem slibovali. Za B vyjma Rusů všechny soupeře hodně potrápili a za C už fanoušci snad ani nepamatují, kdy naposled Češi v zápasech Euro Hockey Tour, kdy, upřímně, vůbec o nic nejde a taky samotní hráči to vědí, takhle bojovali.
Češi prohráli s Finskem 1:2, se Švédskem 3:4 po nájezdech a v podstatě jen Rusové s Iljou Kovalčukem a Alexandrem Radulovem v čele měli zápas pod kontrolou. Čechům nasypali tři góly hned v první třetině a pak poměrně v klidu vyhráli 4:2.
Výsledky teď samozřejmě nejsou důležité, tady hrály hlavní roli získané zkušenosti pro mladičký mančaft. Nedělejme si totiž iluze, že tenhle tým teď bude tvořit kostru nároďáku. A ani si nedělejme naděje, že z týmu, který se ve Finsku proti evropské špičce vyždímal na maximum, uvidíme hodně hráčů na mistrovství světa v Praze.
Pro mladý extraligový tým to byla jen exkurze do velkého hokejového světa, který před nimi jednou možná otevře dveře. Když neusnou na vavřínech a budou na sobě dál pracovat.
Teď přijdou na řadu hvězdy z KHL. Laťka je vysoko
I po Karjale zůstává nejblíže účasti v Praze gólman Pavel Francouz, ostatní mají zřejmě jen malou šanci, což Růžička potvrdí zhruba za tři týdny, když bude nominovat hráče pro druhý turnaj Euro Hockey Tour v Rusku.
Tam už bude právě ten základ týmu, který má Růžička v hlavě pro šampionát v Praze a který bude chtít ladit případnými posilami z NHL.
Ti, kteří teď bojovali ve Finsku, budou muset z velké většiny makat a učit se dál ve svých českých klubech a na reprezentaci ještě čekat, protože teď přijdou na scénu borci z ruské ligy.
Nesmíme totiž zapomenout, že v KHL - nejlepší soutěži v Evropě - působí pět brankářů, devětadvacet českých hokejistů a mezi nimi například Jan Kovář, Vladimír Sobotka či Roman Červenka. Právě s těmi se ještě v příštích letech počítá na vrcholné akce.
Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že laťka v měřítku bojovnosti, nasazení a odhodlání je nastavena hodně vysoko.
Turnaj otevřel oči: Úspěch přijde s dřinou
Vladimír Růžička před turnajem ve Finsku prohlásil jednu důležitou věc: "Já doufám, že nám tenhle turnaj otevře oči," řekl na tiskové konferenci, na které odtajnil obrovsky nezkušený výběr, se kterým nebojácně vyrazil na Karjalu. Dvacet hráčů z něj hrálo extraligu, průměrný věk celého týmu byl jen lehce přes 24 let a ještě mladší byly obranné řady.
Růžička si možná před samotným turnajem uvědomoval, že hokejová extraliga se kvalitativně nebude moct rovnat s Evropou a Češi mohou odjet domů s pořádným rancem. Jenže on tenhle turnaj oči opravdu otevřel a českému hokeji nezbývá než doufat, že trošku jinak.
Mladí hráči z extraligy, kteří byli v reprezentaci poprvé a lukrativní zápasy nejen za nároďák, ale hlavně v zahraničí mají teprve před sebou, si museli domů odvézt jednu hodně drahou zkušenost: Úspěchy v jejich kariéře budou přicházet jen s pořádnou dřinou.
Švédsko a Finsko: Kolapsy, ale také skvělé zjištění
Vzhledem k tomu, jak Češi ke Karjale přistoupili a že jeli především na zkušenou, asi nemá cenu hodnotit zápas s Ruskem. Sborná přijela v plné síle, a i když to, jak u ruských hvězd, když o nic nejde, často bývá zvykem, výsledkově moc nepotvrdila, herně i kvalitativně byla někde úplně jinde než Češi. A to zejména díky již zmíněným osobnostem, které na ledě vynikaly. Češi prostě s sebou žádné Kovalčuky neměli, takže se dal výsledek tak trochu očekávat.
Pro Vladimíra Růžičku a všechny české hokejisty byla mnohem důležitější první dvě utkání: proti Finsku a proti Švédsku.
První zápas s Finskem byl sice plný chyb a hloupých faulů, které Finové dvěma góly potrestali a zápas 2:1 vyhráli, a ani ve druhém zápase proti Švédům se Češi nevyhnuli kolapsu. To když si nechali ve výborně rozehraném zápase nasypat dva góly během půl minuty.
Jenže. Češi oba soupeře přestříleli, vyrovnali se jim bruslařsky i agresivitou a nebáli se soupeře dostat pod drtivý tlak odvážným a silově hodně náročným napadáním. To je skvělé zjištění a přesně to, co chtějí u televize vidět i fanoušci. I když Češi tentokrát prohrávali, jejich hokej bavil.
